Dolar oslabuje jak ve vyjádření dolarového indexu, tak proti euru. Silnější evropská měna podporuje zisky měn regionu střední a východní Evropy. Koruna díky pozitivnímu sentimentu sílí pod 27,20 za euro. Rizika příštích dní vidíme směrem k oslabení. K tomu by mohlo přispět např. rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu.

Příliš optimismu na „trhu kyselých jablek“?

Pochyby o vlastních schopnostech jsou považovány za znatelnou překážku v honbě za životním úspěchem. Vypadá to však, že rozšířenější je spíše opačný fenomén. Většina lidí má totiž pocit, že je na tom v porovnání s ostatními mnohem lépe. Pak se ovšem nelze divit, že to tak trochu statisticky nevychází.

Little above average

Svenson (1981) zjišťoval, nakolik si studenti-řidiči myslí, že jsou dobrými řidiči v porovnání s ostatními studenty-řidiči; 93 % vzorku amerických studentů a 69 % vzorku švédských studentů, kteří disponují řidičským oprávněním, se zařadilo do lepší poloviny. Celkem 94 % profesorů na univerzitě v Nebrasce si zase myslí, že jsou lepší učitelé, než většina jejich kolegů (dvě třetiny z nich by se pak zařadili do nejlepší čtvrtiny). Celkem 87 % MBA studentů na univerzitě ve Stratfordu považuje svůj akademický výkon za lepší, než je medián na jejich instituci (Zuckerman, Jost, 2001).

V psychologii se tomu říká Above Average Effect (efekt nadprůměrnosti). Lidé mají tendenci přeceňovat své schopnosti, krásu, inteligenci či znalosti – v porovnání s ostatními. Ještě zajímavější je to, co říká Dunning-Krugerův efekt – čím neschopnější člověk reálně je, tím silněji se u něho efekt nadprůměrnosti projevuje.

Méně státu? Více státu?

Overoptimism bias

Efekt nadprůměrnosti může zčásti vysvětlit jednu z heuristik chování, kterou studuje behaviorální ekonomie. Weinstein (1980) provedl na Cook College v New Jersey výzkum, ve kterém měli studenti určit, jakou mají v porovnání s ostatními studenty šanci, že se jim přihodí určité události. Většina studentů se domnívala, že budou mít daleko pravděpodobněji lepší práci, více peněz a talentovanější potomky než ostatní, a naopak daleko méně pravděpodobněji se například pokusí spáchat sebevraždu nebo se stanou závislí na alkoholu.

Lidé trpí nadměrným optimismem – mají pocit, že nepříjemné události se jim spíše vyhnou, a ty příjemnější je naopak spíše potkají. A to i v případech, kdy to vlastně nemohou příliš ovlivnit – díky iluzi kontroly totiž mají pocit, že mohou. A tak převážná většina z nás věří, že pravděpodobnost toho, že se staneme obětí dopravní nehody, nakazíme se AIDS nebo dostaneme rakovinu či infarkt, je daleko nižší než ta statistická. Kromě bezpečnosti a zdraví má přehnaný optimismus dalekosáhlé implikace také v oblasti investování – tímto tématem se mimo jiné zabývají behaviorální finance.

Homo optimisticus?

V ekonomické teorii může přehnaný optimismus napáchat pěkný nepořádek. Jako bychom si už člověka ve světě nejistoty nemohli představovat jako subjekt maximalizující očekávaný užitek na základě racionálně odhadnutých pravděpodobností, s kterou jednotlivé situace nastanou.

Modelový člověk ekonomický, který ví, že lidem, kteří šňupou kokain, s 20% pravděpodobností vypadají zuby, také s takovou pravděpodobností i pracuje. Ne že by někdo tvrdil, že lidé běžně v hlavě optimalizují a počítají rovnice, spíše se tvrdí, že se chovají tak, jako by to dělali. Z existence heuristiky přehnaného optimismu ovšem vyplývá, že se chovají spíše systematicky špatně. Člověk optimistický se pak může o šňupání kokainu rozhodovat, jako by počítal například pouze s 10% pravděpodobností vypadání zubů.

Závist a ekonomický blahobyt

Na trhu s kyselými jablky

V roce 1970 přišel George Akerlof s článkem The Market for Lemons (do češtiny někdy překládané také jako „trh kyselých jablek“), kde se zabývá analýzou trhu při existenci asymetrických informací (za což později obdržel Nobelovu cenu za ekonomii). Na příkladu trhu ojetých automobilů zde ukazuje, jak na trhu, kde má jedna strana více informací než druhá, vede mechanismus nepříznivého výběru až k jeho selhání. Platí to i tehdy, když do hry zapojíme přehnaný optimismus?

Princip market for lemons se dá zjednodušeně ilustrovat takto: na trhu ojetin je 100 kvalitních aut, kterých si prodávající cení na 800 eur a kupující na 1000 eur, a 100 nekvalitních aut, kterých si prodávající cení na 300 eur a kupující na 500 eur. Prodávající znají kvalitu svého auta, ovšem kupující kvalitu konkrétního auta rozeznat nedokáží – vědí pouze to, že na trhu je 50 % dobrých a 50 % špatných aut.

Spotřebitel-realista

Pokud je reprezentativním kupujícím člověk ekonomický, tak svůj očekávaný užitek odhadne na: 0,5 x 1000 + 0,5 x 500 = 750 eur. Maximálně takovou částku (a stejně ostatní kupující) je tedy ochoten za auto zaplatit. Jenže takovou cenu budou akceptovat pouze prodejci nekvalitních aut. Trh tak v tomto případě kvůli asymetrické informaci selhává – kvalitní výrobky nejsou prodávány, přestože by za ně byli kupující ochotni zaplatit víc, než si jich cení prodávající (kdyby měli úplné informace o kvalitě).

Spotřebitel-optimista

Jenže co když na trhu nakupuje člověk optimistický, který má pocit, že se spíše trefí do kvalitního výrobku – řekněme s pravděpodobností 70 %? Ten svůj očekávaný užitek odhaduje takto: 0,7 x 1000 + 0,3 x 500 = 850 eur. Optimističtí kupující jsou tedy ochotni zaplatit za auto až 850 eur – cenu, kterou akceptují všichni prodávající. Selhání trhu ve výše uvedeném smyslu tak v tomto případě nevzniká – obchoduje se i s kvalitními výrobky. Ovšem smutné je to, že ne všichni kvalitní výrobek skutečně obdrží – stále tak z asymetrické informace nejvíce profitují prodávající nekvalitních výrobků.

 

  1. SVENSON, O. (1981). All We Are Less Risky and More Skilful Than Our Fellow Drivers? Acta Psychologica. 03/1980, vol. 47, no. 2, pp. 143 – 148. ISSN 0001-6918.
  2. CROSS, K. P. (1977). Not Can, but Will College Teaching Be Improved? New Direction for Higher Education. 07/1977, vol. 48, no. 17. pp. 1 – 15. ISSN 0022-1546.
  3. ZUCKERMAN, E. W.; JOST, T. J. (2001). What Makes You Think You‘re So Popular? Self Evaluation Maintenance and the Subjective Side of the Friendship Paradox. Social Psychology Quarterly (American Sociological Association). 04/2001, vol. 64, no. 3, pp. 207–223. ISSN 1939-8999.
  4. WEINSTEIN, N. D. (1980). Unrealistic Optimism About Future Life Events. Journal of Personality and Social Psychology. 11/1980, vol. 39, no. 5, pp. 806-820. ISSN: 1939-1315.
  5. AKERLOF, A. G. (1970). The Market for „Lemons“: Quality Uncertainty and the Market Mechanism. The Quarterly Journal of Economics. 10/1970, vol. 84, no. 3, pp. 488-500. ISSN 1531-4650.

Newsletter