Hospodářský růst eurozóny může být podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) horší, než se předpokládá nyní. Evropskou centrální banku MMF vyzval, aby jednala, pokud budou ceny v měnové unii dál klesat. Americký ministr financí Lew prohlásil, že ECB na vše nestačí a musejí zasáhnout vlády.
Příliš růžový pohled
MMF v říjnu předpověděl, že ekonomika eurozóny letos stoupne o 0,8 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Série neuspokojivých dat z posledního měsíce ale vrhla stín pochybností i na nejskromnější prognózy, uvedl MMF ve zprávě pro víkendové zasedání skupiny předních vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 v Austrálii.
Eurozóna se loni vymanila ze své nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. Letos se ale kvůli slabým ekonomickým údajům objevily obavy z návratu recese. Spotřebitelské ceny stouply v říjnu oproti loňsku o 0,4 procenta, zatímco cílem Evropské centrální banky (ECB) je držet inflaci mírně pod dvěma procenty.
MMF uvedl, že vítá nedávné kroky ECB, která drží úrokové sazby na rekordně nízké úrovni a pumpuje víc peněz do bankovního systému.
„Pokud se ale vyhlídky inflace nezlepší a inflační očekávání budou dál klesat, ECB by měla být ochotna činit více, včetně nákupů státních aktiv,“ uvedl MMF podle Reuters ve zprávě. Upozorňuje v ní také na rizika spojená s geopolitickým napětím na Ukrajině a na Blízkém východě a na nebezpečí korekcí na finančních trzích kvůli protichůdným měnovým politikám, které razí centrální banky velkých světových ekonomik.
Světovou ekonomiku by podle MMF mohl povzbudit nedávný výrazný propad světových cen ropy, pokud bude ropa dál zlevňovat.
Ztracená dekáda
Evropské vlády musejí posílit snahu o odvrácení hospodářského útlumu v regionu, protože kroky Evropské centrální banky (ECB) k podpoře ekonomiky samy o sobě nestačí, řekl včera americký ministr financí Jack Lew. Varoval, že Evropě hrozí „ztracená dekáda“ nízkého růstu.
„Jak ukazuje poslední vývoj ekonomiky, samotné kroky ECB nejsou k obnovení zdravého růstu dostatečné,“ řekl Lew. „Jsou zapotřebí rozhodná opatření národních úřadů a dalších evropských institucí ke snížení rizika, že se tento region propadne do výraznějšího útlumu,“ dodal.
ECB v posledních měsících ve snaze o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Šéf ECB Mario Draghi dnes zopakoval, že banka je v případě potřeby připravena uskutečnit další nekonvenční opatření na podporu ekonomiky a že bude nadále držet úrokové sazby na nízké úrovni.
Také Draghi ale upozornil, že vliv samotné měnové politiky centrální banky na ekonomiku je omezený. Vyzval proto vlády k podpoře investic a ke strukturálním reformám nutným k posílení konkurenceschopnosti a snížení nezaměstnanosti.
Eurozóna se loni vymanila ze své nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. Letos se ale kvůli slabým ekonomickým údajům objevily obavy z návratu recese. Na evropskou ekonomiku mají negativní dopady mimo jiné sankce související s ukrajinskou krizí.
Ministr dnes vyzval, aby vlády, které k tomu mají prostor, využily rozpočtovou politiku k podpoře poptávky. Tlaku na zvýšení vládních výdajů v poslední době čelí zejména Německo, které je největší ekonomikou v Evropě.
Lew rovněž uvedl, že evropské země by měly k podpoře ekonomiky používat kombinaci rozpočtových, měnových a strukturálních opatření. Jeho dnešní výroky podle agentury Reuters naznačují, že hospodářská situace v Evropě bude v centru pozornosti víkendového zasedání skupiny předních vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 v Austrálii.
