Tlaky na slabší dolar přetrvávají. Euro profitovalo z rostoucích výnosů, které podpořila zpráva o dodatečné dodávce vakcíny Pfizer, vliv měly i výhledy bank Goldman Sachs a City sázející na vyšší evropské tržní sazby. České výnosy v závěru minulého týdne klesly, včera část poklesu smazaly. Koruna se drží nad hranicí 25,90 za euro.

Čína má problém. V zemi řádí zombie

Zahraniční export, míra investic nebo orientace na domácí spotřebu se v kontextu Číny diskutuje často. Málo se však ekonomové věnují straně nabídky a nutnosti strukturálních změn v průmyslu. V mnoha technologicky nenáročných odvětvích existuje přebytečná kapacita. Jedním z důvodů je existence státem vlastněných podniků, které by za tržních podmínek již zanikly.

Profesor Fan Gang, ředitel Čínského národního institutu pro ekonomický výzkum a profesor z Pekingské University, takové podniky nazývá zombie firmy. Tyto zombie společnosti nemají ekonomický potenciál a přežívají pouze z dotací a podpory ze strany svého vlastníka – státu. Ekonomové jsou si vědomi, že udržování takového stavu nemá smysl, a je tedy na čase přestat zombie podniky dotovat.

Moody’s: Číně hrozí další snížení ratingu

Zavření státem vlastněných firem však představuje hrozbu zvýšení nezaměstnanosti. Odhady mluví o možném nárůstu až o 1,5 milionu propuštěných pracovníků. Za současného stavu preferuje Čína financovat zaměstnance pomocí státem vlastněných firem a ne skrze sociální systém. Jedním a klasickým důvodem je snaha vyvarovat se negativním společenským dopadům nezaměstnanosti, například sociální nestabilitě. Zatímco tento důvod je známý i z jiných zemí světa, druhý zásadní důvod plyne ze specifického fungování čínské samosprávy a ze špatně nastaveného institucionálního rámce.

Kromě centrální vlády zasahují do fungování společnosti a ekonomiky i lokální vlády. Lokální politici a činitelé jsou z pohledu centrální vlády hodnoceny především ekonomickým výstupem, tedy růstem HDP ve své provincii nebo právě zaměstnaností. Tím jsou lokální politici demotivováni zavírat státní firmy a zvyšovat tím nezaměstnanost. V tržní prostředí pak existuje často i třetí strana – banky. V politickém uspořádání současné Číny jsou však i bankéři pod vlivem politické reprezentace. Tím se struktura uzavírá a žádná ze tří stran nemá zájem zavírat nevýhodné státní podniky nebo vymáhat nesplacené dluhy. Nejjasněji je systém vidět na trhu nemovitostí v „menších“ městech, která jsou známá jako „města duchů“. Výstavba nových nemovitostí v posledních letech vedla k existenci celých měst s nevyužitou zástavbou a zanechala developery v nesplatitelných dluzích.

Vysoká míra zadlužení firem a riziko nesplacení úvěru tlačí nahoru i cenu úvěrů, tedy sazby, za které banky poskytují prostředky. To ekonomové vidí jako druhý zásadní problém čínské ekonomiky. Nutné změny struktury čínského průmyslu nejsou jen o snížení počtu firem v méně kvalifikovaných odvětví, ale zároveň i o zvýšení zastoupení high-tech společností. K tomu má přispět státní podpora pro soukromé podniky. Jde tak na čínské poměry o nestandardní přístup, kdy vláda kromě správy státem vlastněných firem podporuje i ty soukromé.

Čína a masivní nárůst úspor. Důvody hledejte (nejen) v sociálním systému

Newsletter