Během měsíce května se většina indexů rozvinutých trhů, pomineme-li Japonsko a také Čínu, příliš nepohnula a končila měsíc bez větších změn. Zaregistrovali jsme několik pokusů o obnovení rally a proražení historických maxim na americkém akciovém indexu S&P 500, ale například i německý DAX se znovu pokoušel o hranici 12.000 bodů. Ani jeden pokus však nevyšel a akciové indexy začínají pomalu klesat. To by mohlo naznačovat, že investoři si zisky v květnu opravdu vybírali a aktivně prodávali při každém náznaku o posílení akciových trhů. Navíc již během května došlo k propadům na cenách dluhopisů, což jen zvýšilo nervozitu investorů do akcií.
Fronta na prachy ECB. Předbíhá i Váš soused?
Co mohou naznačovat vyšší výnosy na státních dluhopisech? Určitě fakt, že se ekonomiky zrychlují, ale s tím jdou pomalu ruku v ruce spekulace o zvyšování úrokových sazeb, neboť zrychlení ekonomiky pravděpodobně přinese i toužebně očekávanou inflaci.
Proč si tedy nekoupit akcie? Vše přece vypadá v pořádku, korporátní zisky rostou, uvolněná politika ECB, Bank of England, Bank of Japan nebo Bank of China pokračuje, tak čeho se bát? Možná právě centrálních bank, které svými programy nákupů aktiv (QE) naprosto pokroutily ceny jak dluhopisů tak i akcií. Je myslím docela těžké si představit, že by bez QE nesly německé dluhopisy záporný výnos, nebo že by portugalské 10leté dluhopisy nesly menší výnos než stejný vládní dluhopis ve Spojených státech.
Několik investorů, například dluhopisový „guru“ Bill Gross, si toho všimlo a nazvalo evropské dluhopisy „shortem století“. Možná tato silná slova vedla investory k zamyšlení, jestli záporné výnosy nejsou trošku nesmyslné. Byly, a od té doby začaly výnosy na dluhopisech růst.
Možná, že se již brzy objeví někdo, kdo nazve akciovou rally „shortem století“. Několik hlasů už jsem slyšel. Například El-Erian, bývalý šéf Pimco, mimochodem zmínil, že uprodal část portfolia, protože ceny aktiv neodpovídají reálné ekonomice. Pravděpodobně nastal čas, aby se investoři zamysleli nad otázkou, zdali jim stojí vysoké riziko za -dejme tomu – 5% nebo 10% zisk. Valuace akcií jsou poměrně vysoké, stejně jako ohodnocení dluhopisů. Takže analytici, kteří si hrají s budoucím diskontovaným cash flow, používají extrémně nízké sazby. Navíc, stále nevidí alternativu, kam jinam investovat než do akcií a investorům v prostředí nulových výnosů nyní stačí mnohem menší potenciální zhodnocení své investice než v minulosti.
Nepovede toto nízké očekávání investorů ohledně výnosu nakonec k velkým výkyvům a propadům? Podle mě ano, protože vyšší výnosy a vyšší úrokové sazby ekonomiky dříve nebo později zpomalí a peníze zdraží. Někteří investoři, kteří v květnu své akcie prodávali, možná již toto riziko zohledňují a obávají se, že díky dražším penězům bude na akciovém trhu nižší poptávka po akciích, nota bene v těchto stále ještě vysokých úrovních.
Z mého pohledu se riziko značně zvyšuje a já osobně bych investorskou radu „Sell in May and go away“ ctil i letos. Nehledě na QE a celkově (zatím) uvolněnou politiku centrálních bank.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
