Případný Brexit bude velkou zkouškou politické soudržnosti Evropské unie. Pokud EU zůstane stabilní, vzrostou separatistické tendence ve Skotsku. Skotští národovci získají nový argument pro odtržení se od Británie a začlenění samostatného Skotska do EU. Tento postoj podpoří momentálně rostoucí cena ropy, z jejíž těžby v Severním moři by samostatné Skotsko ve velké míře žilo. Takovýto vývoj by vedl nejen ke krátkodobému oslabení britské libry vůči euru, které je v případě Brexitu takřka nevyhnutelné, ale i k oslabování střednědobému.
Libra by v takovém případě oslabovala i vůči koruně, která by – jakožto měna subdodavatelské ekonomiky Německa – čerpala ze stability EU a eurozóny, demonstrované i ve zvláště obtížných podmínkách, a ze snah Skotska se do EU začlenit. Evropská centrální banka by ale zřejmě tak jako tak prodloužila kvůli krátkodobě zvýšené nejistotě dobu trvání svého programu odkupu aktiv („kvantitativní uvolňování“). Svůj intervenční režim by v takovém případě musela prodloužit i Česká národní banka. Koruna vůči euru by tedy zůstala víceméně na současných úrovních. České akcie by takový vývoj – nepočítáme-li prvotní otřes těsně po Brexitu – nijak vážněji nezasáhl.
Na twitteru se o brexitu mluví častěji než o setrvání v EU
Pokud EU po Brexitu stabilní nezůstane, Skoty separatistické chutě rychle přejdou. Tlaky na měnové znehodnocení se přelijí na kontinent. Poměrně rychle se zvrátí trend oslabování libry vůči euru. Libra se dokonce může stát svého druhu bezpečným útočištěm, zatímco euro bude oslabovat i vůči dolaru a jenu. S eurem by pravděpodobně vůči těmto měnám – a dost možná také vůči libře – oslabovala i česká koruna. To proto, že investoři budou vnímat silnou obchodní provázanost české republiky a eurozóny, jejíž stávající hospodářský výkon by byl nestabilitou Evropské unie pochopitelně vážně ohrožen. Evropská centrální banka by byla nucena dále uvolnit měnové podmínky v eurozóně. Nejen prodloužením trvání svých odkupů, ale zřejmě i dalšími nekonvenčními zásahy. Postupovala by tak primárně proto, aby mírnila dopad zvýšené nervozity na finančních trzích v eurozóně. Ruku v ruce s tím by ovšem dále sláblo euro. Zesílit své intervence by tedy byla nucena i Česká národní banka. Koruna vůči euru by rovněž zůstala na stávajících úrovních, neboť ČNB má stále prostor i k razantnímu zesílení intervencí a politická opozice vůči nim zatím spíše slábne. České akcie by byly zasaženy negativně, nejen krátkodobě, ale i střednědobě, a to kvůli zhoršení politické i ekonomické situace v celé Evropské unii.
V případě opravdu vážné politické krize Evropské unie by však finanční trhy mohla zasáhnout krize srovnatelná s dopadem pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. Koruna by v takovém případě oslabovala ještě více než euro. K riziku plynoucím ze silného obchodního provázání s eurozónou a politicky nestabilní EU by se přidalo riziko stále ještě poměrně mladé tržní ekonomiky, za kterou je ČR alespoň částí globální investorské veřejnosti stále považována. Investoři by se v takovém případě stahovali jen do nejprověřenějších bezpečných útočišť mimo EU typu amerického dolaru, švýcarského franku nebo japonského jenu. České akcie by dostaly přímý zásah a ocitly by se ve volném pádu.
#Referendum o #Brexit se blíží. Je čas #nakupovat? – Roklen24.cz https://t.co/336y8sqvIR prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/Iful2FjrsY
— Roklen24.cz (@roklen24) 8. června 2016
