Proč máme rádi japonský akciový trh

Zdroj: Depositphotos

O japonském trhu dnes mluví málokdo. Většina investorů je mesmerizována americkým trhem a pokud jde o samotnou Asii, pozornost věnují spíše Číně. Někdy se však dají najít atraktivní investiční příležitosti tam, kde se nikdo nedívá, podle známé poučky, že jen nepopulární aktiva mohou být opravdu levná. Japonský trh může být podle nás právě takovým případem.

Japonsko je v mnoha očích viděno jako země s pomalým růstem HDP, starou a klesající populací, velkým dluhem, často bojující s deflací a celkově i jako země s menším dlouhodobým potenciálem, než jaký má třeba Čína. Pravdou však také je, že Japonci mají možná nejdelší délku života, zdravou populaci, absenci chudoby i obezity, nízkou úroveň korupce a kriminality, nejlepší infrastrukturu na světě a kultivované, homogenní a vzdělané obyvatelstvo.

Z investičního hlediska žije japonský trh dosud ve stínu gigantické akciové bubliny z konce 80. let. I po více než 30 letech je ještě stále o čtvrtinu níže. Na japonské akcie však existuje i jiný, alternativní pohled.

Zkusme se třeba zamyslet nad tím, co mají následující produkty společného?

Auta, TV, sluchátka, notebook, smartphone, hodinky, kuchyňské spotřebiče, router, scanner, fotografický aparát, elektrický zubní kartáček, Tesla baterie, HP tiskárna, letadlo Boeing, každý výrobek Apple.

Společné je jim to, že mají vysoký obsah japonských komponentů. Na všechny by se dala nalepit nálepka „Japan inside“.

Podle Ulrike Schaede, z jejíž knihy The Business Reinvention of Japan v tomto textu čerpám některé informace a termíny, když si koupíte iPhone nebo jiný smartphone, čtvrtina až třetina obsahu je z Japonska (nejvíc ze všech zemí). Ale mezi japonskými firmami najdeme i jiné, méně viditelné, ale s mnohem dominantnějšími tržními pozicemi. Například speciální chemikálie nezbytné pro výrobu polovodičů, jako jsou fluorovaný polyimid, fluorovodík či fotorezist, jsou téměř v monopolních dodávkách japonských firem JSR a TOK (80-90% globální tržní podíl). Malé elektrické motory do aut 80 %. Karbonová vlákna 66 %. Pokročilé senzory 40-70 % podle typu. Určité oblasti „medical and office automation equipment“ přes 70 %. Stroje a zařízení pro výrobu LCD panelů až 90 %. To jsou všechno globální tržní podíly japonských firem. Celá řada světových výrobců je na japonských dodávkách silně závislá.

Mezi japonskými firmami totiž zcela bez fanfár, v tichosti a mimo zájem širší investiční veřejnosti proběhl během posledních dvou dekád proces jakéhosi strategického přesměrování na směr, kterému paní Schaede říká ve své knize „Aggregate niche stragegy“. Spousta firem si našla svůj poměrně úzký, občas zdánlivě možná i na první pohled nenápadný segment trhu, a vybudovala si v něm silnou, často vůdčí pozici. V celé své agregaci to potom úplně mění charakter japonského trhu.

Současně s tímto strategickým přesměrováním probíhá v japonských firmách určitá organizační obnova. Tradiční přístupy a hodnoty, jakými jsou celoživotní zaměstnání, hierarchie založena na délce pracovního poměru, postavení žen a podobně, jsou postupně přehodnocovány, firmy se mění, jsou pružnější, inovativnější a efektivnější.

Pro investory mají všechny tyto změny význam a přínos jen v tom případě, pokud se projevují i na rostoucí ziskovosti firem. Pohled do statistik týkajících se indexu Nikkei 225, říká, že tomu tak je. Na konci listopadu 2021 uzavřel Nikkei na hodnotě 27 821. PE celého trhu měřeno na základě tržní kapitalizace bylo 13,5 a na základě indexových vah 16,7. To jsou velmi nízká čísla. Možná někdo namítne, že PE japonského trhu musí být nízké, protože „Japonsko přece stagnuje“. Podle čísel z Nikkei jsou však současné zisky firem obsažených v indexu Nikkei 225 asi o 75 % vyšší než před pěti lety a více než trojnásobné než před deseti lety. S tou stagnací to asi nebude tak horké. Stagnuje nebo lépe řečeno pomalu roste možná japonská ekonomika, zisky japonských firem však rostou velmi výrazně.

Trend strategických změn a změn v podnikatelské kultuře jsme v Japonsku zaznamenali už v roce 2017 a od té doby držíme ve Vltava Fund investici v indexu Nikkei 225. Tato investiční příležitost zatím funguje velmi dobře, ale stále zůstává investory nedoceněná. Tento druhý největší akciový trh světa zůstává i dnes možná nejlevnější ze všech. Nízké ocenění, rostoucí ziskovost japonských firem, zvyšující se výnosy kapitálu a nízké zadlužení ho dělají velmi atraktivním s velkým dlouhodobým potenciálem.

 

Zdroj: The Business Reinvention of Japan, Vltava Fund

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.