Pandemie pomohla pojišťovnictví v digitalizaci. Válka na Ukrajině ovlivnila pojištění politických a teritoriálních rizik. Lidé rovněž pojišťují pohledávky. Sekundárním dopadem války je nárůst inflace, který se nevyhnul ani pojistným produktům. Řádí tzv. škodní inflace. Zejména domácnosti by se měly dát pozor na podpojištění, řekl v rozhovoru pro Roklen24 jeden ze zakladatelů makléřské společnosti Satum Roman Horváth. Kde je aktuálně největší problém podpojištění? A na které pojištění by se měli zaměřit všichni podnikatelé? Vše se dozvíte v rozhovoru!
Jak se v sektoru pojišťovnictví projevila pandemie a její dopady? Došlo na nějaké změny, kterým se musely pojišťovny a makléři přizpůsobit?
Stejně jako v mnoha jiných odvětvích i v pojišťovnictví pandemie výrazně ovlivnila a zrychlila digitalizaci některých procesů. Příkladem je elektronický podpis nebo nové možnosti vzniku smlouvy, např. úhradou pojistného. Současně měla pandemie vliv i na zrychlení komunikace mezi klientem, pojišťovnou a makléři díky novým softwarovým řešení. Vše je teď mnohem rychlejší. I když zůstává osobní kontakt nadále klíčový a nenahraditelný, neodkladné věci vyřešíte i na dálku. Pojišťovnictví má v technologiích nicméně stále co dohánět, i když se za poslední roky výrazně posunulo.
Pandemie také ovlivnila i některé dílčí věci, které musíme brát z pozice makléře či pojišťovny v potaz. Výrazně se rozšířil home office se všemi jeho kladnými i zápornými důsledky.
A co válka na Ukrajině? Projevila se například v poptávce po pojištění firem a podnikatelů?
Hodně se to dotklo například oblasti pojištění zásilek. Tím, že se přestalo dovážet do oblastí Ruska, Běloruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, se snížil objem pojištění přeprav. Současně tato situace ovlivnila i pojištění politických a teritoriálních rizik. Zároveň má tento konflikt zásadní vliv na pojištění pohledávek z důvodů potenciálních krachů společností či omezení obchodu.
Projevilo se v sektoru pojišťovnictví zvyšování sazeb České národní banky a celková ekonomická situace v zemi?
Sekundárním dopadem války na Ukrajině je bezesporu významný nárůst inflace, a s tím související i tzv. škodní inflace. Jedná se o celkový nárůst cen většiny výrobků a služeb, jako například náhradních dílů, mezd či energii. Tím se zvyšují náklady na opravu resp. znovupořízení věcí. Na to přirozeně musí reagovat pojišťovny nárůstem cen, zvyšováním spoluúčasti nebo úpravou rozsahu krytí rizik.
Trend v nejbližších dvou letech bude jistě celkový nárůst cen ve všech produktech, hlavně pak v majetkovém pojištění a pojištění aut. Tento trend je umocňován zvyšováním tzv. zajistného, tedy ceny zajištění pro pojistitele.
Co všechno, případně proti čemu se lze dnes pojistit na českém pojišťovacím trhu? Setkal jste se například s něčím hodně nevšedním?
Z hlediska rozsahu služeb je na tom český pojistný trh velmi dobře. Nevíme o poptávce po produktech, které by tu nebyly zastoupeny. Opačný trend je, že někteří klienti jsou kvůli vysokým rizikům velmi těžce pojistitelní. Jde především o společnosti a firmy v oborech, jako je chemie, těžba, odpady nebo teplárny. Často se stává, že se právě z tohoto důvodů, ale i z důvodů upisovacích kapacit pojišťoven, podílí na jedné pojistné smlouvě mnohem více pojistitelů, než tomu bylo v minulost.
Jedním z nejžhavějších témat posledních let je potom kyber bezpečnost a ochrana před kybernetickými riziky. S vývojem digitalizace se tento druh pojištění stává stejně důležitým jako ochrana majetku. Pojistitelé tento produkt dobře znají a nabízí jej klientům. Firmy mají ale svůj vlastní rámec kyber ochrany a dostanou se často do situace, že tento rámec jednoduše není na takové úrovni, aby jej pojišťovny přijaly do pojištění. Důležitým a prvním krokem proto pro firmy je zavést nové metodiky ochrany odpovídající danému sektoru, a až poté uvažovat o pojištění. V Satumu si plně uvědomujeme, jaká mohou mít tato rizika dopady na hospodaření firmy nebo její pověst.
Jaká pojištění jsou nejběžnější u českých podnikatelů? Co byste poradil například začínajícím firmám? Jaké pojištění by podle vás měl mít každý podnikatel bez ohledu na obor?
Ústředním tématem současného pojišťovnictví je komplexní charakter služeb. Firmám bych proto doporučil obrátit se na takové odborníky, kteří budou mít odpovídající znalosti a budou schopni pojmout dané podnikání v jeho šíři. V základu jde o kvalitní risk management, který předpokládá zkušenosti v daném oboru.
Pokud jde o pojištění, prvním nejběžnějším, které mě napadá, je rozhodně to majetkové. Nicméně dnes existuje takové množství rizik, která mohou nastat, že nelze vypíchnout jen jeden produkt, který by byl nosný. Někdo řeší spíše pojištění budov, jiný zase služby. Připravujeme proto vždy takový pojistný program, který reflektuje potřeby klienta, a to nelze jinak než kombinací kvalitních pojistných produktů se zohledněním rozsahu a ceny. V každém případě je nutné, aby se firmy vždy zaměřily na pokrytí fatálních škod, které mohou ohrozit jejich existenci.
Ve světě financí má čím dál větší podíl fintech. Jak je na tom pojišťovnictví s nejnovějšími technologiemi? Které z nich nachází největší uplatnění a jak z toho profitují zákazníci?
Víceméně vše, co dnes technologie nabízí, se snaží makléři a pojišťovny implementovat, aby to mělo maximální efekt u jejich služeb. Satum například využívá drony pro zhodnocení stavu majetku, umí také určit stav fotovoltaiky a analyzovat, kde je potřeba vyměnit poškozené součástky, případně naplánovat prevenci. Spolupracujeme s firmami, které se zabývají technologiemi a kybernetickými riziky, takže propojení sektoru pojišťovnictví a technologií začíná být stále užší. Fintech v tomto oboru rozhodně vítám, protože se díky nim posouvá celé pojišťovnictví.
Který sektor je nejnáročnější na pojištění, například s ohledem na požadavky klientů? A který je podle vás nejvíce podpojištěný?
Jedna z nejnáročnějších je oblast profesního pojištění. Jde např. o pojištění odpovědnosti zdravotnických zařízeních, kde mohou nastat velmi komplikované pojistné události. Z dalších oblastí bych vybral kybernetická rizika, která jsou mnohdy velmi náročná hlavně z důvodu kvalitního zabezpečení. Dále je to oblast energetiky a pojištění pohledávek.
Problematika podpojištění se zintenzivnila vysokou inflací a nárůstem cen stavebních prací. Je proto nutné pojistné částky aktualizovat nejméně jednou ročně a revidovat starší smlouvy. Samostatnou kapitolou je pak stanovení pojistných hodnot u municipalit, které soutěží pojištění zpravidla na dobu čtyř, pěti let.
Kde vidíme velký problém, je pojištění domácnosti, tzv. malého majetku (domy, byty apod.). Smlouvy bývají zpravidla po celou dobu pojištění bez úprav, a tak dochází ke značnému podpojištění. Toto se projevilo např. při nedávných tornádech na jihu země.
V roce 1997 jste spoluzakládal pojišťovací makléřskou společnost Satum. Jak se tento segment za tu dobu změnil? Existují nějaké milníky, které ho ovlivnily? A jak se za tu dobu změnily preference a požadavky klientů?
Segment se změnil naprosto zásadním způsobem, vyvíjel se trh, makléři a zásadním způsobem legislativa. V počátcích se jednalo spíše o takový základní rozsah služeb, dnes je vše neuvěřitelně komplexní, ať už jde o oblast risk managementu, poradenství, školení, auditů či seminářů. Práce s klientem je velmi sofistikovaná a dělají se nejen přípravy pojistných programů a smluv, ale i komplexní programy na prevenci škod a edukace zaměstnanců. Rozsah je dnes obecně mnohem širší. Satum má obrovskou výhodu, že byl na českém pojistném trhu prakticky od jeho začátku. S pojišťovnami jsme se podíleli na vývoji specifických produktů na míru firmám, např. v oblasti dopravy. Mezi velké globální milníky mě napadá určitě vstup České republiky do Evropské unie.
Jak vidíte budoucnost pojišťovnictví? Je stále kam se posouvat?
Ač může obor pojišťovnictví působit konzervativně, je velmi dynamický. V dnešní době probíhá velká diskuze ohledně nástupu elektromobilů a autonomních vozidel, pokračování v digitalizaci, nástupu prodeje prostřednictvím digitálních nástrojů. Mladší generace je dnes už téměř výhradně online, takže bude v následujících letech velký tlak na to, aby se vše komfortně přizpůsobilo potřebám a požadavkům této generace.
Trend vnímám především směrem k robotizaci, unifikaci, automatizaci, komfortu a rychlosti služeb. Hlavně v retailovém pojištění, v korporátním nebude tento trend tak rasantní. Korporátní pojištění je nesmírně náročné na odbornost a specifické znalosti. Osobní kontakt bude nadále nejdůležitější. Vývoj ale nezastavíme, i zde se vše postupně bude měnit, jen jinou rychlostí.
Roman Horváth je jedním ze tří zakladatelů české makléřské společnosti Satum, která patří mezi nejlepší firmy v oblasti korporátního pojištění a dopravních rizik se správou pojistného ve výši až 1,2 mld korun. Z pozice jednatele zastřešuje oblast obchodu a vyjednávání, dohlíží na strategická partnerství s klienty i pojišťovnami, podílí se na směřování a růstu společnosti. Roman má mnohaleté zkušenosti v oblasti korporátního pojištění a patří mezi experty na dopravní rizika. Vystudoval Ekonomickou fakultu při VšB-TUO a po krátké pracovní zkušenosti v makléřské společnosti založil po studiích v roce 1997 spolu s Petrem Dil’em a Jitkou Hradilovou společnost Satum.
Satum je jednou z největších pojišťovacích makléřských společností v České republice. Vznik této původem ostravské firmy se datuje do roku 1997, kdy ji od základu vybudovali Roman Horváth, Peter Diľ a Jitka Hradilová. Společnost dlouhodobě patří mezi jedničku v korporátním pojištění a po čtvrtstoletí fungování na pojistném trhu se rozrostla na více než sto dvacet kmenových zaměstnanců a několik dalších poboček po celé České republice. Satum funguje jako partner velkých korporací, municipalit i malých a středních podniků. Týmy profesionálů nabízejí komplexní pojistný servis v sektorech dopravy, zdravotnictví, průmyslu, služeb či zemědělství. V roce 2022 společnost spravovala pojistné ve výši 1,2 miliardy korun. Mezi klienty společnosti patří Kofola, TON, Vincentka, OKsystem nebo PPL CZ..
