Jak se dostat do ECB? Připravte se na nábor v řádech týdnů až měsíců

Po dokončení magisterského studia na Institutu ekonomických studií získala místo na Darwin College v Cambridge, kde absolvovala magisterské studium ekonomie. Poté se přihlásila do absolventského programu Evropské centrální banky, kde strávila tři roky. Co je potřeba na takovou pozici zvládnout? A jaké prostředí teď v ECB panuje v souvislosti s dopady koronaviru? V rozhovoru odpovídala absolventka měsíce Institutu ekonomických studií Kateřina Křehlíková Klubíčková.

Kateřino, studovala jste na univerzitě v Cambridge. Čemu konkrétně jste se věnovala, na jaké college? Jak byste zhodnotila tamní studium, co Vám zde vyhovovalo a naopak, bylo něco, co bylo výrazně lepší na IES?

Už během studia na IES jsem věděla, že chci strávit nějaký čas studiem v zahraničí. Po dokončení magisterského studia na IES jsem proto byla šťastná, když jsem získala místo na Darwin College v Cambridge, kde jsem absolvovala magisterské studium ekonomie. Pokud jde o obsah studia, řekl bych, že IES a Cambridge byly docela srovnatelné, obě školy nabízejí velmi kvalitní kurzy. Obzvláště „základní“ kurzy, jako mikro a makroekonomie nebo ekonometrie, byly velmi podobné. Jedna věc, která byla na IES lepší, byla podpora, kterou jsme dostali při psaní diplomové práce. Minimálně já jsem měla tu zkušenost, že bylo jen málo příležitostí setkat se s vedoucím práce a diskutovat s ním o práci, zatímco na IES jsem byla s vedoucím v pravidelném kontaktu, přičemž vždy se se mnou rád setkal, kdykoliv jsem potřebovala nějaké vedení. Co se v Cambridge rozhodně lišilo, byl život v college. To v České republice neexistuje. Osobně mě to také bavilo na studiu v Cambridge nejvíc. V college máte příležitost setkat se s lidmi, kteří studují úplně jiné obory, od biologie po historii hudby, což je opravdu zajímavá zkušenost.

Máte srovnání i se studiem v Amsterdamu, jaká škola se Vám líbila úplně nejvíc?

V Amsterdamu jsem v rámci programu Erasmus studovala pouze pět měsíců, což je trochu jiné než být tam jako řádný student celého magisterského studia. V Amsterdamu jsem si záměrně vybrala kurzy, které se nějak lišily od kurzů, které jsem navštěvovala na IES. Byly proto mnohem více zaměřeny na podnikání, takže nemohu vyloženě porovnávat. Téměř všechny kurzy, které jsem tam studovala, kladly velký důraz na týmovou práci a skupinové úkoly, dokonce mnohem více než na IES. Jelikož jsem byla obvykle jediným studentem Erasmu ve třídě, tak jsem se takhle setkala s mnoha holandskými studenty. To bylo samozřejmě skvělé, protože jsem tak poznala místní kulturu. Od té doby se do Amsterdamu ráda vracím, což jsem díky své práci v bankovním dohledu ECB mohla pravidelně dělat, tedy předtím, než pandemie zastavila všechny služební cesty.

V absolventském programu ECB jste strávila tři roky. Bylo náročné se do programu dostat? Jak vypadal nábor do takovéto instituce?

Dostat se do absolventského programu ECB může být opravdu výzva. Pro ilustraci, v tu dobu, kdy jsem se dostala do programu já (2014), bylo otevíráno 10 pozic a na ně se hlásilo přes tisíc uchazečů. V současné době ECB do programu přijímá o něco více lidí (15–20 každý rok), počet žadatelů však stále zůstává velmi vysoký. To je podle mého názoru pochopitelné, protože absolventský program nabízí jednu z nejlepších příležitostí k zahájení kariéry v ECB a seznámení se s různými možnostmi, které ECB nabízí.

ECB má standardizovaný proces náboru, který má několik fází, podle pozice, o kterou se zájemce uchází. První hodnocení se obvykle provádějí online (například písemná cvičení online, psychometrické testy nebo předem nahrané videorozhovory). Pokud je uchazeč úspěšný, dostane pozvánku na pohovor s výběrovou komisí, což může zahrnovat i prezentaci. Proces náboru tak může trvat několik týdnů nebo dokonce měsíců.

Jak se Vám žije v Německu, je Vám blízká německá mentalita, nebo jste se musela hodně přizpůsobovat? Vidíte zde svoji budoucnost?

Můj manžel někdy vtipkuje, že se v Německu cítím jako doma, protože mám zažité stereotypy jako Němka. Nemyslím si, že jsem se musela nějak přizpůsobit, ve srovnání s například Anglií, kde jsem žila rok před příchodem do Německa. Německo mi opravdu nepřipadá cizí. Uznávám, že mezi německým a českým způsobem života a kulturou obecně je mnoho podobného. Jediným kulturním šokem, který jsem po přestěhování do Německa zažila, bylo zjištění, že německé vlaky nejezdí vždy včas. Určitě si dokážu představit, že strávím ještě pár let ve Frankfurtu, i když v současné době pracuji z Prahy, protože většina zaměstnanců ECB má od poloviny března kvůli pandemii Covid-19 home office a já a můj manžel jsme se v tuto chvíli rozhodli být společně v Praze.

Co Vaše koníčky, dá se u práce v ECB říci, že zde panuje work-life balance? Co Vás baví dělat ve volném čase?

ECB rozhodně pečuje o spokojenost svých zaměstnanců. Já jsem doposud měla velké štěstí na managery, kteří si uvědomovali důležitost života i mimo ECB. Existují samozřejmě období, která jsou náročnější, v současnosti je spousta zaměstnanců ECB velmi zaneprázdněna řešením dopadů pandemie Covid-19 na ekonomiku a bankovní systém, ale řekla bych, že je to normální v každé práci.
Vždycky mě bavily nejrůznější sporty (čím víc na horách, tím lépe), také peču a nedávno jsem se stala velkou fanynkou pokojových rostlin. Kromě toho, je jednou z výhod práce pro bankovní dohled ECB možnost cestovat po celé Evropě, což mne také velmi baví.