Desetiprocentní zvýšení cel na Čínu jsou z pohledu hospodářských dějin USA poznámkou pod čarou. 25% cla na Mexiko znamenají výrazně zvednuté obočí. Ale 25% cla na Kanadu jsou z pohledu celoplanetární ekonomické role USA největší zprávou za posledních 54 let, od roku 1971 kdy prezident Nixon zrušil mezinárodní směnitelnost dolaru za zlato, a započal tím období volných směnných kurzů, které trvá dodnes.
Z pohledu vnitřního fungování americké ekonomiky jsou pak tato cla na Kanadu (a v nich hlavně 10% zdanění ropy a plynu) největší zprávou od 80. let, kdy Reagan dereguloval síťová odvětví
Základní ekonomický dopad Trumpových cel na HDP jednotlivých ekonomik
Hodnota kanadských vývozu do USA je zhruba 20 % kanadského HDP. Kdyby klesly o čtvrtinu následkem cel, znamenalo by to možný pokles kanadského HDP až o 5 %. To jsou tak 2-3 roční růsty.
Ve skutečnosti ale bude propad menší. Kanada se pokusí o to více prodat mimo USA. Tím se diversifikuje její ekonomika a i do budoucna, až budou cla nevyhnutelně odvolána (ať už Trumpem nebo jeho následníkem/následnicí), bude Kanada méně náchylná na americká cla.
Trump tak těmito cly otupil jejích sílu coby „zbraně“ pro všechny příští prezidenty. A i ve zbytku světa se teď sníží ochota investovat do výroby něčeho, co mají hlavně rádi Američané. (Jenom proto, že to bude těžké empiricky změřit, neznamená, že se to podle zákonů ekonomie nestane.)
Základní ekonomický dopad cel na inflaci jednotlivých ekonomik
Čím více se mezinárodní obchod podílí na ekonomice, tím větší inflační efekt budou cla mít. Z tohoto pohledu je pravda, že 25 % americká cla budou mít menší vliv na americkou inflaci než by měla 25% kanadská cla na inflaci kanadskou. Podíl obchodu na HDP jednotlivých zemí je 24 % (USA), 37 % (Čína), 67 % (Kanada) a 73 % (Mexiko). Stejně velká (odvetná?) cla by tak způsobila nejvyšší zvýšení inflace v Mexiku a paradoxně nejmenší v USA. Ale to americké zdražení nebude jen přechodné, jak tvrdí Trump. A nejrychlejší bude všeobecné zdražení kvůli jeho 10% clu na kanadské energie.
Relativní překvapivost mexických a čínských cel
Nejpřekvapivější asi je, že zrovna Kanada má mít vyšší cla (25%) než Čína (10%). Vůči čínskému vlivu na americkou ekonomiku má Trump mnohem větší výhrady než vůči kanadskému. Jediné možné vysvětlení je, že v zákulisí něco s Čínou dohodl, a začíná s nimi na nižším stupni, aby je dále mohl zvyšovat, pokud mu Čína nebude po vůli.
25% vůči Mexiku jsou (z Trumpova pohledu) asi nejsnáze obhajitelná. Trump používá cla jako nátlakový prostředek pro vyjednávání. A Mexiko skutečně může pomoci Trumpovi v omezení ilegální migrace na své straně hranice, neb drtivá většina přichází z Mexika, ať už jde o Mexičany nebo ne. Trump bude patrně ochoten později cla snížit pokud Mexiko bude kooperovat, a například přebírat zpátky mexické občany či ještě více hlídat svou stranu hranice a drogy. (Ať už reálně nebo aspoň na oko.)
Ekonomicky jsou pro Trumpa také cla na Mexiko obhajitelná v rámci jeho averze vůči Číně. Vzhledem k clům, která na Čínu uvalili již předchozí prezidenti, Čína již dlouhá léta přesouvá výrobu do Mexika, kam přiveze součástky a v Mexiku celý výrobek sestaví tak, aby se (zejména započítáním mexických mezd) vešel do povinných minim mexického podílu na hodnotě, aby při přechodu amerických hranic bylo zboží prohlášeno za mexické (a tedy součástí celní dohody s USA) a nikoli čínské (což by dosud znamenalo vyšší cla). Mexiko zatím odvetnými opatřeními tolik nehrozilo, protože narozdíl od Trumpa chápe, že v obchodní válce nakonec prohraje (kvůli zdražení zboží pro obyvatele) ten, kdo cla zvedne, ne ten, proti komu jsou zvednuta.
Překvapivost cel na Kanadu, a možné vysvětlení
Kanadských 25 % je nejhůře obhajitelné clo že všech. Ani migranti, ani Fentanyl nepřicházejí do USA primárně z Kanady. Jediný důvod, proč tyto příčiny Trump neustále opakuje, je, že musí. Z právních důvodů. Takováto cla by prezidentským příkazem nastolit nemohl – pokud by předtím nevyhlásil stav ohrožení. A ten vyhlásil (hned první den v úřadě) právě s odkazem na migranty a Fentanyl.
Kanadský premiér Trudeau navíc již začal miliardový ($) program, kdy helikoptéry Black Hawk permanentně hlídají hranici. Vše evidentně marno. Žádný ekonom nemůže zdůvodnit či obhájit tato cla, obzvláště ne vůči Kanadě. Možné zdůvodnění je tak spíše strategické než ekonomické. Trudeau již odstoupil z vedení strany a příští volby jeho strana prohraje, a Kanada zvolí novou vládu. Ta bude mít (krom názoru na cla) bude mít Trumpovým názorům mnohem blíže. Ale po Trudeauově (opět strategicky načasované rezignaci vzhledem k parlamentním prázdninám) teď bude ještě trvat, než budou volby. Trumpova cla (uvalená schválně ještě během Trudeaua) tak mohou nejen ještě více posílit volební úspěch nové vlády, ale možná i přiblížit datum voleb v Kanadě. (Premiér Ontaria následkem cel na změně data již pracuje.) A po volbách by mohl Trump cla (plně či částečně) odvolat.
Největší odvetné opatření Kanady si do cel zabudoval sám Trump, ropou a plynem
Nejbizarnější je ale na dnešních Trumpových clech to, že kanadská ropa a plyn nemají být z cel osvobozeny (osvobození všichni ekonomové považovali vzhledem k americké závislosti na nich za jisté i v případě plošných cel) ale clo bude mít pouze sníženou 10% sazbu. I ta je totiž zásadně vysoká vzhledem k úrovni marží v energetice. A nejvíce se tímto střílí USA do vlastní nohy. A právě toto clo nejvíce ovlivní EU a Češko.
10% cla na kanadské energie téměř okamžitě zvýší jejich cenu zejména v severních amerických státech. 30 z 50 amerických států nakupuje svoje energie v Kanadě. USA svou těžbou ropy či plynu totiž jen stěží pokryjí svou vlastní spotřebu, a vzhledem k rozmístění trubek to stejně nestačí. Do velké části USA ani nemá texaská ropa jak dotéci, protože na jednotném trhu trubkami tam přitékala ropa z Kanady. Drtivá většina do USA přitékající ropy je tak z Kanady. A ta ropa a plyn, kterou USA prodávají do světa, je ve skutečnosti de facto kanadská.
Kanada totiž absolutně není schopna spotřebovat veškeré vytěžené energie, ale nemá dost terminály pro jejich vývoz do světa. Takže všechny trubky vedou z nalezišť (hlavně Alberta na západě) do USA. Dokonce nevedou ani tam, kde téměř všichni Kanaďané žijí, tedy do Ontaria a Quebecu na východě. Tam si Kanada kupuje zpátky ropu z USA.
Vliv Trumpových cel na českou ekonomiku
Když Trump chce, aby EU kupovala více ropy a plynu z USA (a vyhnula se tak jeho clům), tak ve skutečnosti Trump „prodává“ nikoli ropu Spojených států nýbrž kanadskou ropu, kterou tam USA nakoupily. Teď s prohibitivním 10% clem. Když teď Trump odmrazil Bidenem zmraženou výstavbu nových přímořských terminálů na zmrazování plynu do tankerů, taková investice se teď bude vyplácet méně. Trump zjevně spoléhá na to, že vzhledem k lacinosti plynu na severoamerickém kontinentě se to i s takto zdraženým plynem vyplatí.
Ale pro Evropu a tím pádem pro Česko to znamená dražší ropu a hlavně plyn, než by bývaly byly bez 10% cla. A vzhledem k tomu, že cenu elektřiny v Evropě určuje cena plynu, tak to také znamená dražší elektřinu než by byla bez cla. (Elektřina může v nejbližších měsících zlevňovat, ale pomaleji než bez cla.) Na druhou stranu, právě tíživost cel na ropu a plyn na USA z tohoto cla dělají horkého kandidáta na brzké zrušení.
Kanada sice nemá, jak by exportovala svoje levnější energetické suroviny přímo do EU a Česka (a stavět nyní trubky na pobřeží a nové terminály se těžko vyplatí, když cla nejpozději za 4 roky skončí). Ale jiné produkty vyvážet může, když už jich do USA prodá méně. I v Česku tak možná zažijeme levnější javorový sirup – byť stále zbytečně zdražovaný vysokými cly Evropské unie zejména na potraviny.
Paralela s Českem: kanadská transformace bude nyní podobná té české
Cla na Kanadu i na Mexiko povedou okamžitě k přehodnocení dosavadních bezcelních dohod mezi těmito 3 státy, s nejistou budoucnosti. I kdyby byla cla brzy snížena či odvolána, už jen nyní projevená možnost, že je nějaký americký prezident může zavést, bude znamenat, že zejména Kanada (ještě více než Mexiko) se nyní bude snažit tolik nespoléhat a svého dominantního zákazníka (USA) a přeorientovat svou výrobu na zvýšení exportu do jiných, „jistějších“ zemí.
V tom Kanada bude teď velice připomínat situaci české ekonomiky. Té také nyní „odpadl“ největší odběratel její produkce, Německo. Z jiných důvodů, ne kvůli zavedení daně, ale protože zchudnul. A když zchudnul jednou, může zchudnout kdykoli v budoucnosti zase, i v tom ta paralela s USA a Kanadou sedí. Kanada tak bude přebudovat svou ekonomiku na menší závislost na vývozech do USA stejným způsobem, jako se v Česku snažíme o snížení závislosti na vývozech do Německa (ač zatím více teoreticky než prakticky).
Vliv cel na kurz koruny a české úrokové sazby
V USA nyní následkem cel vzroste inflace. Aby ji zkrotila, americká centrální banka tam nyní zvýší úrokové sazby (nebo zpomalí její klesání, to vyjde nastejno). Svět proto nakoupí více dolarů, hodnota US dolaru stoupne proti EUR. Koruna je provázanější s EUR více než s dolarem, proto dolar zdraží i vůči koruně. Kurz koruny k euru ovlivní spíše vývoj v otázce cel na EU, lze čekat, že pak může koruna lehce ztratit na hodnotě i vůči EUR, bývá považována za náchylnější.
Vyšší úrokové sazby v USA (než by jinak byly bez cel) zvýší i referenční hodnotu úrokových sazeb po celém světě (kvůli významu amerického finančního trhu). Může se tak lehce i zvýšit (nebo pomaleji snižovat) tržní úroková sazba v ČR, za kterou si půjčuje i stát na pokrytí svých dluhů. Vzhledem k tomu, že ve volebním roce všechny politické strany vždy slibují dárečky, s tím, že se to zaplatí vyšším zadlužením našich dětí, americká cla na Kanadu a Mexiko zdražila i letošní volební dárečkování v České republice.
Co bude dál?
Obecně nadále platí, že cla trestají nejvíce ty, kteří je uvalují, a ne ty, na které jsou uvalována. Zdražení přijde hned a na všechny, případná extra pracovní místa přijdou až za dlouho a jen pro některé. Kanada i Mexiko tak prohrají tím více čím více se pustí do odvety cel proti USA. Trump č.2 ale na tyto silové přístupy bude slyšet méně než Trump č.1, protože potřetí již zvolen být nemůže, a tak mu nakonec i o americké voliče jde méně.
Na to by měla pamatovat i EU, pokud nějaká cla uvalí Trump i na ni. Pořád ještě nemůžeme opustit hypotézu, že si tím vším chce Trump spíše udělat prostor k vyjednávání.
Zdroj: Datarun, Bloomberg, Reuters
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.