Ty časy, kdy jste něco nevěděli, už jsou dávno pryč. Dnešní doba vynalezla nové sloveso, které je zároveň řešením na všechny naše problémy (nebo minimálně na ty, které pramení z nedostatku informací). Když něco nevíte, tak si to zkrátka „vygooglíte“. Znamená to pak, že z hlavy nemusíte vědět vůbec nic?
V roce 2011 publikovali Betsy Sparrow, Jenny Liu a Daniel M. Wegner paper, v němž představili závěry experimentu, který byl zaměřen na práci lidské paměti v době digitální revoluce. Ve studii došli vědci z Kolumbijské, Wisconsinské a Harvardovy univerzity k následujícím závěrům: lidé mají sklon myslet na počítač a internet, když jsou jim pokládány triviální otázky, a to i v případě, že znají správnou odpověď. Tento efekt přitom zesiluje tehdy, pokud jsou otázky obtížnější a odpověď jim není známá.
Nejzajímavějším zjištěním však bylo to, že lidé nemají potřebu pamatovat si informace, které budou dostupné později, a spíše si pamatují, kde je najdou. Říká se tomu Google efekt nebo také digitální amnézie. Jedná se o označení pro fenomén, kdy mají lidé tendenci zapomínat informace, které lze v budoucnu snadno znovu dohledat. A to jsou ve světě internetu – a ve světě internetových vyhledávačů v čele s Google – takřka všechny.
Sociální média v grafech: O kolik času už vás připravila?
Pokud si můžeme na internetu najít i ty nejtriviálnější informace, pak si nemusíme pamatovat vůbec nic. Internet totiž považujeme za něco jako rozšíření naší paměti. „Naše mozky spoléhají na internet ve smyslu paměti podobně, jak se spoléhají na paměť přítele, člena rodiny nebo spolupracovníka. Spíše než abychom si pamatovali informace samotné, pamatujeme si, kde je můžeme získat,“ citoval server Independent Betsy Sparrow, spoluautorku výše citovaného výzkumu.
Někteří psychologové a sociologové se to tak nebojí říct naplno – technologie nás dělá hloupějšími. A na podporu tohoto tvrzení existuje i věděcký důkaz. Guangheng Dongand a Marc N. Potenza se ve svém experimentu, jehož závěry publikovali v paperu v roce 2015, zaměřili na to, jak funguje učení prostřednictvím hledání na internetu a prostřednictvím studia encyklopedie. Účastníci experimentu byli rozděleni na dvě studijní skupiny a byli pověřeni hledáním určitých informací pomocí těchto dvou studijních pomůcek, přičemž během experimentu byla sledována aktivita jejich mozku. Ukázalo se, že u skupiny, která hledala informace v encyklopediích, byla zjištěna vyšší aktivita hned v několika částech mozku.
Pět omylů, které nejčastěji útočí na váš mozek – Roklen24.cz https://t.co/AqMpXHeLgS prostřednictvím @roklen24 #investor #chování #omyl pic.twitter.com/CPIYkr5PB7
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. listopadu 2017
