Dolar oslabuje jak ve vyjádření dolarového indexu, tak proti euru. Silnější evropská měna podporuje zisky měn regionu střední a východní Evropy. Koruna díky pozitivnímu sentimentu sílí pod 27,20 za euro. Rizika příštích dní vidíme směrem k oslabení. K tomu by mohlo přispět např. rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu.

Horko z nás dělá hloupé a pomalé

Život bez klimatizace si někteří lidé dokáží jen těžko představit. Chladný vzduch je proto dobrou zprávou nejen pro ně, ale i pro ekonomiku samotnou. Podle čtyř nedávných výzkumů, které uvedl server Washington Post, je totiž horko pro náš výkon velkým nepřítelem. U vysokoškolských testů může klimatizace dokonce rozhodnout o budoucnosti studentů.

Čtyři výzkumy, které se zaměřily na měření výkonnosti kognitivního myšlení ve spojitosti s počasím ve Spojených státech a Číně, sice spoléhaly na jiná data, ale výsledek byl totožný. Čím větší je horko, tím více se náš mozek zpomaluje.

Je tu však dobrá zpráva. Klimatizace je oním rytířem na bílém koni. Háček je v tom, že ne všechny školy a kanceláře mají možnost klimatizaci využívat. Američtí autoři uvádí, že zejména v amerických veřejných školách mají děti z chudších rodin nevýhodu v porovnání s dětmi ze soukromých škol. Zejména pokud jde o standardizované testy, které mohou rozhodnout o jejich osudu.

Vypnutá klimatizace

První ze zmíněných výzkumů provedli tři čínští vědci ve spolupráci s americkým kolegou Joshuou Zivinem. Porovnávali průměrnou denní teplotu v čínských městech s výsledky přijímacích testů na univerzitu. Na vzorku milionů testů a meteorologických dat přišli na to, že zvýšení teploty o 3,29 stupňů celsia znamená o 1,12 procent horší výsledek ve standardizovaném testu, a tedy snížení pravděpodobnosti, že se student dostane na nejlepší univerzity.

Čínské školství ale tento fakt neignoruje. Je si ho dobře vědomé, a proto je v den přijímacích testů v některých regionech klimatizace zakázána. Cílem je, aby byly „zajištěny férové podmínky pro ty regiony, ve kterých není klimatizace dostupná“.

Čím tepleji, tím méně se naučíte

Podobný výzkum provedli i vědci z Harvardovy univerzity. Ti testovali výkon amerických studentů v různém počasí a jejich výsledky v testu PSAT. Místo průměrné teploty se však zajímali o to, kolik horkých dní testu předcházelo, tedy schopnost řádně se na test připravit.

Zachrání nás jedině Čína

„Horké školní dny před finálním testem snižují schopnost učení. Extrémní horko pak má opravdu významně negativní efekt na studenty z nízkopříjmových rodin a také členy minorit. Bez klimatizace každý jeden stupeň Fahrenheita snižuje naučený objem o celé jedno procento,“ uvádí vědci.

Tato korelace je tak silná, že ji můžeme rozpoznat i na mapě, která v prvním případě znázorňuje počet dní v roce nad 90 stupňů Fahrenheita, tedy 32 stupňů celsia. Druhá mapa pak reflektuje bodové ohodnocení testů v regionech. Právě na této infografice můžeme pozorovat až zarážející podobnost. Nelze však vyloučit, že to také souvisí s vyšším vzděláním studentů v daných oblastech. V lépe ekonomicky vybavených regionech je přeci jen i větší pravděpodobnost vyššího vzdělání.

Autoři výzkumu v závěru uvedli, že horko nezhoršuje jen kvalitu učení ve škole, ale samozřejmě i v zaměstnanání. Horko má proto podle jejich názoru i jednoznačný vliv na efektivitu zaměstnanců, a tedy i ekonomický růst. 

Zpomalený mozek

Třetí z výzkumů se soustředil na kognitivní funkce, tzn. na rychlost rozpoznávání určitých jevů. Vědci z Harvardovy univerzity tentokrát provedli testování v Bostonu během vlny veder v roce 2016. Zjistili, že jakmile začala rtuť v teploměrech stoupat, zkoumané subjekty  – mladí lidé ve vysokoškolském věku –  se začali zhoršovat jak v kognitivních dovednostech, tak i v základních matematických výpočtech.

Autoři výzkumu pak rozdělili výsledky lidí, kteří měli při vlně veder doma přístup ke klimatizaci, nebo ne. Lidé bez klimatizace v tomto případě skončili s výsledkem o 4 až 13 procent horším, v závislosti na typu testu. Vzhledem k tomu, že všechny subjekty byli mladí a zdraví lidé, autoři spekulují, že u těch starších se zdravotními problémy by byl rozdíl ještě markantnější.

Bydlení ve vlastním. Jak ale sehnat peníze?

V posledním z výzkumů Park Jisung přišel v závěru na to, že pro studenta, který skládá test během dne s teplotou vyšší než 32 stupňů celsia, to znamená o 10,9 % menší pravděpodobnost, že daný předmět či zkoušku projde.

Vzhledem k tomu, že výsledky výzkumů hovoří poměrně jasně, možným řešením by mohlo být zavedení vysokoškolských testů během jara nebo zimy, nikoliv na konci školního roku. Tím by se vyloučil faktor neférovosti, který bohužel ovlivňuje minimálně sféru školství. I v tak vyspělé oblasti, jako je New York, totiž 38 % veřejných škol nedisponovalo v roce 2012 klimatizací. A co se týče zaměstnanců, kteří chtějí být efektivní, ti se mohou například snažit sehnat si práci primárně v klimatizovaných prostorech.

Newsletter