Celý šířeji pojatý technologický sektor (včetně takzvaných „innovation stocks“) se několik let těšil skoro až závratnému růstu. Avšak někdy během loňského roku se karta obrátila a poklesy především během posledních šest měsíců jsou hodně drastické. Celá řada akcií je dnes o 50, 60, 70, 80 i více % pod svými relativně nedávnými maximy. Jedno z možných vysvětlení (jak růstu, tak následného poklesu) nabízí úryvek z rozšířeného vydání knihy Akciové investice publikovaný loni v dubnu.
„Třetím současným trendem, který je všem dobře známý, je výrazná dominance pasivního investování. Pasivní investování a zejména takové, kdy se využívají hlavní burzovní indexy, je velmi dobrý způsob, jak investovat dlouhodobě do akcií. Myslím si, že velká část drobných investorů by udělala nejlépe, kdyby šla touto cestou místo vybírání jednotlivých akcií. Problém pro trh však nastává tehdy, pokud se pasivní investování rozroste do úplné dominance. V této fázi dnes jsme. Podle analýzy Bank of America bylo v roce 2019 v USA asi 50 % všech peněz investováno pasivně. Tento trend se během roku 2020 ještě výrazně prohloubil a je možné, že narostl k 60 %.
Zdálo by se, že 40 % aktivně řízených peněz je pořád dost na to, aby trh efektivně fungoval. V úvahách je ale potřeba postoupit ještě dál. Když se zamyslíme nad tím, že například v největších společnostech drží jejich zakladatelé velký podíl (v Amazonu, ve Facebooku, v Alphabet atd.) a tyto akcie nejsou na trhu, potom zjistíme, že takzvaný free float v těchto společnostech se klidně může pohybovat jen kolem 25 %. Ale ani to ještě není všechno. Klíčové jsou toky hotovosti. Pasivní fondy nedrží prakticky vůbec žádnou hotovost. Když jim přitékají nové peníze, automaticky nakupují, co jim předepisuje jejich benchmark nebo index. Je jim jedno, kolik za to platí. Stejně tak při výběrech automaticky prodávají. Aktivně řízené fondy drží v průměru kolem 5 % svých aktiv v hotovosti.
Pokud aktiva pasivních fondů rostou, musí platit stále vyšší a vyšší ceny za akcie v držení aktivních investorů. Tyto mezní ceny nutné k vyrovnání poptávky a nabídky mají tendenci růst exponenciálně. To asi nikomu moc nevadí. Mnohem horší nepoměr však nastává v okamžiku, kdy se z jakéhokoliv důvodu investoři rozhodnou z pasivních fondů peníze vybírat, což je vždycky jen otázkou času. Kdyby se jen 5 % investorů v pasivních fondech rozhodlo peníze vybrat, toto množství peněz může být zhruba třikrát větší, než kolik hotovosti je v portfoliích aktivních investorů. Na trhu jednoduše není hotovost, která by mohla promptně prodejní vlnu uspokojit. Když se k prodejnímu tlaku přidají různé obchodní automaty se svými algoritmy tvořící běžně velkou část objemů obchodů, vznikne zajímavá situace. Když si modelujeme možné scénáře, vychází nám, že rovnovážné ceny některých akcií v hlavních indexech by se musely dostat o 50–70 % níže, a to během třeba i několika dnů.
Pasivní investování dramaticky ovlivňuje dynamiku trhu a je s tím potřeba počítat. Pravděpodobně se na trzích kvůli tomu budou střídat delší období poměrně pravidelných růstů cen s krátkými periodami dramatických propadů. Konec roku 2018 a březen 2020 naznačily, jak by to mohlo vypadat, jen s tím rozdílem, že propady budou mít tendenci být tím větší, čím více se bude rozmáhat pasivní investování. Pro investory se v tom skrývá současně riziko i příležitost. Důležité také je uvědomit si, že přetahovaná mezi aktivním a pasivním investováním není nic nového. Běží už několik desetiletí a má cyklický vývoj. Momentálně má navrch pasivní investování, a to nejvíce v historii. Bylo by asi ale chybou se domnívat, že dosavadní cykličnost už skončila. Pro aktivní investory je dominance pasivního investování požehnáním. Představa, že 80 % investorů vůbec nepřemýšlí, co a za kolik kupuje, a je jim to z definice pasivního investování jedno, je úžasná.
Pasivní fondy se dnes díky své velikosti z původních příjemců tržních cen (price takers) staly jejich tvůrci (price makers), což v podstatě zpochybňuje samotnou myšlenku celého pasivního investování.“
Investujte opatrně!
Zdroj: Akciové investice, Vltava Fund
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
