Kdybychom měřili ekonomickou aktivitu v České republice spotřebou elektřiny, meziroční propad by v posledních dvou březnových týdnech dosáhl 6,5 %, respektive 9,3 %.
Na začátku letošního roku jeden z autorů blogového příspěvku parafrázoval bývalou prezidentku Fedu Janet Yellenovou, když ve svém projevu řekl: „Expanze neumírají stářím, musí je něco zabít“(Michl, 2020a). Ani jednoho z nás v té době nenapadlo, že to bude tak brzy. A že zabijákem bude koronavirus COVID-19.
Podotkněme, že ekonomika zpomalovala již před propuknutím pandemie. To ukazují již zveřejněná čísla o vývoji průmyslové výroby v ČR, která v meziročním vyjádření s jednou měsíční přestávkou meziročně klesala už od června loňského roku (viz také Michl, 2020b). A i proto jsme jako první volali po snížení úrokových sazeb (Michl, 2020c).
Při úvahách o ekonomických dopadech pandemie vyjděme ze studie ekonoma Richarda Baldwina publikované v březnu 2020 na vědeckém blogovém webu VoxEU (Baldwin, 2020; Michl, 2020d).
Bez jakýchkoliv zásahů by pandemie měla průběh jako červená plná čára v horní části grafu. Došlo by k rychlému šíření viru. Nárůstu počtu nakažených. Zhroucení zdravotního systému. A k mnoha úmrtím. Některá úmrtí by ani nesouvisela s koronavirem – došlo by k nim proto, že by se pacientům s infarkty či po autonehodách nedostala včasná péče. Vláda ČR proto zavedla preventivní opatření, aby rozložila průběh nákazy – viz modrá plná čára.
Je to ale něco za něco. Restriktivní opatření sama o sobě povedou ke ztrátám v ekonomice. Není to klasická recese, kterou známe z učebnic. Propad je téměř okamžitý a hloubka bezprecedentní. Jde v podstatě o okamžité vypnutí některých částí ekonomiky. Kolega James Bullard z americké centrální banky Fed to nazval obdobím národní adaptace ekonomiky na pandemii (Bullard, 2020).
Ztráty se navíc budou prohlubovat v čase (modrá přerušovaná čára dole v grafu). Při delším trvání karantény totiž vypadne poptávka obyvatel, kteří budou postupně propuštěni, a její pokles se bude v ekonomice dále propagovat přes sentiment, očekávání, efekt bohatství a podobně.
Zmírnění dopadů restriktivních opatření je úkolem hospodářské politiky (přesun z modré čárkované čáry na zelenou čárkovanou). ČNB výrazně zlevnila peníze a zasadila se o stabilitu bankovního systému. Vláda přijala širokou škálu fiskálních opatření, které teď nebudeme podrobovat diskusi. Nezapomínejme ale také na to, že zafungují i automatické stabilizátory typu podpory v nezaměstnanosti. Vláda rovněž připravuje uvolnění karantény.
Jaký tedy bude dopad současné krize do ekonomiky? Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za březen 14. dubna a o maloobchodních tržbách až 6. května. Data ale budou zkreslena vlivem předzásobení se potravinami všeho druhu. Naopak u výpadku prodejů trvalejšího zboží, například aut, nebudeme vědět, zda došlo pouze k odsunutí spotřeby či jejímu trvalejšímu poklesu. Vývoj agregátu M2 za březen bude zveřejněn 30. dubna. Data o stavebnictví a průmyslové výrobě za březen vyjdou až 7. května, stejně jako údaje o zahraničním obchodě. První odhad růstu HDP za první kvartál vyjde až 15. května. Detailnější data o spotřebě domácností na národní úrovni a investicích budeme znát dokonce až 2. června. Všechny údaje bývají navíc revidovány i v klidných dobách, nyní se musíme připravit na revize mnohem většího řádu.
Co tedy víme? 8. dubna byla zveřejněna čísla Ministerstva práce a sociálních věcí o tom, že míra nezaměstnanosti v březnu byla stejná jako v únoru, tedy 3 %. Data o míře nezaměstnanosti mají ale dlouhodobě zpoždění proti ostatním veličinám. Pokud došlo k ukončení činnosti podnikatelů nebo k propouštění, budou se hlásit na úřady práce až od dubna a dále (například až po výpovědní době). Řadu pracovníků mohly naopak nabrat internetové obchody s rozvozem.
Dalším z dostupných ukazatelů, které máme za březen, jsou data o registracích nových osobních automobilů v ČR od Svazu dovozců automobilů. Ty v březnu meziročně poklesly o 36 %. To nám ale o současné poptávce po automobilech moc neprozradí. Většina automobilů byla totiž nakoupena nebo objednána už v předchozích měsících. Tento prvotní pád byl nejspíše způsoben tím, že noví majitelé buď odložili registraci automobilů, nebo si nemohli nové auto vyzvednout. Jde tedy rovněž o zpožděný ukazatel.
Něco o dopadech „vypnutí“ části ekonomiky nám ale může prozradit spotřeba elektrické energie: K prvnímu relevantnímu odhadu vývoje ekonomiky jsme využili vysokofrekvenční data o spotřebě elektřiny ze stránek ČEPS a od firmy ČEZ. Prvotní pohled na data nenaznačoval nic neobvyklého. Meziroční pokles spotřeby elektřiny se zdál být pouze mírný (viz Graf 1). Přelom března a dubna byl ale mimořádně chladný (viz Graf 2). Bylo tedy nutné data očistit o vliv teplotních výkyvů. Když je větší zima, více se topí. Mimo topnou sezónu je efekt teploty na spotřebu kvůli klimatizaci opačný.
K očištění časové řady o spotřebě elektřiny byla použita data o počasí ze sítě ASOS (na webu Iowa State University). Výsledná očištěná data ukázala v prvním týdnu karantény pouze nepatrný meziroční pokles, který se ale prohloubil v předposledním březnovém týdnu na 6,5 % a v posledním týdnu, který přešel do dubna, až na 9,3 % (Graf 4). To dává smysl. Omezení výroby v dalších podnicích naskakují postupně – je to dominový efekt.
Není moc dalších dat, od kterých se zatím můžeme odrazit. Přicházející čísla nám budou dávat pouze částečné informace o skutečných dopadech pandemie a karantény, budou často zpožděná nebo revidovaná.
Spotřeba elektřiny nám ale může naznačit, kdy se propad stabilizuje. Blog zaktualizujeme, až budeme vědět víc.