Ruský prezident Vladimir Putin v projevu před ruskými diplomaty ostře zaútočil na Kyjev, který obvinil z neodůvodněného vydírání Ruska ohledně ceny zemního plynu. Ukrajinu přirovnal k Iráku, Libyi a Sýrii. Prohlásil také, že Rusko bude nadále chránit práva Rusů v zahraničí, a to celou škálou prostředků. „Chci, aby všichni pochopili, že naše země bude nadále energicky chránit práva Rusů, našich krajanů v cizině, a to s využitím celého arzenálu stávajících prostředků: od politických a ekonomických až po humanitární operace, s nimiž počítá mezinárodní právo, až po právo na sebeobranu,“ řekl Putin v té části vystoupení, kterou vysílala ruská televize. Další část schůzky byla neveřejná.
Nynější dění na Ukrajině podle Putina představuje vyvrcholení negativních tendencí ve světových záležitostech, které se po léta kumulovaly. Jde prý o plod politiky zadržování, zaměřené proti Rusku. „Dávno jsme před tím varovali. Bohužel se naše předpovědi splnily,“ dodal.
Dal také najevo, že nového ukrajinského prezidenta považuje za odpovědného za pokračování bojů ukrajinských vládních jednotek s proruskými povstalci na východě Ukrajiny. Petro Porošenko se totiž podle Putina nenechal přesvědčit, aby se vydal cestou mírových jednání, ale rozhodl se v pondělí neprodloužit příměří a vydal rozkaz k obnovení bojových operací.
Západ by podle ruského prezidenta měl přestat vnucovat jiným zemím své principy a pravidla. „Doufám, že pragmatismus nakonec zvítězí a Západ se zbaví ambicí a snah vybudovat světová kasárna, ve kterých by všechny srovnal do jedné latě, nařídil jednotná pravidla chování a života společnosti,“ řekl Putin a západní sankce namířené proti Rusku označil za vydírání. „Doufám, že Západ začne budovat vztahy na základě rovnoprávnosti, vzájemného respektování zájmů,“ dodal.
Šéf Kremlu kritizoval také údajný nátlak USA na Francii, aby odstoupila od prodeje válečných lodí třídy Mistral Rusku. Putin rovněž hovořil o údajných ideologických intrikách namířených proti výstavbě nového ruského plynovodu South Stream do jižní a západní Evropy, který se má vyhnout Ukrajině. Přes veškeré potíže a překážky je prý Rusko odhodláno tento projekt uskutečnit.
Putin naopak pochválil Čínu za diplomatickou spolupráci na mezinárodní scéně. Čínsko-ruské přátelství prý není proti nikomu zaměřeno, ale jeví se příkladem pro 21. století.
Putin ve svém projevu horoval pro respektování a jednotný výklad mezinárodního práva, současně však obhajoval ruskou březnovou anexi Krymu. Moskva podle něj neměla právo nechat obyvatele Krymu a ruskou námořní základnu v Sevastopolu na pospas řádění ukrajinských nacionalistů, kteří se podle něj dostali k moci v Kyjevě. „Nemohli jsme připustit, aby se výrazně omezil náš přístup k Černému moři, aby na krymskou zem přišla vojska NATO a aby se kardinálně změnil poměr sil,“ prohlásil ruský prezident.
MMF: Ruskou ekonomiku zastavily sankce
Podle fondu směřovala ruská ekonomika i bez sankcí k útlumu, což je důsledek oslabování spotřeby a investic, zvýšeného odlivu kapitálu a tlaku na kurz rublu. Nyní ale hrozí, že Rusko odloží k ledu program reforem a „namísto integrace se zbytkem světa přesune důraz na ekonomickou soběstačnost“, uvedl MMF podle agentury Reuters.
Prezident Vladimir Putin již apeloval na ruské podnikatele, aby převedli své majetky domů a snížili svou závislost na západních finančních trzích. Z Ruska odplynulo v prvních pěti měsících roku 80 miliard dolarů, rubl ztratil deset procent hodnoty a zvýšila se inflace.
Evropská unie a USA zavedly v uplynulých měsících po ruské anexi Krymu sankce proti Moskvě v podobě zákazu vstupu na jejich území pro desítky ruských politiků i podnikatelů a zmrazení jejich majetku. Na seznam sankcí se dostalo také 17 ruských společností a bank patřících lidem z blízkého okruhu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Sankce by podle MMF mohly narušit snahy o restrukturalizaci ekonomiky a snižení její závislosti na vývozu energetických surovin. „Přicházejí v klíčové chvíli, kdy starý model růstu založený na energii a využívání uvolněných kapacit se vyčerpává a přechod k novému modelu založenému na diverzifikaci vyžaduje nové investice, včetně zahraničních technologií,“ napsal fond.
„Poslední události jsou problematické,“ řekl k dopadům sankcí šéf mise MMF v Rusku Antonio Spilimbergo. „Byla by velká škoda, kdyby to podkopalo dlouhodobý příliv investic,“ dodal. Centrální bance MMF doporučil, aby kvůli zesílené inflaci zvýšila úrokové sazby. Inflace v Rusku dosáhne letos podle fondu 6,5 procenta, což bude výrazně nad obecným cílem centrální banky na úrovni 4,5 procenta. Vyšší úroky by měly přispět i ke zpomalení odlivu kapitálu, uvedl fond.
