Evropské PMI indexy průmyslu a služeb klesly, dokonce více než trh očekával. Euro je i přesto v zisku, což je dáno především oslabujícím dolarem. Risk-on nálada na trzích podporuje rizikové měny, včetně koruny. Kurz zpevnil pod 25,35 za euro.

Jestřábi z ECB, které Lagardeová zapřela, se dočkali kompromisu

Zdroj: Depositphotos

Jestřábi z Rady guvernérů Evropské centrální banky se dočkali kompromisu. Zřejmě není zcela v souladu s jejich představami, i tak minimálně koresponduje s  názorem, že pandemický program nákupů aktiv tu nebude navěky. A to tvrdíme i přesto, že guvernérka ECB Lagardeová na základě jednomyslného rozhodnutí popřela rozdělení na jestřáby a holubice na dnešním zasedání.

ECB dle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Stejně bylo rozhodnuto i o „klasických“ nákupech aktiv v rámci tzv. programu APP, jehož měsíční tempo zůstává na 20 miliardách euro. Změnu banku představila u pandemického programu nákupů aktiv, tzv. PEPP, u něhož bude aplikovat mírně nižší tempo nákupů ve srovnání s předchozími dvěma kvartály. Pro představu, ve druhém a třetím čtvrtletí dosahovalo průměrné měsíční tempo 80 miliard euro.

Možnost pandemické nákupy upravit oběma směry v případě potřeby zůstává. Program přitom poběží dle plánu, a to alespoň do března 2022. I zde však existuje možnost jeho prodloužení, bude-li to situace vyžadovat. Celková obálka o velikosti 1,85 bilionu euro nemusí být nutně plně využita.

Guvernérka Lagardeová během tiskové konference upozornila, že změna PEPPu, která byla v rámci Rady guvernérů přijata jednomyslně, má povahu rekalibrace vycházející z nové měnověpolitické strategie a aktualizované prognózy. Ono mírně nižší tempo nákupů nemá být vnímáno jako jistá forma měnověpolitického utažení, např. ve smyslu taperingu, ale pouze jakou úprava podobná té z letošního března, avšak opačným směrem. Pandemické nákupy nadále poběží, jelikož jejich cílů nebylo dosaženo. Pouze je patrné jisté zlepšení.

Těmito cíli je dosažení příznivých podmínek financování a výhledu inflace ve vztahu k cíli. Právě na cíl cenové stability navazuje aktualizovaná prognóza, která ukázala zvýšení výhledu pro letošní rok z 1,9 % na 2,2 %, v roce 2022 z 1,5 % na 1,7 % a v roce 2023 z 1,4 % na 1,5 %. Z těchto čísel je patrné, že ECB na horizontu měnové politiky nepočítá s dosažením nastaveného symetrického cíle na 2 %.

Zdroj: ECB
Zdroj: ECB

Podle Lagardeové ECB rozlišuje tři proměnné proinflačních tlaků. První je dynamika ekonomiky související s jejím otevřením a vším, co pod něj spadá, včetně obnovy nabídky a poptávky, bazických efektů či změn u německé daně z přidané hodnoty. Další proměnnou, na kterou se ECB velmi intenzivně soustředí, je situace kolem tzv. úzkých hrdel na straně nabídky. V jejich případě bude zásadní otázkou, zda se nepromítnou do vyššího očekávaného růstu mezd, a nevyvolají tak trvalejší proinflační tlaky, než je očekáváno. Poslední proměnnou je pak inflace služeb spojená s návratem ekonomiky do „normálu“.

Co se týče budoucnosti pandemického programu, debata o tom, co bude dál, dle slov Lagardeové neproběhla. O možnosti ukončení tohoto druhu nákupů bude Rada guvernérů jednat v prosinci.

Jisté dle centrální bankéřky je, že v den, kdy bude PEPP ukončen, bude jasné, že podmínky financování jsou příznivé a že se ekonomika po pandemii obnovila. Tím ale vše nekončí, jelikož ECB usiluje o dosažení inflačního cíle, u něhož má ještě hodně dlouhou cestu před sebou…

Z hlediska reakce trhů, euro skončilo na dnešní otevírací ceně a evropské tržní sazby klesly, což možná značí mírně vyšší očekávání ve srovnání s tím, co ECB doručila. Ve zbytku roku nás čekají ještě dvě zasedání Rady guvernérů, přičemž klíčové bude to prosincové. Na něm musí být rozhodnuto o tom, kdy a případně jak bude ukončen pandemický program nákupů. A vedle toho se zřejmě dočkáme jisté úpravy programu APP, který by mohl doznat změny minimálně z titulu dosavadního objemu.

Newsletter