Čím déle zůstane trh práce napjatý, tím budou potřeba vyšší sazby

Klíčové body

  • Rozhovor byl původně vydán na stránkách FTnews.sk.
Zdroj: Depositphotos

Jsou trhy v současné době příliš optimistické a může Fed dále zvyšovat sazby, aniž by došlo k vážnější recesi? O úrokových sazbách, Fedu, ECB a dalších souvisejících tématech jsme hovořili s Janem Berkou, analytikem devizového trhu a šéfredaktorem finančního portálu Roklen24.

Americká centrální banka počátkem února podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů a dostala je do pásma 4,5-4,75 %, tedy nejvýše od října 2007. Tento krok byl v souladu s očekáváním, a proto investory spíše než tento krok zajímala následující prohlášení představitelů Fedu směrem k dalším měsícům. Minulý týden vystoupili také Powell, Walker nebo Williams. Co důležitého z vašeho pohledu řekli? Překvapili vás něčím?

Krásně je to vidět, pokud jejich vyjádření srovnáte s členy ECB, i nichž jsou rozdílné pohledy na otázku sazeb a inlace poměrně dobře viditelné. Klasicky se nám střetává jestřábí sever s opatrnějším (holubičím) jihem. Z Fedu mezitím jednohlasně zní, sazby musí být ještě vyšší a nebojíme se udělat víc, než stojí v poslední prognóze.

Pokud bych ale přece jen měl vypíchnout dvě věci, které mě překvapily, šlo o tiskovku Powella po únorovém zasedání. Čekal jsem, že řekne víc, k vývoji podmínek financování, ale bylo vidět, že k tomuto tématu nechce být jakkoliv detailní. Ostatně, otázka zpoždění propisu úprav měnové politiky do reálné ekonomiky je pro centrální bankéře obvykle tenčím ledem. A nedividím se, že v současném prostředí k tomu přistupují ještě opatrněji.

Nad čím jsem se rovněž pozastavil, byla slova šéfa newyorské pobočky Fedu Johna Williamse. Ten podle mě doručil jeden z nejvíce jestřábích komentářů z posledních dní, přičemž jeho součástí byla možnost návratu k navyšování sazeb o víc než čtvrt procentního bodu. Tyto kroky byly potřeba v době, kdy bylo nutné dostat křivku reálných sazeb do kladných čísel. Období tzv. frontloadingu už ale máme za sebou. Williamsova poznámka tak podle mě byla primárně signálem, aniž by sám čekal, že by na scénář hikování o půl procentního bodu mělo dojít. I když nikdy neříkejme nikdy, zvlášť v dnešní době…

Zdroj: FTnews.sk

V úterý 14. února se dozvíme nové údaje o vývoji inflace v USA, bude zveřejněn index spotřebitelských cen (CPI). Které údaje budete sledovat a jak podle vás nová report dopadne? Má šéf Fedu Jerome Powell pravdu, když tvrdí, že inflace v USA letos výrazně poklesne?

Trendově se inflace vyvíjí dobrým směrem. Celková inflace klesá od června, stále je ale výrazně nad inflačním cílem. Jádrová inflace, včetně jádrového indexu výdajů na osobní spotřebu, klesá o poznání kratší dobu. Je vidět, že amerických spotřebitel zůstává silný. Jak dlouho mu to vydrží, bude hlavním faktorem určujícím, zda je americká jádrová inflace, zejména u služeb, tzv. sticky. Pokud se pokles zastaví, pro Fed to bude signálem potřeby vyšších sazeb po delší dobu, což by mohlo zahrnovat, jak někteří představitelé Fedu naznačili, klidně celý letošní rok.

Zdá se, že pokud jde o úrokové sazby, většina pozornosti se soustředí na trh práce a zprávy v čele s tvorbou nových pracovních míst. Proč tomu tak je? Proč chce Fed ochladit trh práce a jaké signály mu dávají aktuální zprávy?

Představte si situaci, kdy jste zaměstnanec v americkém sektoru služeb a nedělá vám problém si během několik málo dní najít novou práci, navíc lépe placenou. Tak by se hodně ve stručnosti dala popsat napjatost amerického trhu práce. Firmy stále dokážou vytvářet nová pracovní místa, přičemž mzdy zůstávají hlavní zbraní. Sice jejich růst zpomaluje, stále je však významný. Čím delší dobu zůstane trh práce takto napjatý, tím budou potřeba vyšší sazby. Jak už několikrát uvedl guvernér Powell, americký trh práce se v jeho současném stavu neshoduje s cílem dosažení cenové stability. Zůstává silně proinflační a vidíme to stále především v sektoru služeb, jak ukázala lednová data. Pozor  však, tento nad očekávání exkluzivní výsledek se patrně dočká revize. Nečekal bych, že se budou ta samá čísla opakovat víckrát.

Výše zmínění představitelé Fedu minulý týden také varovali, že sazby mohou nakonec jít výše, než trh očekává. Například údaje Fed Watch naznačují, že k prvnímu snížení sazeb by mohlo dojít koncem roku, v listopadu nebo prosinci. Je trh příliš optimistický vzhledem k tomu, co dnes víme?

Trhy jsou obvykle vpředhledící. Jejich aktuální vpředhledícnost ale dosáhla, nebojím se říct, až extrému. Fed sice potvrdil, že proces dezinflace začal. To ale všichni vidíme. Stejně tak víme, že sazby nezůstanou navždy kolem 5 %. Odhadovaná neutrální sazba zůstává na 2,5 %, kam se budou úroky v průběhu času vracet. Otázkou je, kdy se tak stane. Trhy čekají, že už ve druhé polovině roku. Fed toto vyvrací, trhy však neposlouchají. Lednová data z trhu práce sice přinesla precenění výhledu sazeb, ale především s ohledem na jejich vrchol v cyklu. Z dlouhodobého hlediska se zase tolik nestalo. Trh stále implikuje výhled poklesu sazeb o cca 50 bodů do konce roku a blíží se 200 bodům do konce roku 2024. To je predikce, kterou vám nikdo z Fedu aktuálně nepotvrdí. Pokud se ukáže, že je jádrová inflace „sticky“, část trhu výhled může přecenit.

Mohou v tomto obratu hrát roli nadcházející prezidentské volby v USA a primárky koncem tohoto roku?

Obvykle se říká, že politická událost typu voleb může volat po opatrnějším přístupu Fedu, aby tak případně svou politikou ještě víc neovlivňoval volatilitu. Tohle ale podle mého nebude ten případ. Cenová stabilita je pro Fed cíl číslo jedna a udělá vše, aby ji obnovil. I přes všechny volby.

Stále se hovoří o tzv. měkkém přistání. Co si pod tím můžeme představit a je podle vás takový scénář reálný? Historie neukazuje, že by se Fedu po prudkém zvýšení sazeb příliš dařilo dosáhnout „soft landingu“.

Historie se nemusí opakovat může se ale rýmovat. Obvykle se sice Fedu při takto razantním zvyšování sazeb nepodařilo vyhnout recesi, vyjma roku 1994, současná situace je ale extrémně specifická. Historicky napjatý trh práce nebo nadále trvající existence nadúspor z doby pandemie jsou minimálně dva faktory podporující možnou vidinu tzv. hladkého přistání. Technická recese je možná. Otázkou bude, jestli se k ní přidá i významný nárůst nezaměstnanosti. To je evidentně něco, nad čím tápe i samotný Fed. Kdybych se měl držet prosincové prognózy, posun míry nezaměstnanosti z 3,7 % na 4,6 % v letoším roce má na sobě napsáno „recese“, nehledě na to, že celkový růst je odhadován na 0,5 %. To jsou ale už starší čísla. Zatím to vypadá, že by situace mohla být o něco lepší, minimálně s ohledem na komentáře Fedu k rezistenci americké ekonomiky. Nejvíc nám řekne březnová prognóza. Zatím bych se ale držel převažujícího scénáře spíše technické recese, mělké a krátké.

Co si myslíte o současné situaci ohledně dluhového stropu v USA? Jaký je nejpravděpodobnější scénář a je důvod k obavám?

Myslím, že ani jedna strana nechce, aby se opakoval rok 2011, kdy došlo na snížení ratingu USA. Cesta k navýšení stropu bude pravěpodobně trnitá a může s sebou přinést i zvýšenou volatilitu především na trhu pokladničních poukázek splatných k odhadované době možného defaultu. K větším pohybům by však musela opravdu nastat situace obdobná roku 2011.

ECB začala zvyšovat úrokové sazby později než Fed a její představitelé nyní používají tvrdší rétoriku. Co mate výhled na zvyšování sazeb v eurozóně? Mají ještě dostatek prostoru pro další zvyšování, aniž by to mělo velmi negativní důsledky pro ekonomiku?

Evropská centrální banka bude v první polovině roce v relativním srovnání s ostatními centrálními bankama největším jestřábem. Vše nasvědčuje tomu, že v březnu dojde na zvýšení sazeb o 50 bodů. Květen může přinést dalších 50 bodů, ale i 25 bodů, pokud ECB uzná na základě dat a aktualizované prognózy, že se již dostala do situace současného Fedu, který postupuje po menších krůčcích a sleduje propis předchozího zvyšování sazeb do ekonomiky. To vše ale určí až data, opět především jádrová inflace, která je pro ECB největším trnem v patě. V Roklenu se ale shodujeme, že se evropské sazby dostanou nad 3 %, patrně až na 3,5 % během první poloviny roku.

Čeká USA a Evropu letos recese? Jaký by to mohlo mít dopad na trhy?

Na začátku letoška vše vypadá o něco pozitivněji než během třetího čtvrtletí loňského roku. Platí to zejména pro Evropu, která se vyhnula větší energetické krizi. To je dobrý odrazový můstek, jelikož to byla právě energetická krize, která byla základem nejpesimističtějších prognóz. V USA i v Evropě to zatím vypadá spíše na technickou recesi než na hluboký a dlouhodobý propad. Nejhorší by byla kombinace hluboké recese a recese zisků. Nejsem si ale jist, že by někdo tento scénář předpokládal. Minimálně dle posledních čísel v rámci výsledkové sezóny.

Jan Berka vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, finanční trhy a bankovnictví. Ve finanční skupině Roklen začal pracovat v roce 2014 jako editor. Postupně se vypracoval na pozici hlavního editora a analytika devizových trhů. Aktuálně je šéfredaktorem finančního portálu Roklen24 a hlavním FX analytikem. Externě přednáší na vysoké škole CEVRO Institut.

Zdroj: FTnews.sk

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.