Panama, Seychely, Kajmanské ostrovy. To jsou destinace, které jsou všem, co se chtějí vyhnout placení daní, jistě velmi dobře známé. Firmy ale nemusí podnikat zaoceánské lety a hledat vhodné ostrovy pro své daňové rezidentství. Stačí se rozhlédnout po Evropě. Oblíbené jsou Lucembursko, Nizozemsko, Švýcarsko, Irsko, Kypr či Monako. V poslední době značně získává na oblibě i nejmenší stát Evropské unie a v tomto pololetí předseda Rady EU – Malta.
O krásách Panamy by mnozí daňoví „uprchlíci“ mohli vyprávět. Jenže od loňska, kdy se tato země rozhodla, že vystoupí ze stínu daňového ráje, si musí ti, kteří hledají místo, kam schovat peníze před domácími daňovými úřady, hledat jinou alternativu. A jedna taková leží tam, kde by to v dobách výměny dat a spolupráce mezi finančními úřady člověk nečekal. V Evropské unii a zároveň i v eurozóně – na ostrově Malta.
„Malta stále více posiluje svoji pozici na poli daňové optimalizace na úkor Nizozemska a Kypru. Jejím největším trumfem je určitě všestrannost použití s image sídla ze země EU,“ uvádí například Unie Offshore Poradců ČR na svých internetových stránkách. Podle poradenské společnosti Bisnode mělo v loňském roce maltského vlastníka 259 českých firem, zatímco v roce 2015 to bylo 223. (více ZDE ).
Navrch huj, vespod… ráj!
Se svou oficiální daňovou sazbou ve výši 35 % není tento ostrovní státeček pro firmy na první pohled žádnou extra výhodnou destinací. Díky principu daňových refundací však výsledná daňová sazba klesne na 5 %. A to za to stojí.
Na ostrově mají své dceřiné společnosti podle serveru Handelsblatt i velké německé firmy, jako je BMW, Deutsche Bank, BASF či Puma nebo Fraport. Nijak se tím však nechlubí, na svých webových stránkách je povětšinou jaksi vypouštějí. „Dokud zisk Vaší firmy nepřesáhne 100.000 eur, německé úřady na to nekoukají,“ řekl serveru Wirtschaftswoche Marcis Vibergs, pracovník v německé kanceláři společnosti zabývající se daňovou optimalizací St.Publius Corporate Services. A pokud by firma vyrostla, má v záloze další řešení, třeba holding.
Které firmy vládnou daňovým rájům?
Ano, máme atraktivní daňové sazby. A ano, přitahuje to firmy. Ale ne, kriminalitu zde netrpíme, ujišťoval maltský ministr financí v úterý své německé kolegy při návštěvě Berlína. Německé daňové úřady to však podle informací serveru Wirtschaftswoche vidí zcela jinak…
Praxe bank: Doma ztráty, v daňových rájích miliardové zisky
Podivný soused a panamská prádelna
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel koncem dubna na Maltě slavnostně otevřel nové sídlo velvyslanectví, a to přímo v hlavním městě Valletta. Němečtí diplomaté teď díky tomu mají podle serveru Wirtschaftswoche nejen krásný výhled na jachty ve zdejším přístavu, ale také poněkud zvláštního souseda – Pilatus Bank. Ta je podezřelá z toho, že pomáhala manželce premiéra Josepha Muscata při praní špinavých peněz.
Od chvíle, co televize odvysílala záběry, na kterých je vidět zakladatel banky Sayed Ali Sadr Hasheminejad, jak odnáší z budovy jakési kufry, je banka pro Maltézany domem, ve kterém se dějí pochybné věci. Není sice ještě prokázáno, že Muscat peníze opravdu pral, ale nové detaily, které se vynořují téměř každým dnem, působí dojmem, že černé obchody jsou v zemi realitou. Nedávno byla objevena jména dvou důvěrných přátel premiéra Muscata na dokumentech uniklých z panamské advokátní kanceláře, které ukázaly, jak tato kancelář pomáhala bohatým a mocným po celém světě vyhýbat se placení daní a prát špinavé peníze. To, že se kauza v maltském případě neprošetřila, ukazuje, že v této zemi rozhodně není vše v pořádku.
Úniky těchto informací měly přitom dalekosáhlé následky pro politiky po celém světě. Minulý měsíc například odstoupil španělský ministr průmyslu Jose Manuel Soria poté, co se ukázalo, že měl vazby na offshore společnosti, které předtím popíral. K rezignaci byl donucen také islandský premiér Sigmundur David Gunnlaugsson, když vyšlo najevo, že měl ukryté obří sumy peněz na Panenských ostrovech.
Premiér na koni
Maltský premiér Muscat se kvůli kritice sice rozhodl uspořádat 3. června nové volby, ale i přes všechna podezření je zatím v předvolebních průzkumech ve vedení. Maltská ekonomika teď totiž jen kvete – meziroční růst HDP přes 5 %, kterého ve čtvrtém čtvrtletí 2016 Malta dosáhla, patří mezi nejlepší v celé EU. A díky čemu? Můžete hádat. Data hovoří jasně, podíl finančního sektoru na celkové zaměstnanosti je na Maltě dvakrát vyšší, než je průměr celé eurozóny.
Kvůli přesunu korporátních zisků na Maltu jiným státům v letech 2012 až 2015 údajně uniklo 14 miliard eur. „Je to jako v Lucembursku nebo ve Švýcarsku,“ řekl serveru Wirtschaftswoche německý europoslanec Sven Giegold. „Pokud je systém zpochybňován zvenčí, tak všichni drží při sobě.“
Maltské triky
A jak maltský systém zdanění vypadá v praxi? Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je sice 35 %, což je nejvyšší číslo v EU, nicméně akcionáři mají možnost zažádat o navrácení 6/7 ze zaplacené daně z příjmu. Do dvou měsíců od podání žádosti tak dostanou 6/7 daně, což odpovídá 30 % příjmu, zase zpět. Výsledná efektivní sazba daně z příjmu tak činí jen 5 %. To je ještě o polovinu méně než třeba na mnohem „profláklejším“ Kypru.
V ČR činí efektivní míra zdanění 20 %. Pokud tedy firma dosáhne zisku z běžné činnosti ve výši například 10 milionů Kč, tak zatímco doma by do státního rozpočtu odvedla 2 miliony Kč, na Maltě po refundaci daně akcionářům činí konečná částka odvedená na dani jen 500 tisíc, vypočítává výhody přesídlení na Maltu Unie Offshore Poradců ČR na svých webových stránkách.
„Z pohledu mezinárodní daňové optimalizace se Malta profiluje jako zcela univerzální nástroj pro téměř jakýkoli účel,“ píše Unie dále. „Hlavní devízou maltského daňového systému jsou rozhodně osvobození pro holdingové společnosti.“ Pokud maltská firma vlastní alespoň 10% podíl v zahraniční společnosti, vzniká tzv. participating holding, který má veškeré příjmy z dividend a prodejů podílů v těchto dcerách od daně osvobozeny.
Maltský holding je tedy, jak píše na svých stránkách společnost Akont, tzv. flow through entitou – příjem z dividend a kapitálových zisků není na úrovni mateřské společnosti daněn a odchozí dividendy nejsou zatěžovány srážkovou daní bez ohledu na jurisdikci akcionářů. Efektivní daňová sazba je tedy 0 %. Holding tak zdaní své obchodní aktivity sazbou 5 % a prodeje podílů a dividendy sazbou 0 %, a to rovnou bez nutnosti žádat o refundaci.
„Ve prospěch Malty hovoří i pozoruhodně široká síť Smluv o zamezení dvojího zdanění, která je v platnosti i s Českou republikou,“ upozorňuje také na stránkách Unie Offshore Poradců ČR. Malta obecně neuvaluje žádné srážkové daně na výplatu dividend, úroků a licenčních poplatků nerezidentům. Nulové sazby srážkové daně na úroky se podle Unie často využívají pro poskytování úvěrů z Malty dalším společnostem v ČR.
Další maltská specialitka
To celé by se ještě dalo považovat za daňovou soutěž, pokud by se k tomu nepřidružovala ještě jedna maltská specialita – vlažný finanční dohled. V čele úřadu pro finanční dohled stojí již 20 let jedna a tatáž osoba, a to profesor biochemie Joseph Bannister. Jeho pozici premiér Muscat nezpochybnil ani poté, co vyšlo najevo, že byl Bannister ředitelem investičních fondů na Kajmanských ostrovech. Ačkoli se této pozice již vzdal, jistý konflikt zájmů stále přetrvává.
Bannister je místopředsedou Finance Malta, iniciativy zaměřené na podporu Malty jakožto Mezinárodního finančního centra. „Na jednu stranu láká poskytovatele finančních služeb do země, na druhé straně nad nimi má dělat dohled,“ kritizuje Arnold Cassola, předseda maltézské strany Zelených, podle serveru Wirtschaftswoche tuto zvláštní okolnost.
