Zdá se to jednoduché. Vláda by měla reflektovat doporučení odborníků a snažit se prostřednictvím chytře nastavených opatření zabránit explozím nákazy. Zdravotní odborníci však politikům volby nevyhrají. Pro politiky ve vládě je tak důležitější názor voličů. A ti v anonymních průzkumech uvádějí větší obavu z ekonomických dopadů lockdownů než zdravotních rizik. Politická reprezentace je zodpovědná za nastavení protipandemických opatření, která pomáhají omezit šíření viru, a tak odlehčují systému zdravotnictví a pomáhají snížit počet obětí viru. Tato vládní opatření, stejně jako každá jiná, přináší jistý trade-off – tedy něco za něco. Zavedená opatření a lockdowny sice omezují šíření viru, zároveň s sebou přináší významné okamžité a přímé ekonomické náklady. Firmy v uzavřené ekonomice či odvětví nemohou standardně fungovat a krvácí.
Zástupci jednotlivých vlád proto stojí v otázce pandemie před rozhodnutím, zda a do jaké míry zavádět restriktivní protipandemická opatření a do jaké výše s nimi spojené náklady tolerovat. Z výzkumu provedeného na univerzitě v New Yorku (Pulejo & Querubín, 2021) vyplývá, že vlády před volbami volily méně restriktivní protipandemickou politiku – zaváděly méně přísná opatření či častěji rozvolňovaly. Naopak vlády, které se během pandemie nemusely u voleb ucházet o přízeň voličů, volily obecně restriktivnější politiku. Proč?
I volený politik, stejně jako každý člověk, jedná primárně ve svém zájmu. Thomas Sowell šel o něco dál, když tvrdil, že první a druhou prioritou každého politika je zvolení a znovuzvolení. Tyto vcelku pochopitelné motivace zásadně ovlivňují rozhodování politického zastoupení – někde více, jinde méně. Restriktivní protipandemická politika s sebou přirozeně nese přímé ekonomické náklady. I přesto se většina světových odborníků na zdravotnictví a epidemie shoduje, že vhodně nastavená protipandemická opatření jsou prospěšná. Jednak zpomalení šíření viru sníží počet těžkých případů a úmrtí a jednak se v dlouhém období vyplatí i ekonomicky.
Vláda, kterou v blízké době nečekají volby, má prostor k naslouchání odborníkům a k nepopulárním krokům. Naopak vlády v zemích, kde se volby blíží, takový luxus nemají. Snahu zvládnout pandemii musí vyvažovat snahou neztratit přízeň voličů v následujících volbách, která restriktivní protipandemické politice odporuje. Výsledky výzkumu Massima Puleja a Pabla Querubína na datech z 65 zemí světa tyto teze potvrzují. Statistická analýza ukazuje, že čím byly volby blíže, tím volnější měly vládní politické strany přístup k zavádění protipandemických opatření a naopak. Tvrdší protipandemická opatření pak nejčastěji zaváděli představitelé vlád, kteří nemohli ze zákonných důvodů znovu kandidovat.
Ani my se tomu nevyhneme, protože v říjnu nás čekají důležité volby do Poslanecké sněmovny. Pokud se výsledky Puleja a Querubína potvrdí, pak můžeme na konci léta a začátku podzimu očekávat volnější přístup k protipandemickým opatřením, než kdyby nás žádné volby nečekaly. Protipandemická politika vlády by tak mohla připomínat přístup vlády z podzimu 2020, kdy probíhaly volby na úrovni krajů. Neochota zavádět nepopulární a včasná opatření vyústila v České republice v explozi nákazy, která nás na několik měsíců zařadila mezi země s nejhorší pandemickou situací. Negativní dopady jsou přitom patrné dodnes – například ekonomická obnova začala oproti sousedním zemím o několik měsíců později.
Dopředu nelze říct, zda se scénář z roku 2020 bude opakovat, nebo zda se česká vláda poučila. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které jsou z pohledu politických stran mnohem důležitější než ty krajské z loňského podzimu, budou ale jistě politikům při rozhodování vrtat hlavou. Statistika naznačuje, že ochota činit nepopulární rozhodnutí týdny před parlamentními volbami bude minimální.
Odborníci by se určitě nezlobili, kdyby současná vláda vystoupila ze statistického průměru a přistoupila k přítomnosti nových mutací zodpovědně, a my se tak vyvarovali scénáři z loňského roku. Rozdílovým faktorem by tento podzim mohla být podstatně vyšší proočkovanost populace a vyšší počet jedinců s imunitou po prodělání nemoci. Současný stav imunity populace však vzhledem k novým mutacím viru nemusí stačit. Pokud dá vláda přednost volbám před pandemií, a my tak v boji s virem opět selžeme, hrozí další prohloubení společenských a ekonomických problémů. My se ale bohužel musíme spolehnout na politiky, pro které je otázka znovuzvolení minimálně stejně tak důležitá, jako pandemie.
Odkaz na výzkum: Pulejo, M., & Querubín, P. (2021). Electoral concerns reduce restrictive measures during the COVID-19 pandemic. Journal of Public Economics, 198, 104387. https://doi.org/10.1016/j.jpubeco.2021.104387