Jsou obavy ohledně valuací trhu oprávněné, nebo jde pouze o přehnanou paniku nemající reálné opodstatnění? Takovou otázku si v jak prosinci 2012, tak i dnes položil již bývalý hlavní investiční stratég Merrill Lynch momentálně spravující vlastní investiční společnost, Richard Bernstein.
Poté, co před dvěma a půl roku Bernstein vytvořil na základě analýzy čtyř ukazatelů predikci akciového trhu, rozhodl se ji dnes revidovat a rozšířit o současná očekávání. I přesto, že začátkem nového století byl Bernstein jedním, z největších alarmistů na Wall Street, jeho pohled se během několika let zásadně změnil. V současnosti se tak řadí mezi optimisty, kteří věří, že „býčí“ trh není mrtvý a jeho sentiment, jak se zdá, bude i nadále pokračovat. Stejně jako v roce 2012, tak i dnes k tomuto tvrzení použil analýzu čtyř hlavních ukazatelů.
Rozložení portfolia
Prvním z nich je tzv. Wall Steet Sentiment Indicator, který sleduje doporučení analytiků ohledně podílu akcií v drženém portfoliu. Bernstein pak tento ukazatel porovnává s portfoliem vyváženého podílového fondu, který vlastní akcie, dluhopisy i hotovost, s typickým dlouhodobým doporučením ohledně akciové expozice na úrovni 60 až 65 % (viz. graf č.1). Bernstein je v tomto případě přesvědčen, že toto srovnání funguje jako kvalitní kontrariánský ukazatel.
Koncem roku 2012 stratégové doporučovali držet pouze 44% podíl portfolia v akciích. „Za celou dobu „býčího“ trhu analytici nikdy nepřišli s akciovým hodnocením na úrovni vyšším, než je sledovaný benchmark“, přepisuje Bernsteinova slova agentura Bloomberg. Jeho tehdejší doporučení se pohybovalo v rozmezí 65 až 75 % akciové expozice.
Současný Sentiment Indicator se stále nachází na úrovni „underweight“, neboli je stále pod sledovaným referenčním ukazatelem, ačkoliv už není tak extrémní, a to konkrétně na 52 %. Momentální doporučená expozice z dílny Richard Bernstein Advisors se však snížila na 60 %, z čehož nadpoloviční část by měly tvořit americké akcie.
Durace
Dalším ukazatelem je durace portfolia. Jako hlavní ukazatel tohoto směru je používán výstup ze studie společnosti Evercore ISI. Ten vychází z průzkumu manažerů na Wall Street ohledně durace držených portfolií, jež srovnávají s vybraným benchmarkem. V tomto případě jím je desetiletý americký státní dluhopis.
Durace v podstatě reflektuje citlivost portfolia na změnu úrokových sazeb. Pokud je nižší než vybraný benchmark, manažeři očekávají, že sazby porostou a naopak.
V prosinci 2012 manažeři odhadovali, že durace portfolií byla nižší než výnos desetiletého amerického bondu, tudíž očekávali růst sazeb. „Dluhopisoví manažeři nikdy předtím nebyli v pozici očekávání poklesu sazeb,“ napsal Bernstein. Jedinou výjimkou byl prý tehdy on.
Poslední výsledky studie ukazují, že se durace portfolií nachází na rekordně nízkých úrovních. V nedávné době sice manažeři odhad durace zvýšili, ale její úroveň se stále nachází na velice nízkých úrovních v rámci sledovaného období (viz. graf č.2). „Je to trochu komické, protože jakmile tento krok provedli, sazby okamžitě vzrostly,“ popisuje situaci Bernstein. „Co to znamená? V podstatě hlavně to, že jde opět o jeden ze silných kontrariánských ukazatelů.“
Příliv investic
Bernstein je přesvědčen, že nadměrný příliv investic do fondů zaměřujících se výhradně na akcie, je varovným signálem, zatímco v případě odlivu je tomu přesně naopak. Jasně byla celá situace vidět v roce 2012, kdy byly z amerických fondů hromadně stahovány zdroje, zatímco index S&P 500 si připsal k dobru více jak 15 %.
V současnosti pak Bernstein poukazuje na data sebraná společností TrimTabs. Ukazuje se, že 20. dubna letošního roku dosáhl odliv z amerických akciových burzovně obchodovatelných fondů velikosti 27,6 miliard dolarů, což odpovídá zhruba 2,3 % všech držených aktiv (viz. graf č.3). „Vzhledem k mému kontrariánskému postoji je tento fakt fundamentem pro blízký krátkodobý růst amerických akciových trhů.“, míní Bernstein.
Strach z inflace
Nedílnou součástí každé analýzy musí být nepochybně i otázka cenové hladiny. Bernstein v tomto případě porovnává skutečnou inflaci s inflačními očekáváními, aby zjistil, jak moc velký strach ohledně vývoje cen panuje napříč investičním publikem (viz. graf č.4).
V roce 2012 byly obavy z růstu cen poměrně nízko, i tak ale během dalších dvanácti měsíců investoři zahrnuli do valuací akcií zhruba 6% růst cen. V současnosti se inflace nejeví jako problém. Do valuací akciových trhů je započítáno zhruba 3% tempo růstu cen, což je dle Bernsteina zbytečně moc.
Očekávání
Jak tvrdí sám Bernstein, akciovým „býkem“ už je pět let a zatím neplánuje své přesvědčení měnit. Dle něj si trh prošel už šestým růstovým obdobím a postupně se blíží do toho sedmého, které nastane, jakmile Federální rezervní systém zvýší americké sazby.
Tipy konečné úrovně indexu S&P 500 Bernstein nesnáší. Čeho se však nezdráhá je předpovídat problém v oblasti instrumentů s fixním příjmem. Na základě vlastního přesvědčení se Bernstein domnívá, že investoři nákupem dluhopisů akceptují mnohem větší riziko, než si uvědomují. „Vsadím se, že na pomyslném vrcholu „býčího“ trhu budou investoři hledat především zhodnocení kapitálu a ne pravidelné příjmy. Z jejich pohledu to bude mnohem bezpečnější sázka.“
