Čína se vzepřela trendu zvyšování úrokových sazeb, který vedou Spojené státy. Nad rámec toho sáhla i na intervence proti oslabujícími kurzu. Výsledná divergence výnosů má důsledky pro investory do nástrojů s pevným výnosem a pro měnové trhy po celém světě.
Zatímco inflace nutí většinu zemí světa zvyšovat hlavní úrokové sazby, Čína se chová jinak a nechává si prostor pro další uvolňování. Čínská lidová banka koncem srpna opětovně snížila úrokové sazby. Růst nadále zpomaluje v důsledku poklesu trhu s nemovitostmi, slabé spotřeby a covidových lockdownů. Na ekonomický výhled působilo také omezení vývozu v důsledku slabší zahraniční poptávky.
Oživení růstu se stalo hlavní prioritou a čínští politici mají na rozdíl od svých amerických a evropských protějšků oporu v úrovni domácí inflace, která se drží pod 3 %. Ve druhém čtvrtletí poprvé za více než deset let klesl výnos referenčních čínských desetiletých státních dluhopisů pod výnos amerických desetiletých státních dluhopisů. Od této doby se výnosový rozdíl zvýšil na více než 90 bazických bodů. Na první pohled by se mohlo zdát, že to pro globální investory snižuje relativní přitažlivost držení čínských státních dluhopisů, ale po zohlednění reálných výnosů očištěných o inflaci a na pozadí širšího makroekonomického kontextu je obrázek složitější.
„Očekáváme vysokou pravděpodobnost dalšího snížení sazeb v Číně, což poskytne podporu čínským dluhopisům, ale také zvýší tlak na další oslabení jüanu vůči dolaru. Čínská opatření na uvolnění měnové politiky v letošním roce zatím příliš nepřispěla ke zvýšení zadluženosti podniků ani k oživení podnikatelské aktivity, což vytváří předpoklady pro další a silnější politické kroky. Přesto neočekáváme, že by došlo k dramatickému rozsahu měnových nebo fiskálních intervencí, které jsou na hlavních vyspělých trzích podnikány v souvislosti s hospodářským zpomalením vyvolaným Covidem,“ vysvětluje Alvin Cheng, portfolio manager Fidelity International.
Americká a evropská ekonomika se pohybují po zcela jiné trajektorii než ta čínská. Prudce rostoucí ceny energií, zvyšující se náklady na pracovní sílu a rozsáhlé covidové stimuly způsobily přehřátí americké ekonomiky. Ruská invaze na Ukrajinu vytáhla evropskou inflaci na rekordní úroveň. Míra inflace v USA dosáhla v srpnu 8,3 % a v eurozóně 9,1 %, v září pak dle předběžného odhadu 10 %. Index spotřebitelských cen v Číně dosáhl v srpnu pouhých 2,5 %.
Čínský cyklus snižování sazeb a mírný hospodářský výhled mohou živit tlaky na oslabení čínské měny. Z dlouhodobého hlediska vnímáme, že čínský demografický vývoj bude v následujících desetiletích víc tlačit na nižší úrokové sazby, protože populace stárne. Tato dynamika obvykle vede k nižší produktivitě, nižší návratnosti kapitálu, a tedy i k nižším sazbám. To naznačuje, že divergence výnosů má prostor se ve velmi dlouhém období dále prohlubovat. V krátkodobém horizontu však všichni sledují vývoj sazeb a jeho směr nemůže být jasnější.
Zdroj: Fidelity International
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
