Měnový výbor americké centrální banky dnes jednomyslně odhlasoval, že úrokové sazby zůstanou nadále na minimu, tedy v koridoru 0 až 0,25 %, kde jsou od konce roku 2008. Rozhodnutí, které většinu expertů na trhu nemohlo překvapit, Fed doprovodil vcelku pozitivním hodnocením ekonomiky, které lze interpretovat tak, že možnost zářijového růstu sazeb není vyloučena. Příliš mnoho nových indicií k otázce načasování nicméně nenabídl.
„Podmínky na trhu práce se nadále zlepšovaly,“ konstatuje centrální banka a pochvaluje si solidní tvorbu pracovních míst a klesající nezaměstnanost. Něco, co si trh do určité míry může vyložit jako jestřábí znak, tedy signál pro brzký růst sazeb. Září tak zůstává ve hře. Veskrze však rétorika Fedu zůstává nezměněná. Tempo hospodářského růstu bylo označeno za mírné, ovšem brzdou zůstává nedostatečná, „nadále nízká“ inflace, nepřesvědčivé jsou podle Fedu podnikové investice a čistý export.
Zopakujme si. Americká centrální banka dlouhodobě avizuje, že je připravena zahájit zvyšování úroků, jakmile zaznamená další zlepšení podmínek na trhu práce a jakmile bude přesvědčena, že inflace směřuje k jejímu 2procentnímu cíli. Co se týče druhého jmenovaného faktoru, tam je ještě co dohánět.
Fed si tedy ponechává přístup již sobě vlastní. Nepostavil se do pozice, v níž by sám sobě naordinoval zvýšení sazeb na příštím zasedání. Pokud by se Fedu příchozí data z ekonomiky natolik líbila, má nyní několik týdnů pro to, aby na tak zásadní krok trh připravila. Přesto se podle některých průzkumů zdá, že sázky na první zvýšení v září slábnou – podle ankety FedWatch společnosti CME Group se k této možnosti přiklání jen 17 procent traderů. To pak hovoří spíše pro prosincový termín, k němuž se podle průzkumu kloní těsná většina, přičemž někteří (těch je menšina) čekají růst sazeb až v roce příštím.
Federální rezervní systém drží sazby poblíž nulových hodnot od konce roku 2008 a k jejich zvýšení nepřistoupil od roku 2006. Politiku minimálních sazeb od té doby doprovodil již třemi koly tzv. kvantitativního uvolňování, v rámci nichž do své bilance nakoupil cenné papíry (převážně vládní dluhopisy) celkem za 4,5 bilionu dolarů. Extrémně uvolněná měnová politika „vyšroubovala“ akciový index S&P 500 o víc než 200 procent výš.
Rozporuplnost v interpretaci rétoriky Fedu ilustruje i dnešní reakce trhu. Americké akcie trh po zveřejnění závěrů jednání Fedu poskočily výš a například index S&P 500 v celodenní bilanci roste o 0,8 %. Dolar briskně připsal až 0,5% zisk a ten dále navyšuje, aby prolomil hranici 1,1000 k euru. Sílící dolar může signalizovat, že Fed dnes kápl přece jen na více „jestřábí“ notu.
