Výnos desetiletého amerického dluhopisu ochráněného o inflaci, tzv. TIPS, klesl pod -1,13 %. Dolar nehledě na to posiluje proti euru pod 1,1800 EURUSD. Procyklické měny oslabují, výprodejní tlak pozorujeme i u měn regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Draghi krotí nadšení. Varoval před protekcionismem

Jestřáb se na pomyslném bidýlku Evropské centrální banky příliš dlouho neohřál. Jestřábí změna rétoriky ECB v podobě vypuštění možnosti rozšíření programu kvantitativního uvolňování byla během tiskové konference guvernéra Draghiho vystřídána poměrně jasným holubičím komentářem.

Podle šéfa ECB je potřeba si uvědomit přesné znění textu, který byl v rámci tzv. forward guidance vypuštěn (psali jsme zde). Dle jeho slov jde o explicitní vypuštění zmínky pravděpodobnosti jakéhokoliv zrychlení tempa nákupu aktiv v blízké budoucnosti. Investoři by neměli zapomínat na to, že znění „zbylé“ rétoriky na možnost pokračování nákupů jasně upozorňuje. Konkrétně v podobě toho, že ECB bude „reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude potřebné“.

Rozhodnutí o vypuštění možnosti rozšíření QE, které, jak Draghi uvedl, bylo jednomyslné, tak vzniklo na základě zpětného pohledu – guvernér poukázal na rok 2016, kdy byla dnes již vypuštěná fráze do rétoriky centrální banky poprvé zařazena, ve srovnání se současnou situací – a nikterak nenaznačuje jakoukoliv změnu očekávání ECB. Rada guvernérů tak i nadále pracuje s tím, že „sazby  zůstanou na současné úrovni po delší dobu a výrazně za horizont čistých nákupů aktiv“.  Reakční funkce centrální banky tudíž zůstává beze změny, což se týká nejen sazeb, ale i očekávané délky trvání programu QE.

 

Během tiskové konference přišla řeč i na otázku protekcionismu. Podle Draghiho jsou opatření jako například cla možnou hrozbou ekonomického růstu. Na druhou stranu však nečeká, že by možný „efekt přelití“  těchto rozhodnutí byl jakkoliv silný. I přesto ale vzbuzuje určité obavy.

„Znepokojení nad mezinárodními vztahy je poměrně jasné. Pokud uvalíte cla na své spojence, kdo jsou potom vaši nepřátelé?“ položil řečnickou otázku. „Jsme přesvědčeni, že spory by měly být projednány a vyřešeny na multilaterální bázi. Jednostranná rozhodnutí jsou totiž nebezpečná,“ dodal Draghi.

Rychlejší růst, pomalejší inflace

Vedle ujasnění „zvratů“ kolem rétoriky, šéf ECB rovněž představil aktualizovanou prognózu. Podle výstupu z jednání Rady guvernérů vykazuje ekonomika eurozóny silný, široce rozprostřený růst, který bude pokračovat, jak se zdá, ještě rychlejším tempem. Tento výhled tak podporuje představu o tom, že se inflace posune směrem k inflačnímu cíli centrální banky na 2 % (avšak stále bude pod touto hranicí) během střednědobého období.

Na základě toho došlo k revizi výhledu HDP eurozóny směrem nahoru pro roku 2018. Letos tak ECB očekává, že by evropská ekonomika měla zrychlit z původního odhadu 2,3 % na 2,4 %. V roce 2019 a 2020 zůstává výhled beze změn, a to na 1,9 %, resp. 1,7 %.

Rizika růstu jsou pak široce rozprostřena, přičemž přetrvávající silné oživení by mohlo v krátkém období vést k ještě rychlejšímu tempu. I přes tento výhled však Draghi vypíchl dvě možné hrozby zpomalení, a to protekcionismus a volatilitu kurzu.

 

Co se týče inflace, výhled jejího jádrového vyjádření zůstává i nadále utlumený. Evropská centrální banka proto rozhodla revidovat výhled jádrového růstu cen pro rok 2019 směrem dolů na 1,4 %. Odhad pro rok 2018 a 2020 zůstává beze změn, a to na 1,4 %, resp. 1,7 %.

Newsletter