Dolar včera globálně zpevnil. Proti euru se obchoduje pod 1,0450 EURUSD, a je tak nejsilnější od poloviny června. Silný dolar dostal pod tlak procyklické měny. Z měn regionu měla tendenci oslabit koruna, která se posunula z 24,70 za euro o zhruba čtyři haléře výše.

čnBlog: Dva fenomény aktuálně vysoké inflace – intenzita a plošnost zdražování

Klíčové body

  • Převzatý článek z webu ČNB.
  • Autoři textu jsou zaměstnanci ČNB: Karel Musil, Jan Šolc, Natálie Tomanová
Zdroj: Depositphotos

Současnou mimořádně vysokou a stále rostoucí inflaci lze charakterizovat pomocí dvou fenoménů. Prvním z nich je intenzita růstu spotřebitelských cen, druhým pak jeho plošnost neboli rozšířenost zdražování napříč položkami spotřebního koše. Tento box se zaměřuje na historický vývoj těchto dvou charakteristik a na jejich srovnání v období před příchodem pandemie (prosinec 2019) a v současnosti (prosinec 2021).

Těsně před příchodem pandemie, tedy na přelomu let 2019 a 2020, se inflace nacházela lehce nad horní hranicí tolerančního pásma. Jak ukazuje Graf 1, zhruba u dvou třetin spotřebního koše byla již tehdy dynamika cen nad inflačním cílem, u zbylé třetiny pod 2 %. Pandemie situaci výrazně změnila, když se koncem roku 2021 nad inflačním cílem nacházel růst cen u více než tří čtvrtin spotřebního koše. Podobný podíl spotřebního koše s růstem cen nad 2 % byl zaznamenán pouze na přelomu tisíciletí[1] a těsně před vypuknutím globální ekonomické krize v roce 2008 (Graf 1).

Graf 1 – Na konci roku 2021 dosáhl podíl spotřebního koše s růstem cen nad 2 % úrovně z období přehřívající se tuzemské ekonomiky před rokem 2008
podíl spotřebního koše v ‰, data za prosinec v letech 1997–2021

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Podrobnější pohled na rozdělení cenového růstu položek spotřebního koše před příchodem pandemie a v současnosti poskytuje Graf 2. V prosinci 2019 ceny většiny položek rostly tempem do 4 %. V prosinci 2021 došlo ve srovnání s tím k posunu většiny dynamik k vyšším hodnotám. Současná zvýšená inflace tak není výsledkem výraznějšího zdražení jen několika málo položek, naopak se jedná o plošný jev. Výjimku představovaly ceny elektřiny a plynu (s celkovou vahou 6 %), jejichž pokles koncem roku 2021 byl způsoben dočasným prominutím DPH. U uvedených energií lze nicméně v následujících měsících také očekávat silné zdražení. Naopak dvoucifernými tempy se koncem roku 2021 zvýšily například ceny oděvů a obuvi, automobilů či imputované nájemné, které hraje v národním indexu spotřebitelské inflace (CPI) podstatnou roli.

Graf 2 – V závěru roku 2021 se oproti roku 2019 většina spotřebního koše posunula k vyšším cenovým růstům
podíl spotřebního koše v ‰, data za prosinec let 2019 a 2021

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

O intenzitě a plošnosti současného zdražování vypovídá rovněž mediánová inflace.[2] Ta se v závěru roku 2021 rychle zvýšila k 7 %, mimo jiné z toho důvodu, že na ni výše uvedené prominutí DPH u energií nemá vliv. Obdobný obrázek poskytuje rovněž tzv. 10% trimovaná inflace,[3] která se – podobně jako mediánová inflace – v poslední době výrazně zvyšuje, a to až nad 7 % v prosinci loňského roku. Z Grafu 3 je patrné, že ve zmíněných minulých dvou obdobích s vysokou inflací se mediánová i trimovaná inflace nacházely výrazně pod celkovou inflací. Na rozdíl od těchto let tak aktuálně oba tyto indikátory inflace naznačují prudké zdražování v samém jádru spotřebního koše a potvrzují, že celková inflace v závěru minulého roku neposkytovala úplný obrázek o fundamentálních cenových tlacích, a to mimo jiné vlivem zmíněného dočasného prominutí DPH u energií.

Graf 3 – Ukazatele mediánové a 10% trimované inflace poukazují na plošnost cenového růstu, v závěru roku 2021 převýšily celkovou inflaci 
meziroční růst v %

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Různé způsoby měření inflace naznačují, že současná vlna zdražování není tažena pouze několika položkami, ale že se jedná o plošný a poměrně intenzivní jev. Vizuálně tuto skutečnost potvrzuje rovněž Graf 4, který vykresluje meziroční růsty cen hlavních skupin spotřebního koše v jednotlivých měsících let 2018–2021. S výjimkou skupiny alkohol a tabák, ve které se projevily dopady zvyšování spotřebních daní na cigarety, se zvyšovala cena spotřebního koše umírněným tempem až do prvního čtvrtletí roku 2021. Následně však začal cenový růst napříč všemi kategoriemi s výjimkou telekomunikací nabírat na síle, což bylo patrné především v oblasti dopravy a taktéž u odívání a obuvi.

Graf 4 – Ve druhé polovině loňského roku výrazně zesílil růst cen napříč kategoriemi spotřebního koše
meziroční růst cen v %, barevná škála značí intenzitu meziroční dynamiky inflace

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Z cenového vývoje ve druhé polovině roku 2021 lze vyčíst jasné závěry. V prostředí zotavování domácí ekonomiky, kdy se spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí 2021 již vrátila na předpandemickou úroveň a její růst zůstává robustní, je zrychlování inflace plošné. Podle předchozích analýz[4] se na tom zhruba rovným dílem podílejí domácí i globální faktory. Obě skupiny přitom promlouvaly do vývoje inflace již během loňského roku, nicméně v aktuálním čtvrtletí jejich intenzita s největší pravděpodobností ještě zesílí, a domácí inflace tak dosáhne nejvyšších hodnot za poslední dvě dekády. Její návrat zpět do blízkosti 2% inflačního cíle v první polovině roku 2023 si vyžaduje další zpřísnění měnové politiky ze strany ČNB na počátku letošního roku.


[1] Největšího podílu s růstem cen nad 2 % (téměř 97 %) bylo dosaženo v prosinci 1997, tedy v době, kdy centrální banka rozhodla o změně režimu měnové politiky a počínaje rokem 1998 přešla k cílování inflace. Cíl ČNB se v průběhu času snižoval a od roku 2010 činí 2 %.

[2] Podrobná definice mediánové inflace je uvedena v boxu Mediánová inflace ze ZoI II/2015.

[3] Při výpočtu trimované inflace se jednotlivé položky spotřebního koše seřadí podle cenového růstu, následně se zvolí rozsah ořezání (tzv. „trim“) části rozdělení na obou jeho koncích a ze zbývajících položek se vypočte trimovaná inflace. Robustnost aktuálního zvyšování cen potvrzuje poměrně nízká citlivost na zvolenou úroveň ořezání. Při ořezání o 20 % spotřebního koše dosáhla v prosinci 2021 trimovaná inflace 6,6 %, při ořezání pouze o 5 % pak 7,6 %.

[4] Viz box Do jaké míry domácí poptávkové klima a trh práce ovlivňují aktuální růst spotřebitelských cen? ze ZoMP podzim 2021.

Newsletter