Už teď je patrné, že výsledek amerických prezidentských a kongresových voleb bude mít dopad na největší ekonomiky světa. Oblast, která by měla nejvíce získat tímto vítězstvím, je Evropa a Evropská unie, a to primárně z důvodů politických. Biden chce praktikovat politiku, která bude zaměřena více na diplomacii, kooperaci, aliance, tzn. multilateralismus, na rozdíl od často chaotické politiky izolace zaměřené na USA současného prezidenta Donalda Trumpa. Bude to přiblížení politice Baracka Obamy.
Pro Evropu bude přínosem větší zapojení a vliv USA v globálním prostředí a světě. Od roku 2017, kdy Trump v prezidentském úřadu vystřídal Obamu, se politika Ameriky změnila. Zaměřila se více na sebe. Trump se pomocí volebních slibů snažil praktikovat protekcionismus v mezinárodním obchodu, snažil se vystupovat tak, že USA nepotřebují žádné mezinárodní organizace, které je podle něj spíše poškozují. Chtěl Ameriku spíše izolovat.
Návrat k rozjednaným mezinárodním paktům
Naopak za vlády Joe Bidena dojde k přiblížení ke strategii USA do začátku roku 2017, kdy začal Trump úřadovat. Evropa bude z politické změny v USA profitovat. Cíle, které má, jsou velmi podobné cílům, které hlásá Biden. USA chtějí např. zvážit návrat k některým rozjednaným mezinárodním paktům, v nichž Amerika hrála svoji důležitou roli a mezitím už z některých vystoupila, nebo chce vystoupit. Jedná se o její zpochybněnou roli ve Světové obchodní organizaci (WTO), formálně chce příští rok vystoupit z Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO), Trump také skoncoval s Pařížskou dohodou. Toho všeho Evropa litovala. Teď se ale zdá, že USA chtějí v rámci těchto aliancí opět hrát vůdčí roli, což je pro Evropu vzhledem k sdíleným hodnotám výhodnější, než kdyby se na uvolněné místo drala třeba Čína.
Druhý důvod je především ekonomický. Trump se snažil chránit americký průmysl před konkurencí, vyvolal obchodní války s hlavními obchodními partnery USA včetně Číny disponující druhou největší ekonomikou světa, hrozil například uvalením cel na dovoz automobilů z EU. Obchodní války v letech 2018–2019, předtím než udeřil koronavir začátkem tohoto roku, oslabovaly růst světové a hlavně evropské ekonomiky. Ačkoliv Biden bude narušené alianční kontakty obnovovat pozvolna, je patrné, že se bude chtít s Evropou domluvit. USA s Evropou budou řešit i sporná témata, například zdanění největších amerických technologických firem v Evropě, případně uvolnění obchodu, třeba obchodních bariér zemědělství v Evropě. Přesto se USA a Evropa budou snažit najít společnou řeč v mezinárodním obchodu tak, aby nedocházelo k jeho paralyzování a aby nebyl ochromen růst světové ekonomiky.
USA navíc budou potřebovat Evropu, jak Biden naznačuje, i kvůli tomu, že chtějí dosáhnout svých cílů s Čínou. Politika vůči Číně bude jiná, než byla doposud, a Evropa bude mít roli spojeneckou. Dva největší ekonomické bloky tak mohou spolupracovat a vytvoří na Čínu větší tlak.
Vliv politické změny v USA na vztahy EU a Spojeného království
Dalším velkým tématem v Evropě je nyní brexit, který by se mohl stát třetím důvodem, proč by mohla Evropa profitovat z výsledku listopadových voleb v USA. Vyjednávání EU s Británií vrcholí, koncem roku končí přechodné období. Vliv politické změny v USA do vztahů EU–UK je patrný. Zatímco Trump se snažil Evropu spíše oslabit, považoval ji za hlavního konkurenta USA, Biden ji bude chtít brát jako spojence. Z komentářů vůči brexitu vyplývá, že USA budou tlačit na to, aby Evropa nebyla oslabená. Budou tlačit na dohodu EU a UK, aby nedošlo k tvrdému neřízenému brexitu, který by Evropu včetně UK trvale poškodil. Ve stejném směru si USA nepřejí narušení Velkopáteční dohody z roku 1998, která přinesla mírovou stabilitu na území irského ostrova. Páky na to Biden má. Spojené království je totiž závislé na USA, protože mimo jiné obchodní dohoda s USA bude tvořit čelní místo v systému, který by měl nahradit dosavadní volné obchodní a hospodářské propojení ekonomiky.
Autorem textu je hlavní analytik společnosti SFG Holding Josef Kvarda.
