Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.
Nad očekávání větší zvýšení úroků vychází z vyhodnocení aktuálních inflačních rizik. Zároveň má podpořit antifragmentační nástroj, který nese název Transmission Protection Instrument (TPI). Tato kombinace cílí na návrat inflace k střednědobému cíli posílením ukotvení inflačních očekávání. Zároveň by měla zajistit přizpůsobení podmínek na straně poptávky tak, aby ECB ve střednědobém horizontu dostála svému inflačnímu cíli.
Další navýšení sazeb by měla následovat. ECB bude mít díky dnešní nad očekávání větší úpravě, která dostala úroky ze záporu, možnost zaujmout postoj přehodnocení ekonomických podmínek s ohledem na sazby individuálně na každém zasedání. Vycházet přitom bude z posledních příchozích dat, která určí velikost úpravy v závislosti na dosažení dvouprocentního inflačního cíle.
Guvernérka Lagardeová k sazbám uvedla, že Rada pečlivě debatovala pro a proti nad očekávání většího zvýšení. Celkově převážil fakt, že rizika jsou jasně na straně vyšší inflace, včetně oslabení eura. Druhým faktorem bylo adresné řešení obav ohledně udržení efektivní transmise měnové politiky. Té by mělo být dosaženo jednak využitím flexibilních reinvestic v rámci pandemického programu aktiv, stejně tak i prostřednictvím nového nástroje.
Rada guvernérů ECB došla k jednomyslnému závěru, že nástroj TPI je nezbytný k podpoře efektivní transmise měnové politiky. Má zajistit, aby během normalizace měnové politiky docházelo k hladkému a rovnoměrnému přenosu měnověpolitických úprav napříč všemi zeměmi eurozóny. ECB může nástroj použít, jakmile dojde k nežádoucí změně dynamiky trhů představující hrozbu pro transmisi měnové politiky. Rozsah nákupů v rámci TPI není nijak omezen, bude se odvíjet od vážnosti tržní situace.
Detaily podmínek nástroje byly zveřejněny po tiskové konferenci. Lagardeová ale uvedla, že zveřejněný dokument neobsahuje úplně všechny detaily nástroje. Obecná kritéria využití TPI zahrnují čtyři základní oblasti. První je dodržování fiskálního rámce EU, další absence vážných makroekonomických nerovnováh, fiskální udržitelnost, a nakonec provádění vhodné a udržitelné hospodářské politiky v souladu s doporučeními plánu obsažených v programu NextGenerationEU a Evropského semestru.
Nástroj bude zaměřen na státní cenné papíry se splatností od jednoho roku do deseti. Nákupy instrumentů soukromého sektoru mohou být zváženy, bude-li to potřeba. Objemy nejsou omezeny, přičemž nákupy budou probíhat tak, aby nezpůsobily žádný trvalý dopad na celkovou rozvahu Eurosystému, a tedy ani na nastavení měnové politiky.
Navýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu bylo částečným překvapením. V reakci na to jsme viděli posílení eura a nárůst tržních sazeb napříč eurozónou. Síla euru však nevydržela, u jádrových tržních sazeb jsme pak viděli pokles delších splatností. Zplošťování například německé výnosové křivky bude zřejmě součástí dlouhodobějšího výhledu. To samé ale nemůžeme říct například o italských dluhopisech, jejichž výnosy rostou o více než dvacet bodů.
ECB se dnešní rozhodnutím dostala do situace Fedu. Nepřímo přiznala, že svázání se červnovou forward guidance nebylo dobrý krokem. Proto Lagardeová akcentovala, že na dalších zasedáních se bude Rada rozhodovat čistě na základě příchozích dat, stejně jako to dělá měnový výbor Fedu. Během tiskové konference neustále připomínaná jednomyslná shoda na nástroji TPI byla podle nás součástí strategie poukazující na odhodlání centrální banky. Ve spojitosti s nad očekáváním větším zvýšením sazeb můžeme spekulovat, zda nešlo o ústupek jestřábům z Rady výměnou za jednomyslnou shodu na TPI.
Očekáváme, že na zářijovém zasedání ECB opět zvýší sazby, v tuto chvíli odhadem opět o 50 bodů. Záležet bude na tom, v jaké kondici bude evropská ekonomika s ohledem na možnou recesi. Krátkodobá rizika každopádně zůstávají na straně vyšší inflace. Ve střednědobém rámci banka počítá se stabilizací nákladů na energie a se zmírněním narušení dodavatelských řetězců, což by spolu s pokračující normalizací měnové politiky mělo podpořit návrat inflace k cíli.
Zdroj: ECB, Bloomberg, Reuters
