Recese německé ekonomiky za dveřmi?

Z německé ekonomiky v tomto týdnu přišla další studená sprcha v podobě nejprve propadu průmyslových objednávek a následně potvrzení, že číslo není úletem, údajem o průmyslové výrobě v srpnu. Začíná být zřejmé, že po slabé druhé čtvrtině roku (HDP -0,2 %) ta třetí nebude nikterak hrdinná. Rukavici zvedl v poměrně jasné situaci MMF zhoršením výhledu pro německou ekonomiku, na totéž se chystají prestižní německé ekonomické instituty. Shrňme si rozdané karty a zkusme hledat důvody, proč motor Evropy povážlivě vynechává.

Objednávky německého průmyslu v pondělí zpražily meziměsíčním propadem o 5,7 %, víc jak dvojnásobkem očekávání. Meziročně se místo očekávaného 2,6% růstu dostavil polovičním tempem pokles. K dalšímu zhoršení došlo u sentimentu v průmyslu i ve službách a špatná pondělní čísla potvrdila úterní data o 4% poklesu průmyslové výroby v srpnu při očekávání pouze -1,5 %. Souvislost s vývojem má i nečekaný propad v českém průmyslu, u kterého se nelze vymlouvat pouze na dovolené v automobilkách.

MMF srazil odhad letošního růstu německé ekonomiky na meziročních 1,4 %, příští rok čeká jen 1,5 %. To je citelně za například Velkou Británii, kde je letos trojnásobek odhadu pro Německo, příští rok více jak dvojnásobek, na druhé straně alespoň stále nad průměrem eurozóny, takže Německo zcela svou roli tahouna neztrácí.

Podle zprávy německého listu Handelsblatt se k podobnému kroku jako MMF chystají prestižní německé ekonomické instituty ve své společné podzimní prognóze. Již ve čtvrtek mají svůj odhad zveřejnit Ifo institut, berlínský DIW a istituty RWI a IWH. Podle německého listu bude pro letošek zveřejněno 1,3 procenta, příští rok 1,2 procenta. Odhady ještě půl roku zpět přitom zakotvovaly 1,9 % a 2 % a pokud toto číslo zveřejněno bude, pro finanční trhy, zejména německý DAX, to bude další úder. Význam čísla institutů je respektován (víc než MMF) a zejména brán jako vodítko pro později zveřejňovanou oficiální prognózu německé vlády. Ta má vyjít v příštím týdnu.

Ač smutné, nynější vážné kolísání německé ekonomiky hraje do karet „rozhazovačnějších“ kritiků, kteří mají dlouho spadeno na německou fiskální disciplínu a úspory, viníc německý postoj z podvazování růstu nejméně v celé eurozóně. „Německo musí dostát svým závazkům,“ volá francouzský premiér Valls. Dle ekonomů Jefferies jsou přitom právě reformy ve Francii a Itálii klíčem k tomu, aby se mohlo „uzdravit“ Německo a jeho export. „Čísla z průmyslu jsou posledním budíčkem pro ty v německé vládě, kdo stále striktně odmítají povolit fiskální kohouty,“ vrací pozornost k německém vládě například hlavní ekonom Capital Economics Jonathan Lyones pro CNBC. „Oživení nepodporují dostatečně veřejné ani soukromé investice,“ upozorňuje ekonom ING Carsten Brzeski s tím, že přitom některé sektory ekonomiky nabízejí enormní potenciál pro růst německého hospodářství jako celku. „Silnice, železnice, internet ale významně také transport energií či vzdělávání,“ jmenuje Brzeski.

Jak nakousla citace ekonomů Jefferies, dolů tlačí Německo slabá poptávka (po exportu i celkově) sousedů v eurozóně. Růst celku se ve druhé čtvrtině roku zastavil a reálné HDP je podle BNP Paribas 2,5 procenta pod předkrizových vrcholem a dokonce 5 procent, pokud vyloučíme právě Německo. Export rozhoduje o výkonu více než poloviny německé ekonomiky a přitom ochabuje s Francií, Itálií, Velkou Británií i sousedním Rakouskem, roste s Asií v čele s Čínou. „Přínos zahraničního obchodu zůstane chabý po několik příštích čtvrtletí,“ konstatuje BNP Paribas v zářijovém globálním výhledu.

Přes informaci, že o víc jak osminu za první půlrok propadl zahraniční obchod s Ruskem, se dostáváme k tématu protiruských sankcí v reakci na dění na Ukrajině. O zhruba desetinu zeslábl obchod se zeměmi střední a východní Evropy, což zrcadlově vidíme na číslech za český průmysl. Geopolitika je jasným dalším zdrojem tlaku na německou ekonomiku. Cítí to i německé firmy, Ifo index podnikatelského klimatu je na 1,5letém dně.

O přesnosti prognóz a apelů MMF, které chodí nezřídka až za skutečným stavem věcí, si lze myslet cokoli, faktem ale je, že podporu ekonomiky německá vláda už – zatím v tichosti – připravuje.

Tématem, které bylo otevřeno, je podle Merkelové křesťanských demokratů (CDU) snížení penzijních odvodů, dalším podpora soukromých investic do vybraných sektorů, například právě transportu energií (což je palčivý problém severu a jihu Německa), ale i obecně zelené energie, technologií, IT. Sociální demokraté (SPD) naproti tomu tlačí na klasické infrastrukturní investice, debata se také vede kolem hodinové délky pracovního týdne. Celé to ale znamená, že německé fiskální ledy pod tlakem recesi se ošklivě blížící ekonomiky začínají tát.

Newsletter