Munipolis naučila radnice komunikovat s lidmi. Teď chce to stejné zopakovat i s firmami

Ondřej Švrček, CEO MUNIPOLIS, zdroj: MUNIPOLIS

Využívat sociální sítě pro komunikaci radnice-občan se nehodí, říká Ondřej Švrček, managing partner Munipolis. Municipalitám proto nabídl svou chytrou komunikační síť, díky níž se lidé dozvědí vše podstatné z jejich okolí. Jde například o odstávku vody, varování před přírodními živly a mnoho dalších důležitých hlášení. Komunikace ale funguje i opačně. Občané můžou své lokální politiky upozornit na nefunkční služby, případně jim poskytnout zpětnou vazbu.

Munipolis, dřívější Mobilní rozhlas, nyní nabízí podobnou službu i firmám. Ty by měly v budoucnu tvořit jádro jeho byznysu. Mimo jiné se ale chystá i na zahraniční expanzi. Jak by měla vypadat správná firemní komunikace? Jak komunikují radnice se svými občany v Německu? Přečtěte si rozhovor s Ondřejem Švrčkem.

zdroj: Munipolis

Kolik dnes máte zákazníků? Jak velký podíl tvoří samosprávy?

Posouváme se rychle. V současnosti už přes 2500 obcí využívá Munipolis pro kompletní řízení komunikace. U českých měst nad pět tisíc obyvatel máme více než 50% zastoupení, dohromady s námi komunikuje více než třetina Česka. K tomu přičtěme první stovky samospráv na Slovensku a desítky v Německu. A samozřejmě další subjekty, jako jsou úřady, spolky, kluby, školy, školky, farnosti, ale také firmy. Těch je v současnosti v poměru k samosprávám samozřejmě málo, ale myslím, že ten poměr se v příštích letech rychle změní.

Do systému je nyní navíc přihlášeno skoro 800 tisíc občanů. To je neuvěřitelné číslo, tím se může chlubit málokterá služba v Česku.

Některé obce využívají pro informování občanů Facebook. Jak se vám daří je konvertovat na vaši platformu? Jakými argumenty je obvykle přesvědčíte?

Facebook a sociální sítě přinesly naprosto zásadní posun v informovanosti obyvatel. Do té doby byli i občané velkých měst odkázáni na webovky nebo obecní magazíny. Jenže epocha – zejména Facebooku – postupně končí. Například v Německu už se reálně uvažuje o zákazu využívat Facebook jako oficiální kanál pro obecní komunikaci nebo komunikaci úřadů.

Ty důvody jsou v podstatě dva. Zaprvé, nemůžete lidi nutit, aby si zřizovali profil na sociální síti a odevzdávali jí své osobní údaje, aby se dostali k informacím, které od samosprávy potřebují. Ten druhý, podstatnější, je, že sociální sítě nejsou uzpůsobeny na konstruktivní komunikaci, ale přesný opak. Jejich cílem je vyvolávat emoce a polarizovat, protože jen tak vás udrží na stránkách delší dobu. Facebook prokazatelně pětinásobně více podporuje příspěvky, které dostanou od uživatelů nesouhlasné naštvané „smajlíky“.

Samosprávy tedy mohou mít představu, že se díky sociálním sítím dostanou blíže lidem. Ale dostanou se jen blíže nekonstruktivnímu despotizmu. Facebook zvýrazní příspěvky, které jsou nějakým způsobem kontroverzní. Řada informací se navíc kvůli algoritmu k lidem ani nedostane.

A sbírat zpětnou vazbu? Samosprávy, které si to vyzkoušely, se většinou pěkně spálily.

Jsou tu i další věci. Průměrné město má 5,3 profilu na Facebooku, obyvatelé často ani netuší, který je ten pravý. Pod čtvrtinou příspěvků se jim objevuje spam nebo hoaxy. A když máte smůlu, Facebook vám je schopen stránky smazat a vy s tím nic neuděláte.

Takže abych to shrnul, samotné sociální sítě dnes dokáží přesvědčit obce, že mít je jako hlavní kanál není dobrý nápad. Na rozdíl od Munipolis, která je stavěná jako komunikační, ne sociální síť.

Na jaké problémy občané přes vás obvykle upozorňují svou obec? Existují i nějaká ryze regionální specifika?

Hlášení podnětů je mimochodem skvělé v tom, jak dokáže šetřit obci čas i peníze a občanům dává pocit důležitosti, že se na něčem mohou podílet. Specifika pozorujeme spíše sezonní. Teď s podzimem třeba roste počet nahlašovaných poškozených lamp veřejného osvětlení, v září si lidé všímali bezpečnosti jejich dětí po cestě do školy. A houbaři více fotí nepořádek po lesích.

Nicméně pro celou republiku je shodné nahlašování černých skládek, nepořádku a autovraků. V jejich případě hodně pomohla změna zákona, díky které se i s pomocí Munipolis podařilo vyčisti ulice měst napříč celým Českem.

A pak samozřejmě podněty kopírují typ kriminality. V severních Čechách se více setkáváme s chybějícími kanálovými poklopy, v Praze s graffiti, na Moravě zase s poničeným turistickým značením. Jinak jsou ty rozdíly skutečně malé.

zdroj: Munipolis

Nyní vstupujete na německý trh. Je něco, co vás tam překvapilo? Jsou němečtí starostové otevřeni vašemu řešení?

Německo má komunikaci s občany postavenou jinak než v Česku. Mají často vyčleněná samostatná oddělení, která sbírají zpětnou vazbu od občanů a snaží se, aby v obci fungovala dobrá informovanost o veškerých krocích zastupitelstva.

Digitalizace je tam v některých procesech dále než v Česku, třeba u komunálních služeb nebo policie, ale jinak jsou podmínky srovnatelné. I na německém trhu funguje několik služeb, které nabízí dílčí řešení pro komunikaci – třeba na posílání krizových SMS, nahlašování podnětů nebo participaci. Komplexní služby jako Munipolis však nemá nikdo.

Na druhou stranu pořád v Německu bojujeme s pověstí firmy „z východu“. Hlásíme se tam o strategické služby, jako je třeba krizová komunikace. Němečtí provozovatelé systémů mají sami z nedávné minulosti pár černých puntíků, a tak panuje skepse, jestli to zvládneme lépe. Kde se ale přesvědčí, tam si nás nemohou vynachválit. To samozřejmě pomáhá u dalších zakázek.

Chystáte se teď nabídnout svoje služby i firmám. O co konkrétně půjde?

Munipolis je potřeba představit si jako informační síť, v jejímž středu stojíte vy jako uživatel. Na jednu stranu chceme, aby k vám došlo maximum potřebných informací. Na druhou stranu to ale musí být informace s nejvyšší možnou přidanou hodnotou, abychom nebyli jen další z kanálů pro informační smog.

Bereme si to nejlepší ze sociálních sítí a intranetu – engagement, jednoduchost a intuitivnost a technologickou spolehlivost a robustnost. Ale na druhou stranu zase to nejhorší ze sociálních sítí a intranetu odstraňujeme. Především kradení produktivního času, hatespeech, složitost ovládání, nezájem zaměstnanců.

Když jsme se koukali na ty zásadní informační zdroje, vyšlo nám, že firmy jakožto zaměstnavatelé jsou po radnicích a obecních úřadech ty nejdůležitější. Takže nově umožňujeme sdílet přes Munipolis i jejich obsah – pochopitelně s omezením pro jejich zaměstnance.

Lidé si tak zřídí jedno přihlášení do Munipolis a pak se mohou jen hlásit k odběrům toho, co je zajímá v místě jejich bydliště, pracoviště nebo třeba tam, kde mají chatu či příbuzné. Stejným způsobem jsme se otevřeli i dalším subjektům – školám, úřadům, institucím.

A jdeme naproti i dalšímu trendu. Firmy teď musí digitalizaci komunikace se zaměstnanci zásadně posílit. Čekají je těžké časy a pokud nebudou mít podporu vlastních lidí, jejich problémy se prohloubí. A jak jinak se důvěra tvoří než kvalitní komunikací?

zdroj: Munipolis

Jak velkou část vašeho obratu by měly v budoucnu tvořit služby firmám?

Myslím si, že do tří let budeme mít víc firem než obcí. A do budoucna by to měly být právě firmy, které nás budou živit. Je jich samozřejmě víc a jsou ochotné si za dobrou službu připlatit, takže nás to pak motivuje vyvíjet více novinek jejich směrem.

Což ale neznamená, že bychom tím samosprávy odsunuli na druhou kolej. Naopak si myslím, že i pro ně to bude znamenat velký posun dopředu.

Firmám chcete nabídnout tzv. smart kontakty. Jakým způsobem budou fungovat?

Je to jednoduché. Když e-shop získává údaje o zákaznících, chce jich co nejvíc, aby jim mohl dávat relevantní nabídku. Stejně by to mělo být i u informací od zaměstnavatelů nebo obcí. Dnes vypadá běžná databáze tak, že máte jméno, kontakt, věk a informaci o tom, na kterém oddělení daný člověk pracuje. Obce mají často sesypané jen mailové kontakty, co vysbíraly někde na Dni dobrovolných hasičů. S tím se ale přece nedá pracovat.

Lidi je dobré řadit do skupin i podle toho, do čeho se ve firmě nebo obci chtějí zapojovat. Třeba podle toho, jestli chtějí být dobrovolníci. U firem vás bude zajímat, jestli jezdí do práce autem nebo MHD. Nebo to, jestli mají děti. Komunikaci na ty jednotlivé skupiny pak můžete uzpůsobit – diskuze o zavřeném parkovišti nebude zajímat ty, co jezdí do práce autobusem. Anketa o dětském dni zase potěší ty, kteří mají děti.

Smart kontakt je tedy kontakt, u kterého přesně víte, s kým mluvíte. Tedy něco jako digital twin v e-commerce.

Jaká je vaše obecná vize komunikace firma-její zaměstnanci?

Chci, aby dobrá komunikace zvyšovala ve firmách pohodu a pocit sounáležitosti. Chci, aby měl i ten nejposlednější zaměstnanec pocit, že se o něj někdo stará, jako by pro něj byl na prvním místě. Líbilo by se mi, kdyby šéfové velkých firem měli šanci oslovit pracovníky na pracovišti na druhém konci republiky.

Pro personální ředitele chci nástroj, který jim umožní monitorovat v reálném čase nálady a vyhodnocovat, jak na lidi firemní sdělení působí. To všechno už dnes Munipolis umí.

A v budoucnu bych rád zvyšoval efektivitu firemních provozů. Aby nahlašování nedostatků vedlo k jejich rychlému vyřešení, lidé měli jednoduchý kanál, kam se svěřit s problémy, jako je třeba šikana na pracovišti a podobně. A aby firma uměla lépe komunikovat se svými sousedy v lokalitě, když už jim často silně vstupuje do života.

Munipolis je celosvětově fungující komunikační síť. Propojuje občany se všemi institucemi, které potřebují pro svůj život, práci nebo trávení volného času. Umožňuje, aby si každého registrovaného uživatele samy našly důležité informace od radnic, firem, spolků, vzdělávacích zařízení nebo komunit. Digitálně zpracovává zpětnou vazbu od občanů ve formě minireferend, anket, participativních akcí nebo hlášení podnětů. Součástí Munipolis se stal v roce 2022 i projekt Mobilní Rozhlas.

Jen v České republice spojuje přes 2300 měst a vesnic a desítky dalších institucí s více než 680 tisíci Čechy. Ročně se přes něj rozešle kolem 40 milionů zpráv.

Munipolis je projektem Pale Fire Capital (80 %) a zakladatele Ondřeje Švrčka (16 %).

Newsletter