Tlaky na mírně silnější dolar přetrvávají. Neoslabil je ani včerejší Fed či pokles delších tržních sazeb. Vliv na kurz tak patrně má tržní sentiment ve znamení averze k riziku. Rizikově averzní nálada a silnější dolar představují rizika slabších měn regionu. Koruna po včerejším krátkém prolomení 26,00 za euro oslabila nad 26,10 za euro.

Jak díky behaviorální ekonomii vybrat víc na daních?

Ačkoliv podle standardní ekonomie platí, že člověk svým jednáním v principu takřka vždy maximalizuje vlastní užitek, behaviorální ekonomové jsou toho názoru, že lidé často dělají věci, které v hloubi duše vlastně ani dělat nechtějí, ba co víc, i věci, které jsou špatné nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost. A právě proto vymysleli Richard Thaler a Cass Sustein, jedni z předních představitelů tohoto oboru, tzv. libertariánský paternalismus.

Cílem tohoto na první pohled schizofrenně pojmenovaného konceptu je „pošťouchnout“ lidi k tomu, aby dělali správné věci (tedy ty, které v hloubi duše dělat chtějí), ale takovým způsobem, aby nebyla omezena svoboda volby. Proto přívlastek libertariánský. Tato teorie pak samozřejmě ve jménu zlepšení hospodářské politiky vybízí k provádění rozličných experimentů na společnosti.

Jednou z oblastí, kde lze takové experimenty provádět, jsou daně a jejich (ne)placení. Na britských občanech to již před pár lety začal testovat tzv. The Behavioural Insights Team – přezdíván také jako „nudge“ jednotka – který byl již v roce 2010 založený ve Velké Británii. Experiment, který popisuje server Bloomberg, měl čtyři fáze, přičemž sestával z postupného zasílání dopisů kontrolní skupině „neplatičů“, kteří své daňové závazky včas neuhradili.

Libertariánský paternalismus: Nenásilné řešení lidských neřestí?

Nebyly to ovšem jen tak ledajaké dopisy, nýbrž sestavené ze sdělení, která pečlivě zformulovali behaviorální experti, a to s cílem, aby dotyčné přiměli k zaplacení daní. Dopisy zněly takto:

Devět z deseti občanů platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.

Devět z deseti lidí, kteří žijí ve vašem okolí, platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.

Devět z deseti lidí, kteří mají podobný dluh, jako je ten váš, platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.

Devět z deseti lidí žijících ve vaší oblasti, kteří mají podobný dluh, jako je ten váš, platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.

 

Podle výsledků experimentu dokázaly tyto nestandardní výzvy – zasílané poté, co neplatiči obdrželi standardní dopis – zvednout procento těch, kteří se rozhodli zaplatit své daňové nedoplatky, z původních 33 % na 39 %. „Nyní můžete říci, že jde o nárůst o pouhých 6 procentních bodů. Ale představte si, že půjde o miliony lidí v celé zemi. Pak přemýšlejte, kolik peněz to může přinést“, cituje server Bloomberg zástupce „nudge“ jednotky. „Ve skutečnosti tento proces a řada dalších v naší první fázi práce s daňovým úřadem přinesly za prvních dvanáct měsíců dodatečných více než 200 milionů liber.“

Nejúčinnějším dopisem byl podle závěrů „nudge“ jednotky ten poslední, který hrál jednak na „sousedskou strunu“ a jednak umožnil porovnání s podobnou skupinou lidí. Jak ostatně naznačují závěry behaviorální ekonomie, lidé se obvykle porovnávají s určitou referenční skupinou, přičemž nechtějí být „horší“ než ostatní. Podobně lze podle behaviorálních ekonomů bojovat i proti nadměrné spotřebě energií či vody, a to tak, že lidem, kteří plýtvají, zkrátka napíšete, že jejich sousedé spotřebovávají méně.

Britským behaviorálním týmem se inspirovaly i další vlády, které měly problémy s pozdním placením, resp. s neplacením, daní ze strany svých občanů. Jak dále píše Bloomberg, tento postup vyzkoušeli také v Polsku, kde se podařilo zvýšit platby o vysokých 17 %. Například na Kostarice pak podobně zaměřený experiment dokázal zvýšit objem přiznaných daní hned trojnásobně.

Kdo nechce platit americké daně?

 

Newsletter