Koruna se během ranního obchodování dostává pod hranici 27 korun za euro a na páru s dolarem pod 23 USDCZK

Proč Česko není inovačním šampionem

Při pohledu na ekonomické statistiky se dočteme, že Česká republika je jednou z nejstabilnějších ekonomik v rámci Evropské unie, s nejnižší mírou nezaměstnanosti a velmi silnou průmyslovou základnou. Čísla ale zároveň ukazují, že pokulháváme v inovační výkonnosti a ve srovnání s ostatními státy unie dosahujeme v této oblasti až lehce podprůměrné úrovně.

Naše ekonomika je málo založená na znalostech a vysoké přidané hodnotě zboží a služeb. A pokud si chceme v době probíhající digitální transformace, robotizace a nástupu umělé inteligence udržet konkurenceschopnost, je čas přemýšlet nad tím, jak v naší zemi podpořit inovační prostředí a v čem vězí hlavní systémové slabiny.

Týden inovací 2018 představí nejaktuálnější poznatky o AI

Důvodů, proč u nás vzniká málo inovací, je hned několik. Prvním z nich jsou omezené lidské zdroje, jejichž nedostatek pramení z nastavení našeho vzdělávacího systému. Od toho se do jisté míry odvíjí vše ostatní. Třeba nedostatečné propojení podnikatelské sféry a veřejného sektoru reprezentovaného hlavně univerzitami a veřejnými výzkumnými institucemi, což představuje další systémový problém. Na té nejobecnější rovině pak můžeme mluvit o slabě rozvinutém prostředí pro inovace jako celku, které hlavně malým technologickým firmám a začínajícím podnikatelům komplikuje komercializaci jejich podnikatelských nápadů.

Školy nedokážou studenty nadchnout

Nacházíme se v situaci, kdy české školství příliš nerozvíjí tvořivé myšlení a invenci žáků, neučí nás překonávat dosavadní hranice a kriticky myslet. Vzdělávací instituce málokdy dokáží nadchnout studenty pro vědu a podnítit v nich zájem o podnikání a inovace. O této skutečnosti svědčí také relativně malá oblíbenost technických oborů a přírodních věd. Školy i zaměstnavatelé se stabilně potýkají s nedostatkem absolventů v těchto studijních oborech, a to jak na úrovni sekundárního, tak terciárního vzdělávání.

V této oblasti vidím problém i v nedostatečném zapojení podniků do procesu vzdělávání. Duální systém vzdělávání, který úspěšně funguje například v Německu nebo Rakousku, u nás prakticky neexistuje. Tento systém je postavený na principu rozložení zodpovědnosti za obsah výuky mezi vzdělávací instituce, které zajišťují teoretickou část výuky, a mezi firmy, kde probíhá nezbytná praxe. Nutnost větší provázanosti mezi vzdělávacími institucemi a soukromou sférou je o to důležitější, že v dnešní době digitální transformace a zásadního významu znalostní ekonomiky potřebujeme absolventy, kteří jsou odborně dostatečně vybavení na to, aby na pracovním trhu uspěli. Pro zachování konkurenceschopnosti potřebujeme posílit roli firem v oblasti sekundárního i terciárního vzdělávání a systémově ukotvit partnerství škol a firem. Praktické stáže studentů ve firmách by měly být nezbytnou součástí školního kurikula.

Výdaje domácích firem klesají

Skutečnost, že spolu různé sektory společnosti málo komunikují, se ukazuje i v oblasti propojení firemních investic a veřejného výzkumu a vývoje. Přestože se objem soukromých zdrojů do technologických inovací pravidelně zvyšuje, stále platí, že hlavními investory do výzkumu a vývoje jsou u nás hlavně zahraniční firmy. Výdaje domácích podniků v posledních letech naopak klesly.

To se projevuje především v segmentu malých a středních podniků, které obecně vynakládají na inovace málo finančních prostředků. Další problém je, že firemní investice do vývoje a inovací zůstávají v podnikatelském sektoru a podniky jen v malé míře finančně podporují veřejný výzkum, který provádějí vysoké školy a veřejné výzkumné organizace, jako například Akademie věd. To následně vede ke stagnaci veřejného aplikovaného výzkumu a opět nás to přivádí k problému malé provázanosti byznysu a univerzit, respektive výzkumných institucí.

Izrael své firmy podporuje

Tím se dostáváme k otázce obecného nastavení inovačního prostředí v České republice. Vidíme nedostatečně rozvinutou státní podpůrnou síť pro začínající podnikatele a inovátory, jež by jim umožnila přístup k potřebnému počátečnímu kapitálu. Začínající podnikatelé v současné době téměř nemají možnost získat rizikový kapitál z veřejných zdrojů a musejí hledat mezi soukromými investory. To je velký rozdíl například v porovnání s Izraelem, kterému se přezdívá „země start-upů“.

V Izraeli nabízejí státní instituce začínajícím technologickým firmám granty až do výše 80 procent finančních prostředků potřebných k nastartování jejich byznysu. Izraelský stát tak na rozdíl od České republiky plní roli významného inovačního inkubátoru a zásadní měrou přispívá k rozvoji inovačního ekosystému. Začínající české inovační firmy, které jsou teprve v rané fázi svého vývoje a potřebují investovat do transferu svých technologií, jsou tak v tomto směru v nevýhodě a obtížně shánějí finance na komercializaci svého produktu.

I Elon Musk dostal padáka

Vedle zajištění snadnějšího přístupu k rizikovému kapitálu a postupného odstraňování dalších bariér v podnikání, které hlavně začínajícím firmám komplikují rozjezd, je zapotřebí podporovat také prostředí vhodné pro inovace na celospolečenské úrovni. Češi nejsou ochotní příliš riskovat, a často se necháme odradit počátečním neúspěchem, místo abychom ho chápali jako přirozenou součást cesty k vlastnímu podnikání, ze které se můžeme poučit a posunout dál.

Neúspěch se totiž nevyhýbá ani těm největším podnikatelským mágům. Třeba legendárního Elona Muska, majitele Tesla a SpaceX, vyhodili z vedení prvních dvou společností, které sám založil, a před několika lety musel dokonce vyhlásit osobní bankrot, aby zabránil finančnímu kolapsu svých firem. Pro začátek bychom proto měli být k neúspěchu tolerantnější a více si věřit.

V každém případě je zcela zřejmé, že bez jasné strategie a podpory této oblasti na straně státu a promyšleného zakomponování inovací do vzdělávacího systému se dál neposuneme. Absence systematické a dlouhodobé podpory a snaha podpořit rozvoj inovačního prostředí je hlavním důvodem, proč organizujeme celorepublikový Týden inovací, který začíná 14. května. Tahle mimořádně důležitá oblast totiž bude stále více ovlivňovat výsledky české ekonomiky.

 

Newsletter