Éra Lionela Messiho v Barceloně je již minulostí. Argentinský forward po 20 letech strávených v Blaugranas přestoupil pod Eiffelovu věž do Paris Saint Germain. S katalánským velkoklubem nepodepsal nový kontrakt a do Paříže tak putuje zadarmo jako volný hráč. Dle svých slov Messi v Katalánsku chtěl zůstat, což potvrzuje také vyjádření prezidenta klubu Laporty. Avšak prodloužení jeho kontraktu zabránily finanční a regulační překážky.
Jádro barcelonské komplikace
Za finančními problémy klubu stojí především vlastnická struktura. Barcelonu totiž nevlastní jeden konkrétní majitel či skupina akcionářů, nýbrž funguje jako „družstvo“. Jinými slovy je vlastněna partnery (fanoušky), kterých je bezmála 150 tisíc. Principy podílu jsou následující: za bezmála 200 eur získáte snazší přístup ke vstupenkám na zápasy, možnost využívat Barca TV či hlasovací práva při volbě prezidenta klubu. Ten tedy není majitelem, ale pouze partnerem zvoleným fanouškovskou základnou. Stejným způsobem funguje i další španělský fotbalový gigant Real Madrid.
Vývoj fotbalově-finančního prostředí
Vlastnictví takzvanými Socios, tedy fanoušky, se vyplácelo především v devadesátých a nultých letech, kdy na dividendách kluby nemusely svým akcionářům přerozdělovat zisk. Hvězdné hráče získávaly právě z nerozdělených zisků a z dluhu. Do Barcelony v této době putovali Marc Overmars, Patrick Kluivert, Ronaldinho a další. Do Realu Madrid pro změnu legendy jako Zinedine Zidane či David Beckham.
S příchodem ropným magnátů a multimiliardářů do klubů, jako je Manchester City, Paris Saint Germain nebo Chelsea FC, ve fotbalovém prostředí nastala změna struktury financování. Tyto týmy se již nespoléhají na členské příspěvky případně dluh, ale z velké části svůj chod financují vlastním kapitálem. Tento způsob je však u klubů financovaných fanoušky neproveditelný. Představa, že by jejich milovaný klub vlastnil, klidně jen z menšinového podílu, jednotlivec či skupina investorů, kteří by nebyli zarytými fanoušky klubu, je pro socios nepředstavitelná. Bez jejich souhlasu se ale žádné změny ve vlastnické struktuře odehrát nemohou. Španělské velkokluby tak byly nuceny jít do ještě větších dluhů, aby udržely krok s výše zmíněnými kluby, které disponují rozsáhlým vlastním kapitálem.
Koronavirový šok
Koronavirus uštědřil všem fotbalovým klubům tvrdý úder. Kluby jako Barcelona se staly hluboce ztrátovými, jelikož nebylo možné pořádat vysoce ziskové akce, jakými byly například turné po USA či Číně, na kterých se v minulosti vedle lístků velice úspěšně prodávaly také dresy. Kvůli vlastnické struktuře navíc Barceloně nemohla pomoci finanční injekce od majitele, kterou obdržely jiné kluby.
Tato situace následně zvýšila již tak obrovský dluh. Ten v případě katalánského velkoklubu činí dle auditu 1,173 miliardy eur (v přepočtu téměř 30 miliard korun). Blaugranas se podle agentury Reuters nepodařilo snížit výdaje na mzdy hráčů tak, aby se udržela v rámci regulí finančního fair-play. Messiho plat si tak nemohla dovolit, i když si sám Messi navrhl svůj plat o 50 % snížit.
Finanční situaci Barcelony popisuje další dění, kdy si Gerard Piqué, legenda obrany katalánského týmu, nechal snížit svůj plat o 80 %, aby klubu umožnil registrovat nové posily: Memphise Depaye, Erica Garcii a Reye Manaje. Krok vysokého stopera následovali jeho spoluhráči Sergio Busquets, levý bek Jordi Alba či pravý obránce Sergi Roberto.
Finanční fair-play: co to vlastně je?
Finanční fair-play zavedla UEFA před 11 lety. Regulace od klubů požaduje vedení vyrovnaného rozpočtu. Sklízí však kritiku za neschopnost regulace vymáhat. Některé kluby se díky chytrému účetnictví těmto regulacím úspěšně vyhýbají, a dokonce za to nejsou trestány. Manchester City byl sice kvůli výraznému nadhodnocení příjmů dočasně vyřazen z Ligy mistrů, avšak rozsudek se mu podařilo zvrátit u nejvyšší mezinárodní sportovní arbitráže.
Unie evropských fotbalových asociací tak přichystala nový návrh, který stanovuje klubům platový strop. Ten by měl odpovídat 70 % příjmů klubu. Týmy, které tento limit přesáhnou, mají být potrestáni tzv. daní z luxusu. Její výše se bude odvíjet dle toho, o kolik daný klub 70% hranici překoná. V případě opakovaného porušování by pak týmu hrozilo vyřazení z evropských soutěží. Návrh podpořila i Evropská unie a pravidlo by mělo být uvedeno v platnost příští rok.
Ohrozí finanční situace kvalitu?
Barcelonští fanoušci si mohou oddechnout. Kvalita barcelonského týmu by totiž neměla být výrazně ohrožena, i pokud by klub nebyl schopen na přestupovém trhu získávat nové superhvězdy. Tamní mládežnická akademie La Masia je totiž jednou z nejlepších na světě (dle fotbalového portálu playerscout.com dokonce 2. nejlepší). Nesmíme zapomenout, že akademie „vyprodukovala“ hvězdy jako právě argentinský klenot Lionela Messiho, vynikajícího playmakera Andrese Iniestu či fotbalového “maestra” Xaviho. V dlouhodobém horizontu by tak mohla zviditelnit další talenty. Fanoušci se tudíž nemusí obávat poklesu hráčské kvality. „Absolventi“ akademie by navíc díky finančním potížím mohli dostávat šance ve větším měřítku než v posledních letech, kdy jim místo v týmu zabraly drahé posily.
Bude samozřejmě nějakou dobu trvat, než se potenciální hvězdy z La Masia v katalánském kádru zabydlí. Dlouhodobou konkurenceschopnost Barcelony by však díky nim nynější finanční problémy ohrozit neměly. I tak ale situace vystavuje nejen Barceloně varovný prst. Ačkoliv se může zdát, že fotbalové velkokluby si mohou dovolit utrácet, jak je libo, není tomu tak. Především pokud klub nevlastní bohatý majitel, který do něj může sypat peníze, je nutné pečlivě promýšlet každou akvizici a bedlivě si hlídat svou míru zadlužení.