Na globální růst v roce 2018 máme v Saxo Bank opačný názor než někteří naši kolegové z branže. Domníváme se, že obecný odhad je až příliš optimistický. Očekáváme nižší růst HDP ve druhém a třetím čtvrtletí, a to kvůli propadu úvěrového impulsu v Číně. Jak uvedl MMF, Čína stále představuje třetinu celosvětového růstového impulsu.
Ve druhém čtvrtletí roku 2017 úvěrový impuls Číny meziročně klesl o 25 % a dostal se tak na nejnižší úroveň od krize. Jelikož tento ukazatel předchází reálnou ekonomiku o devět až dvanáct měsíců, pro příští rok očekáváme pro Čínu, ale i pro celosvětovou ekonomiku, horší výsledky.
Celosvětová ekonomická situace se posledních několik let zlepšuje. Celosvětový obchod, ale i nestavební investice v západních zemích tak dohánějí dlouhodobý trend před krizí.
Co by se však mohlo pokazit?
Geopolitická rizika i rozkol Trumpa s republikány
Geopolitické riziko bude v roce 2018 stále aktuální kvůli blížícím se volbám v Itálii a v USA, stejně tak i kvůli komplikovanému procesu brexitu a přetrvávajícímu napětí na Blízkém východě a korejském poloostrově. Toto riziko ale přece jen zesláblo od francouzských prezidentských voleb a očekáváme, že tento trend bude příští rok pokračovat.
Ve skutečnosti by geopolitické riziko mělo být investory považováno za příležitost nakupovat akcie, jejichž cena se propadla, aby tak využili nevyhnutelného cenového odrazu ode dna. Náš ukazatel geopolitického rizika nenaznačuje výrazné napětí, které by hrozilo v blízké době, a je stále dost pod nejvyšší úrovní z března 2003 na 450 bodech při začátku války v Iráku.
Co by však mohlo způsobit konsolidaci trhu, jsou faktory, které zatím nebyly pořádně brány v úvahu, jako například nejistota týkající se regionální strategie Mohammeda bin Salmana v Saúdské Arábii, rostoucí politické napětí mezi západní a východní Evropou (a podpora Rakouska Visegrádské čtyřce) a také rozkol Trumpa a republikánů v polovině volebního období.
U tohoto posledního bodu existuje silný historický vztah mezi popularitou prezidenta a průběžnými volbami. Vezmeme-li v úvahu, že Trumpova popularita není zrovna vysoká (jeho popularita klesla ze 45 % v lednu na 37 % v nedávné době), je zde vysoké riziko, že po zbytek mandátu bude muset fungovat s oživenou a posílenou Demokratickou stranou a republikány, kteří ho činí odpovědným za volební neúspěch strany. V tomto složitém politickém kontextu je téměř jisté, že Trump nebude schopen plnit svoje sliby.
Spekulativní bublina na realitním trhu praskne
Žijeme ve světě nadbytečné likvidity vedoucí k vytváření bublin. Jde o nejnebezpečnější finanční a makroekonomické riziko u oživení stimulovaného zadlužováním. Trh se nachází v situaci bubliny, kdy ceny rostou extrémně rychle, což se v současné době děje na mnoha trzích po celém světě – reality, virtuální měny, akcie FANG a část dluhopisového trhu s negativními výnosy ve výši okolo 8 bilionů dolarů.
Technologie stojící za bitcoinem – blockchain – je nepopiratelně slibná, zhodnocení bitcoinu je však z velké části založeno na celosvětovém přebytku likvidity. Je tedy ekonomicky nesmyslné, že je tržní kapitalizace bitcoinu například nad tržní kapitalizací General Electric, jedné z největších společností na světě s tržbami ve výši více než 12 miliard dolarů.
V méně uvolněném prostředí monetární politiky by investoři byli daleko méně ochotní investovat do takového aktiva, které má všechny charakteristiky spekulativní bubliny. Neočekává se ale, že by prasknutí BTC bubliny, které by mohlo být způsobeno odklonem od vstřícné monetární politiky, mělo nějaké významné finanční dopady.
Konec levných peněz. Smrt bitcoinu, tentokrát kvůli vyšším sazbám?
Nejnebezpečnější bubliny jsou ve skutečnosti ty, které už jsme zažili v minulosti, především ty na realitním trhu. Bubliny u finančních aktiv jsou znepokojující, ale mají vliv na menší část populace než bubliny na realitních trzích. Podle našeho názoru tak mezi nejrizikovější trhy patří Austrálie, Londýn a Hong Kong. Velice znepokojující jsou také trendy ve Švédsku a Norsku – od roku 2007 vystoupal index cen nemovitostí o 90 % ve Švédsku a 70 % v Norsku. Pomalu vstupujeme do velice rizikového období, kdy bubliny dále rostou, zatímco úvěrový impuls je negativní a centrální banky se vracejí ke klasické monetární politice.
Co říci závěrem? Moc dobře víme, jak bubliny fungují. Co se na první pohled zdá jako nedůležité, často může skončit prasknutím, jehož dopady pocítí nemalá část světa. Není však zcela možné správně předpovědět časový rámec tohoto vývoje. Podle nás je ale rok 2018 nejpříznivější příležitostí od roku 2007 pro prasknutí této bubliny. Konec roku 2018 je pak mimořádně rizikový, protože Fed výrazně zvýší sazby a ECB přestane dodávat likviditu v rámci kvantitativního uvolňování. To povede k vyšším nákladům kapitálu a realističtějším tržním oceněním.
Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži
