Evropské i americké výnosy rostou. Euro navyšuje zisky proti dolaru nad 1,1900 EURUSD. Měny regionu drží zisky. Koruna zpět na 25,55 za euro.

Byznys ve světě aneb kde nejlépe rozjet startup

V dnešní době, kdy se svět potýká s problémem pomalého ekonomického růstu, se hledají různé způsoby, jak nastartovat motory ekonomiky. Nejdůležitější je bezpochyby podpora podnikatelského sektoru, který je vnímán jako hlavní tahoun hospodářského růstu. Nejde však pouze o již zaběhlé firmy, v poslední době je kladen důraz především na začínající podnikatele.

Pro tento účel se pravidelně koná akce nazvaná Světový týden podnikání (Global Entrepreneurship Week). Letos připadla doba jeho konání na týden mezi 17. a 23. listopadem a celé akce se účastnilo více jak 150 zemí světa. Projekt je spojen s konáním různých soutěží, přednášek a workshopů, které mají představit začínajícím podnikatelům možnosti podpory v rámci jejich domovské země.

Týden podnikání byl zahájen zveřejněním tzv. Světového indexu podnikání (Global Entrepreneurship Index) pro rok 2015, který pravidelně vydává Global Entrepreneurship Network společně s GEDI Institutem. Index sleduje 34 proměnných, které ovlivňují začínající podnikatele v celkem 130 zemích světa. Mezi hlavní ukazatele patří například růstový potenciál startupů, úroveň vzdělávání a technologií, investice, export či podnikatelský přístup a schopnosti začínajících byznysmenů.

Stupně vítězů: USA, Kanada, Austrálie

Podle výsledků studie, ze které index vychází, je pro začínající podnikatele nejvhodnější prostředí ve Spojených státech, na druhém místě se pak umístila Kanada a na třetím Austrálie. Česká republika je na 35. místě před Slovenskem, které obsadilo 41. příčku. Studie zároveň ukazuje, že nejrychleji rostoucí podnikatelský sektor je, i přes politické nepokoje, na Blízkém východě a v Severní Americe. Mezi jednotlivci pak nejvíce překvapil Írán, společně s Lotyšskem a Řeckem, jakožto země s nejvyššími ročními zisky.

„Doufáme, že index pomůže jednotlivým zemím vytvořit zdravé konkurenční prostředí v „boji“ o podnikatelskou přízeň, ale stejně tak i možnost učit se od sebe navzájem,“ řekl pro server CNBC Jonathan Ortmans, prezident společnosti Global Entrepreneurship Network.

Stejný názor sdílí i Zoltan Acs, profesor z George Mason Univesity a zakladatel společnosti GEDI Institute. Ten je přesvědčen, „že výsledky indexu budou pro jednotlivé země stimulem pro další zlepšování celkového klimatu podnikatelského sektoru.“

Dobré podnikatelské podmínky příznivě ovlivňují nejen expanzi podniků ale hlavně pracovní trh. „Každá země přistupuje k podnikání jako ke zdroji nových pracovních míst,“ řekl pro server CNBC Acs. „To je důležité zejména pro ty, které dnes čelí problému rostoucí nezaměstnanosti, obzvláště v řadách mladých lidí.“

Jako příklad můžeme uvést Irán, který je sice dle indexu jednou ze zemí s nejrychleji rostoucími zisky, ale potýká se s 24% nezaměstnaností mladých lidí. Obdobně je na tom i Lotyšsko, kde tato nezaměstnanost dosáhla v červnu letošního roku 22 %.

„Výsledek je pozitivní, čím dál tím více vlád zaměřuje své úsilí na podporu nových byznysů místo toho, aby zatěžovaly svá ministerstva vymýšlením vládních opatření pro boj s nezaměstnaností mladých“, tvrdí Jonathan Ortmans. „Stejně jako v případě absolventů se zvyšuje i počet projektů, které se zaměřují na podporu podnikání žen. Oba tyto směry jsou bezpochyby důležitým hnacím motorem budoucí podoby podnikání.“

Nevyužité kapacity

Výsledky studie ale poukázaly i na slabé stránky podnikatelského klimatu sledovaných zemí. Index ukázal, že je současně využito pouze 52 % světové podnikatelské kapacity. Tím se rozumí, že 52 % firem se podílí na produktivní, „nedestruktivní“ obchodní činnosti. Pod pojmem nedestruktivní podnikání je v rámci studie myšleno to, které je prováděno naprosto legálně.

Hlavním důvodem, proč není využití podnikatelské kapacity mnohem větší, je „absence kompetentních institucí a možných zdrojů financování pomocí kapitálových trhů, které by posílily robustnost podnikatelského sektoru, obzvláště v případě chudých zemí,“ vysvětlil Zoltan Acs. „To je přesně ten důvod, proč jsou na posledních místech Malawi, Uganda a Bangladéš.  Jedná se totiž o přesně ten typ zemí, kde je vláda stále skeptická vůči podpoře podnikání a její schopnosti tvorby nových pracovních míst.“

Stejně tak je nutné vzít v potaz i geopolitickou situaci některých oblastí. Index totiž zahrnuje i země, které jsou v dnešní době zmítány nepokoji. Jednou z nich je již zmiňovaný Írán. V jeho případě jsou podnikatelé omezeni obchodními sankcemi, které vznikly v důsledku vládního jaderného programu.

Další překážkou je neochota investorů investovat do nově vznikajících byznys plánů. To je například případ Lotyšska. „Nedostatek zdrojů zpomaluje růst především v technologických oblastech,“ vysvětluje Marija Odinecová, lotyšská novinářka píšící pro ArcticStartup blog. „Většina investic do vznikající podniků jde přímo od vlády, která je však z hlediska zdrojů silně omezena.“

V roce 2007 byly v Lotyšsku založeny první soukromé fondy, které se měly zaměřit na nově vznikající firmy. Podle dat lotyšského ministerstva financí jejich prostředky dosahovaly téměř 185 milionů euro. „Vzhledem k tomu, že výnosy těchto fondů jsou od doby jejich založení na nule, žádný soukromý investor se do oblasti startupů nežene,“ napsala Odinecová.

Problémy se nevyhnuly ani mnohem vyspělejším zemím. V severní Evropě se potýkají se silným nárůstem nezájmu o vlastní podnikání a potvrzují to i samotné výsledku studie. Většina lidí je přesvědčena, že nechat se zaměstnat je mnohem pohodlnější než si na vlastní kůži projít složitým procesem založení vlastního podniku.

„V Holandsku, i přesto, že jsou holandští podnikatelé pro mnohé lidi vzorem, velmi málo z nich má kuráž na to kráčet v jejich šlépějích,“ řekl Rasmus Wiinstedt Tscherning, generální ředitel Center for Cultural and Experince Economy. Dle něj je jedním z důvodů strach ze ztráty některých sociálních výhod. „Například ženy se obávají ztráty podpory během těhotenství. Pokud je žena zaměstnaná a otěhotní, má ze zákona nárok na roční mateřskou dovolenou, během které dostává běžný plat. Pokud je však podnikatelka, musí si zdroje sehnat sama.“

Celkově je světová škála bariér, kterým musí noví podnikatelé čelit, značně rozmanitá. Od těch nejběžnějších, které postihují každého, jako je strach z neúspěchu, nedostatek nápadů či financí, až po ty specifické týkající se politické situace či mentality konkrétní společnosti. V České republice je nejzmiňovanější překážkou byrokracie, nepřehlednost zákonů či daňová zátěž.

Založit firmu v ČR – věc (ne)možná?

Z hlediska měření světového indexu podnikání se nacházíme v první třetině všech sledovaných zemí. Při bližší analýze, kterou lze nalézt na webových stránkách GEDI institutu, zjišťujeme, že má naše země potenciál především v oblasti inovací produktů a technologických procesů.

Dle studie jsou zároveň čeští podnikatelé mnohem odhodlanější čelit všem rizikům podnikání a nebojí se financovat svůj byznys rizikovějšími způsoby. Dobrá perspektiva existuje i z hlediska potenciálního růstu, který podporuje především otevřenost české ekonomiky.

Naopak mezi slabé stránky v porovnání se světovým průměrem patří oblast lidského kapitálu nebo to, jak česká společnost vnímá situaci podnikatelského sektoru a jeho výhledu do budoucna. 

Newsletter