V době, kdy se v USA rozbíhají prezidentské volby 2024, se lidé často ptají, co může republikánský nebo demokratický prezident znamenat pro finanční trhy. Naše odpověď zní, že v USA se trhy o volby nezajímají. V celé historii USA nemělo to, kdo je prezidentem a která strana je u moci, vliv na výkonnost trhů, ekonomiky nebo vlády.
Indexy S&P 500 dosahovaly dobrých výsledků za vlády obou stran
Ani jedna strana nemůže tvrdit, že má lepší ekonomickou nebo tržní výkonnost. Akciový trh totiž vykazoval kladné výnosy u většiny administrativ, až na vzácné výjimky, které skončily hlubokou recesí. Index S&P 500 dosahoval od svého vzniku v roce 1957 průměrného ročního výnosu přibližně 10 %, a to jak za demokratické, tak za republikánské administrativy. Americká ekonomika v tomto období také rostla přibližně o 3 %. Výnosy akciového trhu byly záporné pouze tehdy, když se země nacházela ve finanční krizi (2008) nebo zažívala stagflační spirálu (1973).
Pro investory by bylo lepší, kdyby zůstali a investovali
Čistě hypoteticky, nejvýkonnější americké portfolio v letech 1900 až 2023 bylo takové, které zůstalo plně zainvestované během demokratické i republikánské vlády. Toto portfolio, které začínalo třeba s 10 000 dolary, by se rozrostlo na téměř 8,9 milionu dolarů.
„Jednostranné“ portfolio, které by v tomto 123letém období investovalo pouze během administrativy jedné nebo druhé strany, by dosáhlo horšího výkonu o miliony dolarů. Stejných 10 000 dolarů investovaných pouze za vlády demokratů by vzrostlo na přibližně 470 000 dolarů. Původních 10 000 dolarů investovaných pouze za republikánské vlády by vzrostlo na necelých 181 000 dolarů.
Rozdílné výsledky jsou zčásti způsobeny trvalým růstem amerického akciového trhu i během dvou světových válek a velkých finančních krizí (Velké hospodářské krize a Globální finanční krize v letech 2008-2009). Čím více času investoři „strávili“ na trzích, tím lépe si jejich investice vedly.
Ekonomika USA není přestavovaná radikálně
Investoři se často obávají, že zvolení zástupci radikálně změní strukturu ekonomiky. Ve skutečnosti je složení americké ekonomiky po desetiletí konzistentní. Ani období vlády jedné strany nevedlo k výrazným změnám. Procento „věcných“ návrhů zákonů podle volebního období Kongresu se nezvýšilo, ani když výkonnou a zákonodárnou moc ovládala jedna strana.
Žádná ze stran se nemůže dovolávat fiskální odpovědnosti
Po většinu let a za většiny vlád federální výdaje převyšovaly zdroje vládních příjmů. Žádná strana se nemůže dovolávat fiskální odpovědnosti. Nebyl to však významný problém z řady důvodů, včetně toho, že USA mají největší rezervní měnu na světě a nominální ekonomický růst překonává výdaje na úroky v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). V současné době se úrokové výdaje v poměru k HDP pohybují pod 2 %, což je nízká laťka.
Měnová politika má větší význam
Přes veškerý důraz na výkonnou moc tvrdím, že na měnové politice záleží více. Platí staré přísloví: Nebojujte s Fedem. Historicky prezidentům měnová politika buď škodila, nebo pomáhala. Například prezidenti Reagan i Clinton těžili ze setrvale klesajících úrokových sazeb. Prezidentům Georgi H. W. Bushovi i Georgi W. Bushovi naopak uškodilo zpřísňování úrokových sazeb Fedu, inverzní výnosová křivka a recese. Prezident Obama během svého funkčního období těžil z příznivých úrokových sazeb (s výjimkou krátkého okamžiku v letech 2015-2016) a prezident Trump byl nešťastným příjemcem přísné politiky během prvních dvou let svého mandátu.
Trhy nezajímá, jestli se vám nelíbí prezident
Investorům se nemusí líbit, co se děje ve Washingtonu, aby se jim na trzích dařilo. Ve skutečnosti se indexu S&P 500 historicky nejlépe dařilo, když se hodnocení prezidenta pohybovalo velmi nízko. To znamená, že trh dosahoval jedněch z nejlepších výnosů v obdobích, kdy polovina nebo více obyvatel země neschvalovala práci, kterou daná administrativa odváděla! Přesto je těžké vysledovat nějaký přímý vztah mezi popularitou prezidenta, zdravím americké ekonomiky a výkonností finančních trhů.
Investiční příležitosti pokračují navzdory tomu, kdo je prezidentem
Investoři by se měli méně zajímat o politiku a více o soukromý sektor. Nové technologie z oblasti AI a robotiky mohou pomoci léčit nemoci, rozvíjet zdroje energie a vyvíjet nové technologie a průmyslová odvětví, která zatím nejsou ani v hledáčku investorů.
Historie naznačuje, že inovace – a investiční příležitosti – budou pokračovat bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby. Například v období od roku 2008 se vystřídali demokratičtí i republikánští prezidenti. Během této doby bylo zavedeno mnoho inovací, včetně 3D tisku, cloud computingu, editace genů a softwaru pro virtuální schůzky.
Zdroj: Invesco
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
