Euro proti dolaru oslabuje pod 1,0700 EURUSD. Z měn regionu je v zisku zlotý a koruna. Domácí měna opětovně testuje hranici 24,60 za euro.

Kryptoměny a daně: Zajímavosti od nás i od sousedů

Zdroj: Depositphotos

Čas pro odevzdání daňového přiznání se rychle blíží, a tak je ideální doba na rekapitulaci informací vztahujících se k danění kryptoměn u nás a u našich sousedů.

Definice kryptoměn

Navzdory selskému rozumu nejsou v českém zákoně kryptoměny definovány jako měna, ale jako věc nehmotná movitá. Z toho vychází téměř všechny implikace pro danění kryptoměn. U směny měn totiž žádnou daň neplatíte, u prodeje majetku ale už ano. V České republice jste dnes povinni danit zisky z prodeje jakéhokoliv kryptoměnového majetku podle zákona o daních z příjmu. Kvůli této definici přicházejí uživatelé kryptoměn i o potenciální osvobození od daní, a to jak osvobození z příležitostné činnosti do 30 000 Kč, tak o úlevu do hranice zisků 100 000 Kč jako platí u akciových příjmů. Takže i malí investoři musí danit bez úlev a pouze zaměstnanec a nezaměstnaný nemusí danit do výše příjmů šesti a patnácti tisíc korun.

Způsoby, jak se vyhnout danění při investici do kryptoměn, přesto existují. Jedním z nich je investice do podílového fondu jako kvalifikovaný investor (min. 1 000 000 Kč vklad), kde cenné papíry reprezentují podíl na kryptoměnách držených fondem. Pokud investor podílové listy drží déle než 3 roky, je tento příjem od daně úplně osvobozen. Nejznámější taková forma je pravděpodobně takzvaný Grayscale model, v rámci kterého fond pouze drží konkrétní krypto a kopíruje jeho cenu – ten ale naráží na problém s negativním premiem. Alternativou je aktivně obchodovaný fond, který se na trhu pohybuje podle pravidel daných memorandem. Právní forma takového fondu se pak může lišit v závislosti na konkrétní zemi, například v Holandsku je fond realizován prostřednictvím tzv. stichtingu.

 „Mohu se nějak vyhnout danění kryptoměn?“

Ačkoliv si můžete říct, že nikdo nebude dohledávat transakce na blockchainu a finanční úřad už vůbec ne, máte sice dnes pravdu, ale za rok nebo dva ji mít nemusíte. Blockchain jako moderní technologie naopak historické dohledávání umožňuje zdaleka nejlépe. Proto doporučujeme se o nic takového nepokoušet a nespoléhat na dobu promlčení. Daňových slev, které lze uplatnit v Česku, také není mnoho. Pouze zaměstnanci a nezaměstnaní nemají povinnost podávat daňové přiznání, v závěru tak může dojít k tomu, že příjmy z kryptoměn do patnácti tisíc korun nebudou zdaněny.

Kdy a jak se daní?

Co a jak tedy musí fyzická osoba danit? Fyzická osoba by měla danit pokaždé, když vytvoří zisk. Je přitom jedno, zda jde o nákup toustovače v Alze přímo za bitcoin, prodej bitcoinu za fiat, nebo dokonce o směnu bitcoinu za jakoukoliv jinou kryptoměnu. Povinnost danit nastává v momentě, kdy dojde k uskutečnění prodeje nebo směny. Výše daně se počítá jako rozdíl mezi cenou kryptoměny v okamžiku prodeje, respektive směny, a cenou kryptoměny v okamžiku jejího nákupu. Na tento základ daně se pak aplikuje daná procentuální sazba (fyzické osoby daní sazbou 15 %, vysokopříjmové fyzické osoby poté sazbou 23 % a právnické osoby daní sazbou 19 %). To znamená, že můžete držet bitcoin v klidu třeba deset let, než s ním uděláte první transakci, a tedy i budete muset zaplatit první daň. Mohlo by být ale mnohem hůř. Spousta zemí, včetně USA, poslední dobou koketuje s myšlenkou zavedení daně z nerealizovaných příjmů (zatím jen pro extrémně bohaté), která kdyby se zavedla, tak bude muset každý majitel kryptoměn platit daň za každý rok, kdy by se jeho kryptoměny zhodnotily.

Ekosystém některých kryptoměn (například Bitcoin) operujících na konceptu proof of work vyžaduje aktivní těžaře. Těžba kryptoměn je proces, kterým se označuje ověřování transakcí v blockchainu. V tomto procesu řešení šifrovacích úloh jsou těžařům, kteří darují počítačový výkon a zároveň vyřeší problém jako první, přiděleny nové jednotky kryptoměny jako odměna za poskytnutí výpočetní síly. Dnes by každý těžař kryptoměn správně měl mít živnostenské oprávnění, protože na rozdíl od obchodování splňuje podmínku soustavné činnosti. Zdanění poté probíhá stejně jako při obchodování a daní se až směna za fiat měnu anebo za něco jiného.

„Minulý rok jsem investoval do bitcoinu, letos jsem ho prodal. Kolik budu danit?“

Danit v takovém případě budete pouze pokud jste dosáhl zisku. Zisk se vypočítá jako rozdíl prodejní a nákupní ceny. Na tento rozdíl potom musíte aplikovat správnou sazbu a je hotovo.

Kryptoměny a DPH

Další zajímavý aspekt u kryptoměn je DPH. Evropský soudní dvůr ustanovil, že směna kryptoměn je od DPH osvobozená a těžba kryptoměn také není předmětem. Důvodem proto je, že není jasné, kdo bude koncový zákazník ani kde bude místo plnění, a že vlastní činností nelze přímo ovlivnit výši příjmů. Tím pádem si ale také nejde odpočíst DPH na vstupu.

„Vztahuje se daň z přidané hodnoty i na kryptoměny?“

Tomuto tématu se věnoval soudní dvůr Evropské unie, který dospěl k tomu, že jak těžba, tak směna kryptoměn jsou od DPH úplně osvobozené nebo nejsou předmětem.

Musí se fyzická osoba zaobírat účetními metodami jako jsou např. FIFO či vážený aritmetický průměr?

Bohužel ano, jelikož nejde při několika nákupech proti poslednímu zdanitelnému příjmu jednoduše postavit nejvyšší pořizovací cenu dané kryptoměny. Zákon o daních z příjmu si ale vynucuje aplikování obecných účetních metod i na neúčetní jednotky (věci bez „výrobního čísla“).  Výdaje je tedy nutné sledovat výše zmíněnými metodami a jiná evidence nestačí.

Metody, které lze pro sledování využít, se liší podle toho, zda se na osoby vztahuje zákon o účetnictví nebo ne. Pokud zákon o účetnictví platí, jsou přípustné pouze metody FIFO a vážený aritmetický průměr. Osoby, na které se zákon o účetnictví nevztahuje, si mohou vybrat i jinou metodu.

„Letos plánuji aktivně obchodovat s kryptoměnami, jak si mám svoje transakce zaznamenávat kvůli daním?“

Nejprve se musíte rozhodnout pro nějakou účetní metodu podle toho, zda se na nás vztahuje zákon o účetnictví nebo ne. Řekněme, že se rozhodnete pro vážený průměr. Pokud během roku nakoupíte bitcoin za 1 000 000 Kč a pak dva každý za 750 000 Kč. Nakonec jeden bitcoin prodáte za 1 250 000. Průměr nákupní ceny každého Bitcoinu bude tedy 833 333 Kč: (1 000 000 Kč + 1 500 000 Kč / 3). Kolik bude tedy základ daně? Základem daně bude rozdíl 1 250 000 Kč – 833 333 Kč = 416 667 Kč.

Připomínáme, že transakce jsou zaznamenány i ve výpisu z burz a data se dají dohledat tak relativně jednoduše.

Jak je na tom Česko v porovnání se sousedy?

Německo

Bitcoin je v Německu definován jako soukromé peníze. Obchody s kryptoměnami také nepodléhají DPH. V porovnání s akciemi není Bitcoin v Německu považován za investici, a tak není nutné platit 25% srážkovou daň za prodej se ziskem. Na rozdíl od Česka stačí bitcoin či jiné kryptoměny rok od nákupu držet a není nutné platit žádnou daň se zisku (platí pouze pro FO). To znamená, pokud si nakoupíte bitcoin v hodnotě 100 EURO a za rok byste ho prodali se ziskem 300 EURO, nedaníte nic. V Německu je také limit pro daňové osvobození na veškeré soukromé prodeje nastaven na 600 EURO. Německo je celkově pokládáno za jednu z nejvíce krypto přátelských zemí na světě a důvody zde vyjmenované jsou toho jenom ukázkou. (Daňové zákony, které se dnes vztahují se na kryptoměny ale existovaly dříve, než samotné kryptoměny, takže nelze říci, že o to Německá vláda usilovala, zároveň je ale zatím nezměnila.) Na druhou stranu má Německo tvrdší progresivní daň ze zisku, než má Česko.

Polsko

Situace v Polsku je velmi podobná té v Česku až na dvě výjimky. Zaprvé, všechny operace mezi kryptoměnami nepodléhají zdanění (like-kind policy, jako směna zlata na stříbro). To se týká i směn na stablecoiny, jako je například Tether (USDT). Zadruhé, polské úřady vyžadují mnohem podrobnější dokumentaci. Veškeré směny z kryptoměn na fiat peníze musí být uvedeny v polské měně přepočtené podle směnných kurzů Polské národní banky ze dne předcházejícího transakci. Podat přiznání za nakoupené kryptoměny je nutné, i když jste daný rok nedocílili žádného zisku. Uvedení částky v daňovém přiznání vám totiž umožní odečíst si ji v příštích letech.

Rakousko

V Rakousku začne od 1. března letošního roku platit daň z příjmu z kryptoměn. Ze zisku vlastníci zaplatí při prodeji 27,5 procenta (platí pouze na kryptoměny nabyté po 28. únoru 2022). Nebude přitom rozhodující, jak dlouho člověk digitální měny vlastnil. Kryptoměny se tak v zemi budou danit stejnou sazbou jako akcie. Rakousko se obecně snaží ke kryptoaktivům přistupovat stejně jako k akciím. Těžba kryptoměn je v Rakousku komerční činnost s odpovídajícími daňovými důsledky a daňovou škálou.

Slovensko

Slovensko je Česku bratrskou zemí i v danění kryptoměn. Rozdílů je málo a ten největší je, že podléhají zdravotnímu pojištění ve výši 14 %, pokud je prodává FO, nepodnikatel, což je třeba značná nevýhoda oproti PO, které zdravotní pojištění neplatí. Takto zaplacené pojistné je ale možné zahrnout jako výdaj.

Slováci také mají výjimky, do kterých nemusí danit nic. Tou nejpoužívanější pro menší investory bude, pokud jejich celkové zisky byly menší než 50 % z nezdanitelné části základu daně pro daný rok, což může být pro studenty a jiné malé investory fajn.

„Má smysl se kvůli kryptoměnám stěhovat k sousedům?“

Menší investoři a držitelé kryptoměn by se měli nejlépe v Německu vzhledem k možnosti úplného odpuštění daně po jednom roce držení kryptoměny. Polsko by zase ocenily jak fyzické, tak právnické osoby, které často směnují krypto za krypto, vzhledem k tomu, že se daní pouze převody do fiatu. Co se sazební pyramidy týče, je na tom Česká republika v porovnání se sousedy trochu lépe, u velkopříjmových podniků o hodně lépe, a také díky tomu je Česko považováno za jednu z „kryptovelmocí“.

Autoři: Martin Bok (Altlift), Kirill Juran a Simona Posmiková (Simple Tax)

Martin Bok, absolvent bakalářského studia mezinárodního obchod na VŠE v Praze, kde nyní studuje navazující stejnojmenný obor. Ve volném čase se rád informuje o nových technologiích, dění ve světě (a ochutnávání piva).

Kirill Juran: Kirill je dravý a kreativní právník a poradce. Specializuje se na transakce, VC, startupy, investice a byznys. Za sebou má akvizice za miliardy korun. Nebojí se překročit hranici právního poradenství a pomáhat klientům s jejich podnikáním a vyjednáváním.

Simona Posmiková: Specializace Simony je spojení práva, daní a účetnictví. Absolvovala jak právnickou fakultu, tak i fakultu ekonomickou. V kanceláři SimpleTax se věnuje složitým obchodně-daňovým případům a účetnictví.

Zdro: Altlift, Simple Tax

Newsletter