Bankovní rada ČNB se v novém složení na svém prvním měnověpolitickém zasedání rozhodla dle očekávání pro stabilitu sazeb. Úrokové sazby tak i přes vysokou míru inflace zůstávají stále na stejných hodnotách. Nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba zůstává na úrovni 7 %. Dle bankovní rady se výše současných úrokových sazeb nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky, což se odráží i na ochlazení úvěrového trhu. Data ukazují na pokles objemu uzavřených nových spotřebitelských úvěrů i hypoték.
Už předchozí bankovní rada si v době vysoké inflace pomohla vytvořením druhého modelu, který pracoval s delším časovým horizontem, a to 18 až 24 měsíců oproti tradičním 12 až 18. Ten bude na základě dnešního rozhodnutí bankovní rady fungovat jako ten hlavní. Guvernér se na tiskové konferenci opatrně vyjadřoval k případnému navýšení sazeb na dalším zasedání, protože je příliš brzy. Rada se bude dle Michla řídit nejnovějšími daty, nevyloučil proto možnosti zvýšení, stability, ale ani snížení sazeb na dalším zasedání.
Rada dále rozhodla o pokračování devizových intervencí ve prospěch silnější koruny. Bohužel, stejně jako doposud, nevíme, v jakém objemu popř. k jaké výši kurzu, budou intervence cílit. ČNB disponuje velkým objemem devizových rezerv i díky intervencím z let 2013 až 2017, kdy naopak rada držela slabší kurz koruny. Problémem můžou být stále sílící tlaky na oslabení koruny, které si žádají stále větší objem intervencí, aby byl kurz koruny udržen na současných hodnotách. Je proto možné, že na dalších zasedáních bude muset rada k nevoli některých členů přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb, které by opět vytvořilo tlak na pevnější korunu. Nová prognóza očekává postupné oslabení koruny na úroveň 26 za euro. Tento vývoj by platil pouze za předpokladu, že by ČNB přestala intervenovat na devizovém trhu. K tomu se dle Aleše Michla v blízkých měsících nechystá.
Dle nové prognózy ČNB meziroční inflace v příštích měsících opět dále vzroste, a to především díky růstu cen energií. Na podzim by se měla meziroční inflace pohybovat okolo 20 %. Celoroční průměr by pak měl dosáhnout vysokých 16,5 %, což je o 3,4 procentního bodu více, než očekávala jarní prognóza. Nová prognóza předpokládá meziroční růst HDP v České republice na úroveň 2,5 %, což je naopak o 1,5 procentního bodu více, než předpokládala minulá prognóza. Zpomalení ekonomiky, které čekala jarní prognóza, se přelije do dalšího roku, kdy růst HDP má nově dosáhnout pouhých 1,1 %. Makroekonomický výhled počítá s dvěma po sobě jdoucími čtvrtletími tzv. technické recese, která by mohla pomoci tlumit inflační tlaky.
Prvního měnověpolitického jednání současné bankovní rady se vcelku netradičně zúčastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura, který plnil pouze poradní roli a na konečném rozhodnutí se nepodílel. Pozvání ministra financí na zasedání je v souladu s přístupem nového guvernéra ČNB Aleše Michla k boji s vysokou inflací. Guvernér po svém jmenování vydal několik prohlášení, kde zdůrazňoval klíčovou roli fiskální politiky vlády při boji s inflací.
Vysoké veřejné výdaje jsou jedním z důvodů růstu cen, který všichni v posledních měsících zaznamenali. I proto nový guvernér zdůrazňuje nutnost spolupráce měnové politiky v režii ČNB a fiskální politiky v režii vlády. K ovlivnění sestavení a plnění státního rozpočtu ale nemá guvernér oficiálně mandát. Jeho role je tak pouze poradní. Podobně jako je poradní role ministra financí na zasedání rady ČNB.
Zdroj: ČNB