Do bizarního lexikonu eurozóny a Evropské unie můžeme k pojmům jako „Grexit“ či „Brexit“ přidat další – „Fixit“. Je finská hrozba opuštění eurozóny reálná? Petice podepsaná 50 tisíci občany nutí finský parlament o ukončení členství v eurozóně diskutovat, poznamenal vysoce postavený představitel parlamentu agentuře Reuters. Nespokojenost s tím, jak se zemi od vstupu do měnové unie daří, se zvyšuje.
Finsko v posledních letech zaznamenává poměrně velký nárůst euroskepticismu. V roce 2011 získala v parlamentních volbách značně nacionalistická, protipřistěhovalecká a protievropská strana Praví Finové 19 procent hlasů. Byla tak třetí nejsilnější stranou parlamentu. V letošních parlamentních volbách získala strana Finů, jak se nyní jmenuje, 17,7 procent hlasů a vytvořila současnou koaliční vládu složenou ze tří středopravicových stran – Finský střed, strana Finů a Národní koaliční strana.
Kampaň za #Brexit odstartovala. Má šanci uspět? – Roklen24.cz http://t.co/jSrjgXYJAo prostřednictvím @roklen24
— Roklen24 (@roklen24) 10. Říjen 2015
Jak zobchodovat Brexit? Je moc brzy, káže historie
Finsko není jedinou zemí, u které roste odpor proti členství v eurozóně. Na síle nabývají politická hnutí a strany, které bojují proti setrvání v jednotné měnové unii, také ve Španělsku, v Itálii nebo v Německu, a to zejména po té, co se ekonomikám nedaří rychle se zotavit z krize. Spojené království, které není členem eurozóny, čeká v příštím roce referendum o setrvání v „osmadvacítce“. Vlna nespokojenosti s Evropskou unií či eurozónou se zvedla již v období ekonomické krize. Ne jinak tomu bylo ve Finsku. Tamní ekonomika je však stále v depresi a její výstup zůstává na předkrizové úrovni. Finská ekonomika zaznamenala ve třetím čtvrtletí roku 2015 pokles o 0,6 procenta a je dál na cestě k čtvrtému poklesu v roce.
Po analýze finské ekonomiky Mezinárodní měnový fond uvedl, že se Finsku od roku 2007 nedaří dostat z „jedinečného mixu strukturálních a cyklických šoků“, mezi které patří například pokles vývozu, slabý růst produktivity či stárnoucí populace. „Vývoz trpí v důsledku poklesu společnosti Nokia a papírenského průmyslu. Do toho vstupuje slabá zahraniční poptávka, zejména z eurozóny a Ruska,“ uvedl ve své poslední zprávě o Finsku MMF. „Mzdy v letech 2008 – 2010 vzrostly, slabý růst produktivity konkurenceschopnosti neublížil. Rapidní stárnutí obyvatelstva je však další brzdou růstu.“ V důsledku toho se běžný účet a fiskální bilance země zhoršila, uvedl MMF. Fiskální deficit roku 2014 navíc porušuje pravidla Evropské unie pro schodek rozpočtů, který nemá být větší větší než 3 procenta HDP.
Finsko povolilo stavbu prvního trvalého jaderného úložiště světa
Ačkoli MMF Finsku začátkem roku předpovídá „mírné oživení“ a postupné zesilování v průběhu roku, „pokud Finsko nepřijme patřičné reformy, zůstane růst pravděpodobně výrazně nižší než před krizí.“ Zvyšující se křehkost oživení v důsledku slabšího než očekávaného růstu klíčových obchodních partnerů může být navíc další potenciální brzdou vývozu.
