Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Finanční trhy si zahrávají s ohněm

Když americká centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby, jedním z očekávaných dopadů bylo částečné „ochlazení“ úvěrového trhu. Na to však podle guvernéra newyorského Fedu Williama Dudleyho nedošlo. Dudley na to upozornil při projevu, ve kterém přišla řeč i na ignoraci ze strany finančních trhů či na obavy z přehřívání americké ekonomiky.

„Přestože měnový výbor Fedu zvýšil za poslední dva roky krátkodobé úrokové sazby o celkem 125 bazických bodů, finanční podmínky jsou ještě příznivější než před začátkem tohoto utahování,“ poznamenal Dudley. To bylo poměrně překvapivé tvrzení, pokud vezmeme v potaz fakt, že právě on je označování za jednoho z tradičně „holubičích“ zástupců Fedu, upozornil ve svém článku Wolf Richter ze serveru wolfstreet.com.

Podezřelý klid

Podíváme-li se na data, konkrétně na Financial Stress index vyjadřující míru napětí na trhu, jeho hodnota počátkem listopadu klesla na historické minimum -1,6 bodu. Z delšího časového rámce je pak možné vyčíst, že toto číslo (a tedy i nervozita) je vůbec nejnižší od roku 1994.

Napětí na finančních trzích je tak rekordně nízké. A to i přesto, že jsme v posledních dnech byli svědky patrného nárůstu výnosů amerických dluhopisů. Konkrétně ten dvouletý se vůbec poprvé od září 2008, tedy od doby poslední finanční krize, dostal na hranici 2 %. Právě výnos dvouletých vládních dluhopisů a hodnota Financial Stress indexu se běžně pohybují v souladu, ať už při růstu nebo poklesu. V červenci 2016, kdy se predikce trhu shodovaly, že Fed bude dále zvyšovat sazby, se však začal výnos dvouletého bondu zvyšovat, zatímco Financial Stress index naopak klesal a dostával se stále dál od nulu, která znamená průměrný stres na trzích.

Náznaky přehřívání

Klid na trzích ale není vše, co Dudleyho znepokojuje. Americká ekonomika podle něj navíc čelí možnému přehřátí. To prezentoval na několika ukazatelích, mezi které patřila nízká inflace na poměr nadprůměrně rostoucí ekonomiky a napjatý trh práce. Nelze opomenout ani povzbuzující injekci ze strany americké fiskální politiky ve formě nové daňové legislativy.

Celá tato situace naznačuje, že Fed by mohl v určitém bodě zatlačit na brzdu měnové politiky více, než se aktuálně očekává. Tento krok by na druhou stranu zároveň představoval riziko tvrdého přistání, tedy ne zcela bezbolestného zpomalení přehřáté ekonomiky.

Fed měl již v minulosti problém provést hladké přistání, a to zejména v době, kdy míra nezaměstnanosti spadla pod svou přirozenou hodnotu. V těchto případech nebyla centrální banka schopna ji zatlačit na úroveň, která by byla konzistentní se stabilní inflací, tlumočil prohlášení centrálního bankéře server wolfstreet.com.

Nebezpečné přistání

Sečteno podtrženo, Dudleyho komentář se dle Richtera dá pochopit následovně: „Pokud jsem Dudleyho slova pochopil správně, obává se především toho, že trhy budou na politiku centrální banky reagovat až příliš pozdě. Je možné, že k tomu dojde až v době, kdy Fed použije mnohem silnější zbraně. Poté půjde vše ráz na ráz. Ceny, výnosy, prémie za riziko i spready se v okamžiku změní, což by ve výsledku nemusela americká ekonomika ustát tak hladce.“

Newsletter