Ekonomická (ne)schopnost vlády

Zdroj: Shutterstock

V období před koronavirem byl dle většiny ukazatelů stav našich veřejných financí a ekonomiky jako celku na velmi uspokojivé úrovni. Dobře to dokumentovalo naše zadlužení vůči HDP, jež se pohybovalo ve výši okolo 30 %. Dobře jsme na tom byli i v mezinárodním srovnání. Obdobný ukazatel se v Německu pohyboval na 59,8 %, ve Velké Británii na 85,4 % a ve Francii dokonce dosahoval 98,1 %. Inflaci se opakovaně dařilo držet okolo cílených 2 %, někdy však toleranční pásmo ČNB 1-3 % bylo překonáno. Z analýz sice vyplývalo, že máme malou přidanou hodnotu na exportu (61 %), takže jsme stále byli a jsme “levnou ekonomikou”. Dle analytických odhadů byla „připravenost“ na krizi na dobré úrovni. Přestože se i před koronavirem očekávalo celosvětové zpomalení ekonomického růstu, nikdo neočekával tak strmý propad.

Neefektivní vládní intervence

Naše hospodářství však nakazil COVID, a tím pádem přišel i velký pokles ekonomiky. Premiér Andrej Babiš na začátku pandemie sliboval, že vláda na pomoc podnikatelům a firmám vyčlení 1,2 bilionu korun. Tyto sliby však byly mírně zavádějící. Z celkové sumy až 950 miliard nebylo určeno na přímou pomoc, ale pouze na bankovní záruky. A jaká je realita samotné pomoci? K lednu 2021 se k českým firmám dostalo pouze 283,4 miliardy korun. Pomoc státu obsahovala i položky, které s pomocí firmám a podnikatelům přímo nesouvisí: zrušení daně z nabytí nemovitosti, kompenzační bonus pro důchodce, oddlužení nemocnic, nákup ochranných pomůcek, pomoc OKD, pomoc na potravinovou soběstačnost, boj s kůrovcem. V loňském roce přerušilo podnikání 99 329 živnostníků, což byl podle Dun & Bradstreet Company meziroční nárůst o 43 %. Pro srovnání počet přerušených živností se v roce 2019 vyšplhal na 69 397 a v roce 2018 na 60 102.

Dopad na veřejné finance

Dopad koronaviru na veřejné finance byl podobně devastující. Na rok 2020 ministryně financí Alena Schillerová schválila deficit ve výši 500 miliard korun a stejný schodek se opakuje i v roce 2021. Zatímco v minulých letech se schodky zvyšovaly po miliardách a o každé miliardě se vedly dohady, zde došlo ke skoku v řádu stovek miliard. Jednoduše se střílelo naprosto od boku. Skutečný schodek se sice vyšplhal “pouze” na 367,4 miliardy, ale i tak se jednalo o zdaleka nejvyšší deficit v dějinách samostatné České republiky. 

Zazlívat vládě objem schodku by ale nebylo namístě, pokud by byl skutečně způsoben výhradně koronavirovou pandemií, se kterou nemohla vláda cokoliv udělat. Odhady Nejvyššího kontrolního úřadu však tvrdí, že 147 miliard Kč ze schodku nesouvisí s pandemií. Ke konečné výši schodku přispěl například naprosto bezkoncepční návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové přidat k prosincovému důchodu každému penzistovi 5000 Kč. Takzvané “rouškovné” Poslanecká sněmovna schválila a způsobila tak ve státním rozpočtu 15miliardový výpadek.  Jaké zaznívaly hlavní argumenty ze strany vládních představitelů pro tento návrh? Tvrdili, že si důchodci příspěvek zaslouží, jelikož během pandemie trpěli velkým stresem. Ze studií ale jasně vyplývá, že důchodci a státní zaměstnanci byli během lockdownu de facto jediní, kteří měli zajištěn stálý příjem.

Abych nebyl pouze kritický k místopředsedkyni strany ČSSD, tak ODS si svou chvilku také vybrala, když společně s hnutím ANO a SPD Tomia Okamury hlasovala pro zrušení superhrubé mzdy. Státní kasu to stálo až 100 miliard Kč. Přesto však problém vysokého daňového břemena práce zásadním způsobem nevyřešila, jelikož ten nepramení z vysoké daně z příjmu fyzických osob, nýbrž z vysoké sazby sociálního a zdravotního pojištění.

Co bude dál?

Problémem není samotná výše dluhu, nýbrž rychlost, se kterou zadlužení vzrostlo a má dále růst. Dluh má totiž z 2049,7 miliardy korun v roce 2020 podle střednědobého výhledu v roce 2023 překonat hranici 3 000 miliard korun. Jednalo by se tak o naprosto bezprecedentní nárůst o bilion korun za necelé tři roky.

V případě zachování této trajektorie zadlužování se hrozí oslabení víry ratingových agentur v náš stát. V případě nezpomalení tempa zadlužování to může způsobit zhoršení českého ratingového hodnocení, což se projeví ve vyšších výnosech  našich dluhopisů. V konečném důsledku to může poznamenat kvalitu veřejných služeb či školství vinou nutnosti alokovat více peněz na obsluhu státního dluhu.

Na závěr je zapotřebí dodat, že pozice příští vlády a zejména pak příštího ministra či ministryně financí je velmi nezáviděníhodná. Čeká ho/ji nelehký úkol opětovně nasměrovat veřejné finance na správnou cestu snížením výdajů a navýšením příjmů. Takové kroky jsou však málokdy politicky populární, přestože mohou být potřebné.

 

Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.  

 

Newsletter