O závratném tempu pronikání technologie do každodenního života se nemůže asi nikdo přít. Velmi pravděpodobně si tento článek čtete na zařízení, pro jehož výpočetní výkon by ještě před několika dekádami byla většina tehdejších uživatelů schopna vzít život. A to se na rozdíl od tehdejšího sálového stroje asi i vejde do kapsy. Dnes se můžete chytrého telefonu zeptat, kde mají v okolí nejlepší zmrzlinu nebo mu nadiktovat zprávu. Jsme již na prahu převratu umělé inteligence a máme se začít bát útoku vedeného například bankomaty?
Kdo se bojí, nesmí do binárního lesa
Předchozí otázka je samozřejmě velmi nadsazená. Na druhou stranu existují spolky, například při britské Královské společnosti, které na hrozbu ze strany umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) upozorňují. Dle serveru Economist.com v listopadu Elon Musk, vizionář a jeden z nejznámějších podnikatelů na světě, prohlásil, že umělá inteligence je přivolávání ďábla a považuje ji za největší hrozbu, které lidstvo čelí.
Umělá inteligence je i na seznamu Existenčních rizik, který sestavil Nick Bostrom z Oxfordské univerzity, který se snaží identifikovat možné scénáře konce lidské civilizace – ostatně všechny si můžete projít ZDE.
Jenže do vývoje technologií spojených s umělou inteligencí jsou investovány nemalé prostředky a přední hráči vedou souboje o přední výzkumníky. The Economist poukazuje na firmy jako Google, Facebook, Amazon či čínský Baidu, kteří lákají vývojáře a skupují AI startupy, jako například DeepMind, který se začlenil pod Google za údajně 400 milionů dolarů. A co vlastně vytvářejí?
Honba za umělým mozkem
Mozek je zcela jistě synonymem inteligence. Na druhou stranu, odebereme-li z lidského chování emoce, můžeme fungování mozku připodobnit mechanickému rozpoznávání vzorců. A právě to dělá vrásky Muskovi či Bostromovi. The Economist připomíná, že dekády neurologického výzkumu nepřinesly závěry, které by popíraly, že mozek je jen mechanický stroj tvořený atomy a tudíž, alespoň principiálně, je možné ho sestrojit.
Hlavním proudem, který se tímto zabývá, jsou výpočetní modely umělých neuronových sítí (Artificial Neural Networks) a algoritmy strojového učení. Detailní popis metodologie je zcela nad rámec tohoto textu, ale základní intuice na pozadí není složitá. Informace, kterou model dostane, prochází postupně několika vrstvami, kdy každá má za úkol identifikovat určité prvky. Například u rozpoznávání obrázků – obličejů na fotografii – se nejdříve rozpoznávají rozdíly v jasu a barvách pixelů a postupuje se k rozpoznávání detailů, jako jsou například oči. Následně program vyhodnotí, zdali se jedná o člověka či nikoliv.
A s masivní výpočetní silou lze přidávat více a více vrstev, které se mohou zdokonalovat a svým způsobem i učit. Nepřipomíná vám to automatické označování vašich kamarádů na fotografiích na Facebooku? Ten vyvinul DeepFace algoritmus, který se pyšní úspěšností rozpoznávání 97,35%, přičemž člověk je průměrně úspěšný v 97,53% případů. Pro detaily doporučuji k přečtení veřejně dostupnou studii.
Další využití neuronových sítí
Hrátky s obrázky nejsou jediným praktickým využitím této technologie. Masivní datasety a silné počítače stojí za projekty, které si kladou za cíl například nahradit tlumočníky, porážet lidi ve všemožných hrách či například pomáhat lékařům při zkoumání rentgenů a snímků magnetické rezonance. A ostatně proč ne? Počítače budou konsistentně odhalovat vzorce v obrázcích a procházet během okamžiku velké množství dat – a na rozdíl od skutečného lékaře nepotřebují přestávky a kávu.
Kdy a kdo už nebude potřebný?
The Economist připomíná úspěšné představení živého překladače živého hovoru z angličtiny do němčiny, které se snaží vylepšit možnosti služby Skype. Zcela jednoznačně lze rozpoznat, že se nejedná o lidský překlad, avšak pro pochopení podstaty je jednoznačně dostačující. A jisté je, že algoritmus se může jen zlepšit a potenciál ušetření nákladů je ohromný.
Stejně jako příchod knihtisku vzal práci písařům, tak i rozvoj AI a její pronikání do našich životů trochu pozmění pracovní trh. V rámci finančních trhů již algoritmizace a kvantitativní metody mění tzv. trading floors, kdy obchodnící jen sledují na monitorech tisíce proběhnutých obchodů každý den bez jejich přičinění.
Revoluční startup Kensho, který získal od Golman Sachs investici 15 milionů dolarů, se snaží nahradit analytiky investičních bank a odpovídat na otázky týkající se finančních trhů. Například stanice CNBC již relativně pravidelně tuto technologii představuje ve vysílání se zajímavými závěry.
Trader, který zbořil Wall Street. Flash crash a Sarao před soudem
Jedno je jisté. Současná doba nabízí něco, co před pár desítkami let bylo sotva představitelné. Data, která se co vteřinu shromažďují o všem možném, jsou hřištěm pro odvětví typu Big Data či zmíněný AI a neuronové sítě. Algoritmizace a jejich využití je žhavým tématem 21. století a ne nadarmo říká Hal Varian, hlavní ekonom Googlu, že sexy práce příštího desetiletí bude statistik. A využití těchto fenoménů bude spoluvytvářet společnost 21. století.
Naše děti či vnoučata už se třeba o tlumočnících budou učit v hodinách dějepisu, avšak svrhnutí lidstva armádou strojů bych se ještě nebál. Přeci jen stále posouváme hranice toho, čemu vtiskneme přídomek inteligence. Před deseti lety bychom tak pravděpodobně označili konverzaci s vlastním telefonem, který za nás vyhledá rychlé informace nebo kontakty. Dnes je to pro mnoho lidí běžná věc a podle posledních zpráv mobilizace chytrých telefonů a tabletů zatím neprobíhá.
