Nedávná vlna optimismu na akciovém trhu, vyvolaná volební horečkou, skrývá nepříjemnější pravdu.

Minulý týden se opět nesl ve formě makroekonomických dat. V Evropě zasedala Evropská centrální banka, v USA byla zase zveřejňována inflační data. Obě tyto události jsou stěžejní pro budoucí vývoj úrokových sazeb a potažmo také hodnoty daných měn na forexovém trhu. Jinými slovy, úrokové sazby mohou značně ovlivnit jak výši úroků na našich spořících účtech, tak i cenu nadcházejících letních dovolených.

Jaká je ideální úroveň úrokových sazeb? A není to snad otázka za milion? Ne že by nebyla. Centrální banka na ni však odpověď zná. Tedy alespoň částečně.

Diskontní okno je jedním z nástrojů, prostřednictvím kterého mohou americké banky získat dodatečnou likviditu od Fedu. Pokud si vzpomenete na Silicon Valley Bank, její nepřipravenost na tento krok ji v podstatě stála existenci. Od té doby se Fed snaží tento nástroj co nejvíce destigmatizovat, aby nebyl vnímám jako „cejch“ problémů, nýbrž jako nástroj, který mohou banky využívat pro své likviditní potřeby. K tomu je však potřeba připravenost, aby se neopakoval scénář Silicon Valley Bank.

Rád bych vás tímto pozval ke zhlédnutí mého nového videa, které se soustředí na krizi amerických komerčních nemovitostí. Odpovíme si minimálně na dvě otázky: Jak tato krize vznikla a jak ovlivní banky? 

Snížení sazeb DPH u nových bytů a modifikace ve stavebním zákoně. Tyto dvě zásadní změny přicházející v roce 2024 by mohly být nejdůležitějšími faktory, které probudí realitní trh v letošním roce. Budou ale tyto nástroje stačit, aby trh s nemovitostmi dostal nový náboj?

V tomto článku zkoumáme, jak se pro země EU za poslední čtvrtstoletí...

Podle indexu ekonomických překvapení od Citi jsme v poslední době viděli nejvíce pozitivních překvapení, tj. nad očekávání lepší výsledky, především u měkkých dat (průzkumy jako PMI, ISM apod.). Překvapila i tvrdá, u nich však není pohyb vzhůru až tak razantní. Jaké to má implikace?

V České republice existuje vlivem historického a politického vývoje více než 6200 obcí, z nichž polovina má méně než 400 obyvatel.[1] V přepočtu na obyvatele dle OECD[2]  patří ČR spolu s Francií a Slovenskem k zemím s největším počtem nižších samosprávných celků v Evropě.

Projev s názvem "There’s Still No Rush". Christopher Waller jím navázal na jeden ze svých předchozích komentářů, který pomohl formovat tržní výhled sazeb v letošním roce. Hlavní poselství včerejšího projevu v Ekonomickém klubu je, že se snižováním sazeb stále není kam spěchat. K dosažení udržitelného posunu inflace k cíli je podle Wallera potřeba ponechat současné nastavení měnové politiky. Riziko delšího trvání restrikce je dle centrálního bankéře nízké. Výrazně větším rizikem by naopak bylo ukvapené a příliš brzké snížení úroků.

O recesi americké ekonomiky se spekuluje už bezmála dva roky. Debaty začaly...

Debata o konci uhlí nebo jeho potřebnosti do roku x nebo y či z, která se zase v české kotlině vede, je pokračováním desítky let vysílané telenovely o boji zeleného dobra s kapitalistickou chamtivostí. Když už ho (rozuměj uhlí) tedy musíme mít alespoň pro systémové služby, tak ale jen od někoho. Ještě by nám ten druhý zbohatl víc než by se slušelo, a to se přeci nedělá. Alespoň tak vyznívají postřehy, názory či konstatování některých českých žurnalistů, opřené, jak jinak - o analýzy ekologických aktivistů pasovaných do rolí energetických expertů a samozřejmě části politiků.

V posledních dnech jsem měl možnost mluvit se dvěma bývalými členy bankovní rady ČNB. Oba se shodli, že aktuální kolo boje s inflací jsme vyhráli. Pozornost se teď obrátí k tomu, jak nastartovat růst.

Bank of Japan poprvé od roku 2007 zvyšuje úrokové sazby. Režim záporných úroků končí, posouváme se do pásma 0-0,1 %. Forward guidance k dalšímu vývoji úroků zveřejněna nebyla. Banka pouze uvedla, že s ohledem na aktuální výhled ekonomické aktivity a inflace předpokládá udržení akomodativního charakteru měnové politiky.

Současná měnověpolitická "sezóna" začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci; trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes.  Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Nedávný vývoj objednávek obráběcích strojů v Japonsku vykresluje pozitivní obrázek výroby v roce 2024. Investoři by se však měli mít na pozoru před nezmapovaným územím, píše analytický tým Fidelity International. 

Nyní se podíváme na faktory, které umožňují ECB zachovat klid a se snižováním sazeb ještě počkat.

Pokles české lednové inflace na 2,3 % meziročně je výrazně pod predikcí ČNB na 3 %. Dostali jsme se tak do tolerančního pásma inflačního cíle na 2 %. Bankovní rada může na příštím, tj. březnovém, zasedání snížit úroky o více než 50 bodů. Ve hře je určitě 75 bodů, nelze zcela vyloučit ani hlas pro celý procentní bod. Brzdou může být nad očekávání centrální banky slabá koruna.

Mezinárodní měnový fond zkoumal transformační potenciál umělé inteligence na globální ekonomiku a potřebu politik, které by zajistily přínos AI pro lidstvo. Co zjistil?

Pandemie covid-19 po delší době upozornila na praktický problém ekonomického prognózování: v...