Vstup na trh práce v době největší finanční krize za více než 70 let není ideální start do pracovního života. Přesně to se však stalo velkému počtu mileniálů, kteří po roce 2007 absolvovali vysokou školu. Podle statistik Institute of Fiscal Studies (IFS) bude tato generace v každé etapě svého života chudší než ta předchozí. Může je zachránit starší generace nebo spíše vlastní zodpovědnost?
Mileniálové – neboli generace Y – mají před sebou velkou výzvu, alespoň z finančního hlediska. To tvrdí Institute of Fiscal Studies, který analyzoval a porovnal data průměrného růstu bohatství Britů v letech 2006-2008 a 2010-2012. Výsledkem je zjištění, že současná generace dospělých je méně finančně zajištěná než ta předchozí. Průměrné bohatství generace 45 až 54 let se v těchto letech zvýšilo o šest tisíc britských liber, u mladší 25 až 34 let to bylo pouze o čtyři tisíce liber.
„Je zarážející, kolik lidí si nepřipouští roli soukromého penzijního spoření na důchodový věk. A to ani nemluvím o tom, že by to měl být jejich hlavní zdroj příjmu,“ uvedla Rowena Crawfor, ekonomka institutu IFS.
Není tedy vůbec jisté, zda si generace mileniálů, nejen v Británii, ale i v mnoha dalších zemích, bude moci vůbec dovolit odejít do důchodu. Podle čísel World Economic Forum se v roce 2050 zvýší tzv. retirement gap, tj. rozdíl mezi tím, kolik bude peněz na důchody, a kolik na ně bude potřeba, na 427 bilionů dolarů. To je oproti roku 2015 šestinásobné číslo. Vlivy, které tomuto číslu přidávají na vážnosti, jsou delší dožití, nízká finanční gramotnost a menší naspořené částky.
Poválečná generace
Existuje pro mileniály řešení? Ano, pravděpodobně však z jiné generace než z jejich. Nejbohatší generace, alespoň v západních státech, je ta poválečná z let 1946 až 1964. Podle serveru BBC tak leží „zakopaný pes“ právě ve spojení bohatství této generace a mileniálů.
Paul Donovan, hlavní ekonom UBS, letos pro Business Insider uvedl, že mileniálové budou nejbohatší generací právě díky dědictví. Jeho argumentem bylo, že bohatství se s postupem času z ekonomiky „nevypařuje“. Naopak poválečná generace je významně početnější než ta mileniálů. Bohatství by se tak mělo pozvolna konsolidovat do menších celků – stejně peněz, ale méně lidí.
Tento názor však není konsensem. Podle ekonoma Moritze Schularicka z Univerzity v Bonnu se totiž mezigenerační převod bohatství týká spíše pouze horního jednoho procenta.
Načasování je klíčové
„Týká se to zejména lidí, kteří mají tolik bohatství, že jej za život téměř nemohou utratit. Normální lidé žijí podle běžného ekonomického modelu. Šetří si na stáří a své úspory a bohatství využijí tehdy, kdy už nemají žádný příjem. Ke konci života jim tedy moc nezbyde,“ řekl Schularick.
Restaurace, svatby, pivo. Když mileniálové ničí tradiční odvětví
Pokud by ale převod majetku přeci jen nastal, načasování je klíčovým faktorem. Podle souhrnu pobočky Fedu v St. Louis je bohatství lidí narozených v 80. letech 34 procent pod očekáváním. Tato generace se však blíží důležitým milníkům, jako jsou výdaje na hypotéku a děti. Dědit v jejich 40 či 50 letech jim s těmito výdaji nepomůže. Prostředky proto musí hledat jinde.
Kdo si hraje, nezlobí, a navíc hubne – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/icUFKu1IKj prostřednictvím @roklen24 #gaming pic.twitter.com/dRTI1XCDz0
— Roklen24.cz (@roklen24) 1. prosince 2018
