Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Chování akcií před a po zvýšení sazeb

Pokud se zeptáte jakéhokoliv analytika, tradera či ekonoma, co je podle něj prozatím nejdiskutovanější a neočekávanější událostí letošního roku, pravděpodobně vám odpoví, že je to Fed a jeho úroková politika. Byť neuběhly ani dva měsíce, rok 2015 už zažil, a zažívá, relativně bouřlivé období. Jak příklad toho, co k tomu přispělo, můžeme jmenovat ohlášení plánovaného zahájení evropského QE v úplné „americké“ podobě a předčasné volby v Řecku, které skončily vítězstvím radikální levice, což rozpoutalo bouřlivé jednání o řeckém osudu v rámci eurozóny. Zapomenout nesmíme ani na pokračující pád ropy, který si však během prvních únorových dní prošel lehkou kontrakcí, a trvající rusko-ukrajinský konflikt.

V pozadí všech těchto událostí stojí nejistota o podobě americké úrokové politiky. Ta se od přelomu roku 2008 a 2009 nachází na technickém dně, které je oficiálně definováno jako rozpětí mezi 0-0,25 %. V souvislosti s říjnovým ukončením amerického programu kvantitativního uvolňování a celkovou obnovou americké ekonomiky přišla na řadu otázka, kdy se už konečně vrátíme do situace, z historického hlediska, „normální“ měnové politiky.

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nikdy, jiní sázejí na letošní rok. Nejčastěji je v investičním prostředí zmiňován termín poloviny roku 2015. Byť je tento čas nejfrekventovanější, bohužel, nikdo, ani ti nejzkušenější, nevidí do hlavy členům měnového výboru Federálního rezervního systému, který má danou oblast na starosti.

Měnový výbor v roce 2015 aneb kdo rozhodne o výši sazeb

Investoři zvýšení sazeb očekávají s nejistotou a to zcela právem. Vyšší úroky totiž povedou k vyšším úrokovým nákladům, které pak negativně ovlivní zisky i akciový trh. Vzhledem k závažnosti tohoto restriktivního kroku, se David Bianco, vrchní stratég amerického akciového oddělení Deutsche Bank, rozhodl, že na základě historických dat zmapuje chování akciového indexu S&P 500 těsně před a po zvýšení amerických sazeb. Vybral jsi k tomu období od 80.let minulého století až zhruba do roku 2005.

Graf, který mu v rámci dané studie vyšel, ukazuje pohyb průměrné ceny indexu S&P 500 během čtyř měsíců před a šesti měsíců po zvýšení sazby v roce 1983 (viz Graf č.1, kde čísla 7, 14,21, atd. zobrazují jednotlivé týdny). Jak je vidět, tak trend během 12 týdnů před zvýšením byl rostoucím. Během posledního týdne, těsně před zvýšením, došlo k určitému propadu, který však neměl dlouhého trvání. Jakmile byla sazba navýšena, proběhla další lehká korekce, která si však nesáhla na nijak drastické dno, od kterého se poté odrazila zpět do rostoucího trendu.

„Akcie si během první série navyšování sazeb prochází typickým výprodejem, jehož rozsah a trvání však záleží na podmínkách na trhu. Během brzké fáze cyklu navýšení byl výprodej relativně malý. Následovala rychlá obnova, která si během dalších tří a více měsíců udržela svůj rostoucí trend“, přepisuje Biancova slova server Business Insider. „Je však nutné mít na paměti, že se z mnohých výprodejů  se během pozdějšího cyklu nakonec staly korekce, ne-li přímo „medvědí“ trh.“

Obdobný vývoj je pak možné pozorovat i v případě zvýšení sazeb v roce 1987 a 1988 (viz. Graf č.2). V případě devadesátých let a roku 2004 je už však průběh indexu S&P 500 lehce odlišný, především pak ve fázi po samotném zvýšení sazeb, kde má trend nejprve tendenci stagnovat, až mírně klesat, a poté, po více jak devíti týdnech, opět růst (viz. Graf č.3).

„Samotné určení, zda se nacházíme v brzké či pozdní fázi cyklu před zvýšením, je čistě subjektivní. Co však může pomoci, je tvar křivky vývoje indexu a inflační měření během let před poslední krizí,“ vysvětluje Bianco. „Letošní rok je pravděpodobně někde uprostřed celého cyklu, tudíž neočekáváme nijak výraznou reakci na změnu úrokové politiky. Stále však existuje riziko toho, že americká centrální banka zvýší sazby příliš brzo či příliš pozdě, což by mohlo nečekaně vystřelit inflaci směrem vzhůru. Fed by pak byl nucen reagovat dalším zvýšením, které by muselo být mnohem větší, než trh původně očekával.“

S&P 500 v roce 2015

Newsletter