Lednová inflace dosáhla téměř dvouciferných hodnot

Klíčové body

  • Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent vlivem nízké srovnávací základny a pokračujících proinflačních tlaků.
  • Na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat.
  • Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.
Zdroj: Shutterstock

Český statistický úřad svolal k prvním datům o inflaci z letošního roku tiskovou konferenci. Tato konference vyvolala mezi veřejností debaty, protože statistický úřad kvůli inflaci běžně setkání neplánuje. Spekulovalo se nad dvěma variantami. První variantou bylo, že tiskové konference k inflaci budou nově v letošním roce svolávány kvůli prudkému růstu cen. Druhou variantou byla existence předběžných výsledků, které ukazovaly na vyšší než očekávánou inflaci v lednu. Dvouciferná hodnota inflace by byla důvodem pro svolání takové „netradiční“ konference. Vzhledem k naměřené hodnotě inflace můžou být pravdivé obě varianty.

Výsledná hodnota meziročního růstu cen v lednu roku 2022 činila 9,9 %, což je o 3,3 % více než v prosinci. Mezi hlavní vlivy dle očekávání patřil růst cen elektřiny o 18,8 % a plynu o 21,5 %. Rostla také cena potravin, a to konkrétně o 9,4 %. V meziroční inflaci se také výrazně odrazil růst ceny nemovitostí, kdy imputované nájemné vzrostlo o 15,2 %, což je zrychlení o půl procentního bodu proti prosinci. Meziměsíčně pak nejvíce zdražovaly energie.

Vyšší ceny energií tlačí s jistým zpožděním i na ceny dalších skupin zboží a služeb, kde tedy můžeme očekávat další zdražování v průběhu roku. V cenách v České republice nejsou navíc proinflační vlivy plně propsány. Na růst cen tak bude tlačit i setrvačnost proinflačních tlaků z posledních měsíců. Únorová meziroční inflace by kombinací proinflačních tlaků měla dle očekávání přesáhnout hodnotu 10 %, kdy srovnávací základna z února loňského roku je relativně nízká.

V oblasti očekávané inflace vyšly dva makroekonomické výhledy od MFČR a ČNB, které shodně ukázaly očekávanou průměrnou inflaci v letošním roce na úrovni 8,5 %. Oba výhledy shodně očekávají pokles růstu cen v druhé polovině letošního roku. Důvodem má být očekávané uklidnění situace na světových trzích, alespoň částečné zlepšení situace v narušených odběratelsko-dodavatelských vztazích a vyšší srovnávací základna z konce roku 2021. Eskalace a další vývoj konfliktu na Ukrajině však může tato očekávání smést ze stolu.

Problémy na Ukrajině budou problémem pro celý svět. Případné neshody s Ruskem můžou vést k dalšímu zdražování energií a nervozitě na trzích, která se může opět odrazit do komplikací s dodávkami klíčových výrobních vstupů. To by vedlo ke zpomalení produkce a dalšímu růstu cen. Očekávaný pokles inflace na konci roku je tak v současné době méně pravděpodobný, než byl na začátku letošního roku. Průměrná míra inflace v letošním roce tak může být vyšší než ze strany ČNB a MFČR očekávaných 8,5 %. Při souhře proinflačních tlaků může inflace překonat 10 %.

Newsletter