Výprodejní tlak u dolaru vidíme v dolarovém indexu i proti euru a procyklickým měnám. Z měn regionu je ve ztrátě forint. Zlotý a koruna se obchoduje na úrovni dnešní otevírací ceny. Kurz domácí měny se drží kolem 25,50 za euro.

„České firmy cítí, že Číňané tu chtějí utrácet“

Každý desátý malý a střední exportér již vyváží do Číny a firmy plánují další expanzi. Ještě větší podíl realizují firmy v importu z Číny, který zaznamenal v roce 2015 rekordní růst. Čínský kapitál není pro tuzemské firmy hrozbou, investice čínských firem jsou vnímány neutrálně, nicméně téměř pětina dotazovaných podniků by přivítala čínský kapitál. To jsou některé ze zjištění průzkumu, který provedla Asociace malých a středních podniků ve spolupráci s Komerční bankou a agenturou na výzkum trhu Ipsos. Jde o historicky nejobsáhlejší průzkum a analýzu obchodních a investičních vztahů mezi ČR a Čínou.

Do Číny vyvážíme za sto miliard korun

Každý desátý tuzemský exportér vyváží již do Číny a 34 % z nich očekává další navýšení objemů vývozů do země středu. Ještě zajímavější je údaj, že 17 % z těch, kteří zatím nevyváží do Číny, tak hodlají v nejbližší době učinit. Meziročně vzrostl přitom náš celkový export do Číny o 7,2 % na více jak 45 miliard korun, nicméně s přihlédnutím k reexportům pouze přes Německo vyvážíme do nejlidnatější země světa již za téměř 100 miliard korun. Je ale rovněž patrné, že menší a střední firmy stále vnímají Čínu jako rizikového partnera. Výsledky ukazují, že naše firmy mají stále obavy z určité nespolehlivosti čínských odběratelů. Tato obava převažuje dokonce i nad tím, jak komplikovaně vidí podniky nalezení zajímavého obchodního partnera.

Dovoz o sto miliard vzrost meziročně…

Ještě překvapivější jsou údaje z analýzy AMSP ČR v oblasti importu, kde rosteme závratným tempem, neboť meziročně vzrostl dovoz z Číny o 100 miliard korun, což odpovídá růstu o 28 %. Podle průzkumu každý čtvrtý tuzemský importér dováží z Číny, na rozdíl od exportérů se ale neočekává žádné výraznější navyšování dovozů z Číny. Stále převládá názor, že zboží z Číny neodpovídá zcela požadavkům na kvalitu. Spíše negativně hodnotí kvalitu dováženého zboží skoro polovina importérů.

 

Za poslední dva roky zažíváme s Čínou mnohá poprvé. S návštěvami na všech úrovních se roztrhl pytel. V Praze a Pekingu…

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 27. březen 2016

 

Malé firmy o Číně: Zájem i hrozba

Podle průzkumu tuzemští podnikatelé nevnímají riziko rostoucích čínských investic v ČR. Postoj malých a středních firem je vyvážený, pětina spatřuje určitou hrozbu, ale stejný počet podniků naopak projevuje zájem o čínský kapitál. Téměř 60 % českých podnikatelů vnímá příliv čínského kapitálu neutrálně. Příznivci navyšování čínských investic vnímají tento kapitál trochu překvapivě hlavně z makroekonomického pohledu, méně potom ve vylepšení kapitálové struktury podniků. U odpůrců naopak nedominuje zvýšená konkurence a ekonomické hrozby, ale spíše obavy sociologického a politického charakteru.

Čínským kapitálem podinvestováno…

Analýza potom jasně ukazuje, že Česká republika je z pohledu čínských investorů podinvestovaná, čínské investice se na všech zahraničních investicích v ČR podílejí pouhými 0,36 %. Ze zemí V4 je v ČR méně čínských investic než u Maďarska nebo Polska, z pohledu počtu projektů jsme vůči oběma zemím na polovině, z pohledu finančního vyjádření investic například vůči Maďarsku dokonce jen na jedné třetině.

Velká příležitost je v nárůstu podnikání v turistickém ruchu, meziroční růst počtu čínských turistů v ČR o 35 % znamená příležitost jak v oblastech přímých turistických služeb, tak druhotně v sektoru maloobchodu, přepravy osob, pohostinství apod. Zajímavé je i to, že čínští turisté utratí po turistech z Thajska v ČR nejvíce prostředků. Podnikatelé zatím ale dle průzkumu tyto příležitosti příliš nevnímají, pouze 13 % z nich vidí ve zvýšeném turistickém ruchu i obchodní potenciál.

Čínský prezident druhým dnem v ČR – sledujeme ONLINE

Vyvážený a velmi zajímavý pohled ukazují firmy s ohledem na očekávanou podporu státu ve vztahu s Čínou. Podniky by přivítaly jak marketingovou podporu spojenou s veletrhy a vytipováním obchodních příležitostí, tak finanční podporu na bázi zvýhodněných úvěrů, dále patentovou podporu, ale objevují se i názory o zřízení česko-čínského inovačního fondu, ze kterého by mohly spolupracující subjekty čerpat prostředky na rozvoj aplikovaného výzkumu a inovací.

Velké šance jsou i ve sféře vzdělávání, v případě vstřícnější vízové politiky lze očekávat o řády více studentů, což generuje šanci na celou řadu přímých i nepřímých ekonomických benefitů. Česká republika zatím s ohledem na množství čínských studentů naprosto propadá. Výjimkou je Univerzita Karlova a Vysoká škola finanční a správní, kde mají vytvořený systém náboru a práce s čínskými studenty a realizují tak skoro poloviční podíl všech čínských studentů v ČR.

Havlíček: Číňané jsou připraveni zde utrácet

“Pryč jsou doby, kdy Čína byla exotickým obchodním partnerem. Firmy berou spolupráci s čínskými podniky jako běžnou součást mezinárodního obchodu, ke spolupráci přistupují pragmaticky a nepoliticky a snaží se na spolupráci s nejlidnatější zemí světa maximálně profitovat“ uvádí v reakci na zjištění průzkumu předseda AMSP ČR Karel Havlíček. „Podnikatelé si nechtějí nechat uniknout příležitost obchodního i investičního růstu a šikovně využívají nejen zájmu čínských obchodníků, ale i snahu tamních investorů alokovat prostředky vně Číny. Naše firmy cítí, že čínští investoři jsou připraveni v České republice utrácet a toho hodlají mnohé i využít,“ dodává Havlíček.

„Statistické ukazatele exportu do Číny zaznamenávají poměrně dynamický růst, nicméně stále můžeme hovořit o tom, že jsme těsně za startovací čárou ve vývozu české produkce do druhé největší ekonomiky světa. Jak ukazuje aktuální průzkum, přibývá společností, které plánují zahájit export do Číny. Proto, aby zde uspěly, musí počítat s tím, že je to specifické teritorium se specifickými požadavky, a to i v oblasti financování. Doporučujeme obrátit se na celosvětově působící bankovní skupinu, která svými znalostmi a zkušenostmi pomůže každému exportérovi nejenom se zajištěním exportu, ale také se zaplacením dojednané částky,“ doplnil Radek Basár, zástupce výkonného ředitele pro Marketing a Komunikaci v Komerční bance.

 

Čína a Česko: vzájemný obchod, příjezdová turistika a přímé zahraniční investice. To vše shrnuje ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 26. březen 2016

Newsletter