(Aktualizováno 11:26) Německá ekonomika v roli nejsilnějšího evropského hospodářství a motoru průmyslu v Evropě v úvodu letošního roku nečekaně ztrácí tempo. Zatímco konec roku 2014 přinesl mezikvartální vzestup o 0,7 procenta, úvod letošního jen o tři desetiny procenta, analytici čekali půlprocento. Data dnes oznámil v předběžném odhadu spolkový statistický úřad.
V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) největší evropské ekonomiky zvýšil o 1,1 procenta po růstu o 1,6 procenta v závěru loňského roku.
Obavu z opětovného útlumu německé ekonomiky z části mírní vzestup druhé největší průmyslové ekonomiky Evropy, Francie. Ta ve čtvrtletí zrychlila svůj růst na mezikvartálních 0,6 procenta, zatímco analytici a ekonomové čekali 0,4 procenta.
Německou ekonomiku, na níž je závislá i řada českých firem, nadále nejvíce hnala vzhůru domácí spotřeba, která je důsledkem vysoké zaměstnanosti a růstu mezd. Vedle soukromé a veřejné spotřeby rostly v prvním čtvrtletí výrazně také investice, uvedl úřad bez konkrétního vyčíslení.
Zahraniční obchod, který byl v minulosti hlavním tahounem růstu, je ale nyní jeho brzdou. Německý vývoz sice rostl, ještě výrazněji se ale zvyšoval dovoz, uvedl úřad.
Za celý loňský rok německá ekonomika vzrostla o 1,6 procenta. Německá vláda zvýšila minulý měsíc odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,8 procenta a se stejným tempem růstu počítá také příští rok. Přední německé hospodářské instituty nyní předpokládají v letošním roce expanzi o 2,1 procenta.
Německá ekonomika se loni jen těsně vyhnula recesi, která se většinou definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Ve druhém a třetím čtvrtletí ji totiž zasáhl hospodářský útlum klíčových obchodních partnerů v eurozóně. Negativní dopad měla také ukrajinská krize, která vedla k prudkému poklesu německého exportu do Ruska.
Vedle dat o růstu německé ekonomiky byla zveřejněna také míra inflace v Německu. Spotřebitelské ceny v dubnu rostly meziročně o 0,5 procenta po březnovém růstu o 0,3 procenta. Cenová hladina se proti březnu nezměnila, sdělil v dnešních konečných údajích spolkový statistický úřad. Původně úřad odhadl meziroční inflaci na 0,4 procenta.
Meziměsíčně ceny v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie o 0,1 procenta klesly. Meziročně pak inflace v tomto měření zrychlila na 0,3 procenta z březnových 0,1 procenta.
V lednu největší ekonomika eurozóny poprvé od roku 2009 sklouzla do cenové deflace, zejména kvůli výraznému zlevnění benzinu. Jeho ceny se ale v dalších měsících pod vlivem zotavování cen ropy začaly zvyšovat. Celá eurozóna sklouzla do deflace už loni v prosinci a setrvala v ní do března. V dubnu se meziroční inflace dostala ze záporné oblasti na nulu.
Ekonomika eurozóny zrychluje, Řecko zpět v recesi
Ekonomika eurozóny jako celku v první čtvrtině roku mírně zrychlila růst na 0,4 procenta z 0,3 % procenta v závěrečném kvartálu loňského roku. V meziročním srovnání HDP regionu vzrostl o 1 procento, tempo tak zrychlilo také o desetinu procenta. Hospodářský růst v úvodu roku naplnil očekávání ekonomů a mezikvartální tempo bylo nejrychlejší za téměř dva roky.
Tempo růstu ekonomiky celé Evropské unie zůstalo na úrovni 0,4 procenta z konce loňského roku. Meziroční růst pak zrychlil z 1,3 na 1,4 procenta.
Z 19 členských zemí, od nichž byly údaje k dispozici, rostly nejvyššími mezičtvrtletními tempy ekonomiky Kypru, Rumunska, Bulharska a Španělska, v meziročním srovnání byly nejvýkonnější Rumunsko a Maďarsko. Mezičtvrtletní pokles naopak vykázaly ekonomiky Estonska, Řecka, Litvy a Finska, skandinávská země navíc jako jediná zaznamenala pokles také v meziročním srovnání.
Za celý loňský rok HDP eurozóny vzrostl o 0,9 procenta po poklesu o půl procenta v roce 2013. Celá EU loni expandovala o 1,3 procenta po předloňské stagnaci. Do recese se vrátila řecká ekonomika, která slábla druhé čtvrtletí v řadě (po -0,4 % nyní -0,2 %). Z fáze recese/stagnace se naopak dostala Itálie, která si o 0,3 % polepšila.
