Kolik nás stojí „strach“ z cizího?

Mezinárodní obchod je základním stavebním kamenem globální ekonomiky. I přesto, že je současná síť obchodních linek napříč celým světem prokazatelně hustá, stále se nejedená o zcela volný trh, v jehož rámci je možné směňovat zboží a služby bez jakýchkoliv překážek. Protekcionismus byl a pravděpodobně navždy i bude součástí praktické hospodářské politiky. Pravdou ovšem je, že tento „strach z cizího“, jehož smyslem je primárně zvýhodnění toho, co je doma, něco stojí. Kolik?

Byť bylo o otázce protekcionismu napsáno mnohé, britskou banku HSBC to rozhodně neodradilo od toho, aby vypočítala přibližné „penále“ plynoucí z restriktivních obchodních opatření. Výsledek studie ukázal, že ročně přijde světová ekonomika vinou existence protekcionistických opatření o zhruba půl bilionu dolarů.

„Sílící proud obchodních omezení a regulací výrazně zatěžuje mezinárodní obchod, a tudíž i poškozuje ekonomický růst a zaměstnanost,“ přepisuje server Business Insider slova studie ekonoma Douglase Lippoldta a šéfa oddělení alokace aktiv Fredrika Nerbranda, oba z banky HSBC. „Odstranění protekcionistických opatření by světové HDP ročně navýšilo o 423 miliard dolarů a podpořilo vznik devíti milionů nových pracovních míst.“

Rok 2015 byl podle sebraných dat z oblasti mezinárodního obchodu významný, avšak, bohužel, v negativním slova smyslu. Objem přeshraničních transakcí zboží a služeb se poznatelně snížil, což oba experti připisují na vrub existenci ochranných regulací (viz graf).

„Omezující obchodní opatření si začínají vybírat svou daň. I přes křehký stav mezinárodní ekonomiky se většina politiků čím dál tím intenzivněji zabývá zaváděním riskantních operací, které mají prostřednictvím různorodých nástrojů podpořit domácí zájem. Většina těchto nařízení je úzce specifikována, ovšem to, co jim chybí v celkovém měřítku, kompenzují svým samotným množství,“ zní slova studie.

Na skomírajícím světovém obchodě však nemá podíl pouze protekcionismus. HSBC uvádí, že výraznou brzdou dosahující až poloviny loňského výkonu globálního exportu má na svědomí ještě slabá poptávka.

Co všechno nám hrozí?

Pokud by se tempo zavádění ochranných opatření udrželo v aktuální míře, v ohrožení by byla celé globální ekonomika, a to skrze pokles investic, se kterým by byla spjata zvýšená volatilita trhů a pád cen světových aktiv.

„Další nárůst protekcionismu povede k méně konkurenčnímu prostředí a k vyšším inflačním tlakům, píše Lippoldt a Nerbrand. „Tento proces by s sebou stáhl i investice, což by nejvíce zasáhlo marže a zisky korporátního sektoru. Stejně tak by se zvýšila pravděpodobnost deflačního scénáře na trzích aktiv. Poškozeny by byly především rozvojové země, jejichž hospodářský výkon není primárně založen na domácí poptávce, nýbrž na zahraniční.“

Situace je navíc umocněna faktem, že i ochranná politika prochází vývojem. Vyjma „klasických“ opatření typu kvót, cel či zákazů se do hry dostávají i bailouty, preference při zadávání veřejných zakázek, případně státní pomoc a lokalizační požadavky. V tomto směru HSBC ukazuje prstem především na Brazílii, Čínu, Rusko a Indii jako na země, které doslova „poškozují obchodní činnost všech ostatních.“

 

Newsletter