Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Kovanda: Vláda má být v redukci schodku razantnější

Deficit veřejných financí loni stoupl na 1,95 procenta z předloňských 1,25 procenta. Uvedl to dnes Český statistický úřad. Deficit stoupl kvůli růstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

V dubnu statistici informovali, že deficit veřejných financí byl loni 1,98 procenta HDP. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta HDP, tedy také pod třemi procenty HDP, které požaduje EU pro přijetí eura.

Celkový veřejný dluh v poměru k HDP loni naopak klesl na 42,75 procenta z předloňských 45,18 procent. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle ČSÚ způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu. V dubnu ČSÚ uváděl dluh 42,57 procenta HDP.

„Revize údajů oproti dubnovým notifikacím byla vyvolána především přeřazením vybraných subjektů do sektoru vládních institucí. Sjednoceno bylo sektorové zařazení příspěvkových organizací, jež jsou nově bez výjimky zatříděny v sektoru vládních institucí, a dále jsou jako vládní instituce pojímány veškeré veřejné nemocnice bez ohledu na svoji právní formu,“ uvedli statistici.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Kovanda: Stabilizace dluhu znamená vyrovnaný rozpočet

„Deficit vládních institucí se přes svůj nárůst v loňském roce (v porovnání s rokem 2013) pohybuje na úrovních, které umožňují bezproblémové plnění příslušného maastrichtského kritéria. Tato skutečnost by však neměla být přeceňována. Zvláště ne proto, že dva zásadní faktory současného uspokojivého vývoje, solidní ekonomický růst a stabilizace státního dluhu, jsou přechodného rázu. Ekonomický růst je udržitelný, avšak nikoli v současném tempu, které v prvním i druhém čtvrtletí přesáhlo čtyři procenta, a to díky dočerpávání eurofondů a dalším efektům, které záhy odezní. Takový výsledek se v roce 2016, kdy už se bude srovnávat s vyšší základnou roku 2015, opakovat nebude. Taktéž stabilizace státního dluhu je přechodného rázu – jde o výsledek rozpouštění rezervních prostředků,“ komentuje údaj Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen. 

ČR patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky vyspělého světa

„Dokud se nepodaří navrhovat vyrovnané rozpočty, nelze fakticky hovořit o stabilizaci státního dluhu jako takového. Je chvályhodné, že rozpočtový schodek bude letos zřejmě výrazně nižší než ten plánovaný podle schváleného rozpočtu. Vláda by však měla být ambicióznější v redukci schodku pro příští rok. Rozpočtovaný sedmdesátimiliardový deficit je při stávajícím výkonu české ekonomiky prostě neobhajitelný. V případně zásadního zhoršení makroekonomických podmínek, ať už vnějších nebo vnitřních, se tak česká ekonomika snadno může ocitnout v podobné situaci jako v důsledku finanční krize. Pak by docela pravděpodobně nebyla s to plnit minimálně některé z maastrichtských kritérií, podobně jako třeba v roce 2012,“ doplňuje Kovanda. 

Newsletter