České banky a spořitelny navýšily v prvním pololetí svůj souhrnný čistý zisk. Podle dat zveřejněných Českou národní bankou šlo o meziroční nárůst o 7,27 miliardy až na 44,73 miliard korun. Výrazně se na tomto růstu podílel zisk z finanční a provozní činnosti, naopak úrokové výnosy a výnosy z poplatků klesly. Jaký je detailnější background těchto výsledků?
České banky vydělaly meziročně o 7 miliard víc. Díky čemu?
V prostředí nízkých úrokových sazeb, které ztenčují úrokové marže bank, a současně za zesíleného tlaku na pokles poplatků nemají banky příliš jiných možností, jak zvyšovat ziskovost, než redukovat náklady. To se jim daří. Jde o déletrvající proces, jehož součástí bylo v ČR v uplynulých letech i propouštění, byť ne tak výrazné jak v bankách v některých jiných vyspělých ekonomikách.
Celosvětově profitabilita bank klesá, a to i těch českých, které však stále vykazují nadmíru dobrou ziskovost, a to jak v rámci zemí Visegrádské čtyřky, tak v rámci celého evropského kontinentu. Dá se říci, že české banky překonaly krizi sektoru s minimem šrámů. Brzy však budou čelit opět ztížené situaci, a to v souvislosti s přijetím nové směrnice o platebních službách na vnitřním trhu Evropské unie (PSD2).
Příslušná legislativa je nyní v Česku ve stadiu vládního návrhu, odborná veřejnost jej má možnost připomínkovat. Tato nová legislativa má enormní transformativní potenciál, i pro české bankovnictví. Třeba proto, že banky budou muset zpřístupnit účty svých klientů – pokud ti si to budou přát – třetí straně, například online platformě provozující nízkonákladovou aplikaci. Bankovní sektor napříč Evropu čekají další transformativní léta a další tlak na pokles ziskovosti.
Centrální banky nadržují jen bohatým. Výsledek za to nestojí https://t.co/BsxhYV96Cd @roklen24 #CentralBank #rich pic.twitter.com/1ko7oV9uEj
— Roklen24.cz (@roklen24) 7. září 2016
