Případná roztržka mezi Řeckem a Evropskou unií by přinesla zkázu spíše unii – Atény by se z ní postupně vzpamatovaly. V článku pro nejnovější vydání řeckého časopisu Crash to napsal řecký ministr životního prostředí a energie Panajotis Lafazanis.
„Řecko ustojí a pomalu se vzpamatuje z roztržky s EU, prosazené jejími vládnoucími kruhy. Je však pravděpodobné, byť se to zdá paradoxní, že v takovém případě EU utrpí velmi hlubokou, ne-li smrtelnou ránu,“ tvrdí ministr, podle něhož má Řecko náhradní řešení, na rozdíl od EU.
„Je těžké si představit Evropskou unii, i když jen zdánlivě, bez Řecka,“ říká Lafazanis s tím, že vzniklé „geopolitické vakuum“ by bylo pro unii tragické.
Petr Robejšek: Eurozóna následuje sedm pokusů, které nevyšly
„Mýlí se ti, kteří si myslí, že ekonomický dopad řeckého bankrotu nebo dokonce Grexitu (řecké opuštění eurozóny), bude politicky a ekonomicky bezvýznamný pro budoucnost Evropské unie,“ domnívá se Lafazanis. Je přesvědčen, že řecká vláda se před unií nikdy neskloní. Hlavní vládní strana „SYRIZA nikdy nepřipojí podpis pod nová opatření na úkor pracující třídy,“ upozorňuje.
„Pokud Berlín, Brusel a MMF (Mezinárodní měnový fond) věří, že si zemi a naši vládu podrobí nebo přivodí náš pád, dvojnásobně se mýlí. Nestane se ani jedno, ani druhé,“ pokračuje ministr, který kritizuje i výraz „čestný kompromis“ mezi Řeckem a eurozónou, jenž je podle něho „nevhodný, univerzální a který se hodí na všechno i na nic“.
„Naši takzvaní partneři a Mezinárodní měnový fond nežádají od naší vlády dohodu, která by elementárně respektovala přežití řeckého lidu a nedávný radikální verdikt lidu (výsledky lednových voleb),“ uvádí dále Lafazanis. Berlín, Brusel a MMF prý tvrdě a nemilosrdně po Řecku požadují „zemi a vodu“, čímž Lafazanis použil příměru pro někdejší požadavky Peršanů vůči antickému Řecku, aby se nechalo bez odporu obsadit.
Řecký bankrot = Grexit? Ne nezbytně
„Požadují, abychom se podřídili a kapitulovali. Žádají nová opatření na snížení důchodů a mezd, rozprodání země, nové daně a nové deregulace,“ zdůrazňuje ministr. Podle něj se věřitelé mýlí, pokud se domnívají, že mohou vydírat „řecký lid“ odmítáním poskytnout Řecku nové úvěry a že ho mohou zastrašovat možností úpadku a návratu k národní měně.
Lafazanis tvrdí, že alternativou jsou například dodávky plynu z Ázerbájdžánu a Ruska, které z Řecka učiní významný energetický uzel. Nastínil také možnosti ekonomické spolupráce s Čínou, Indií, Brazílií nebo arabským světem.
„Řecko Syrizy přestane být americko-atlantickým pozemkem, německým lénem nebo satelitem na americko-izraelské ose na Blízkém východě. A nebude zemí, která bude nabízena na prodej privatizací jejích strategických hospodářských odvětví, operací, infrastruktur a sítí,“ slibuje rovněž Lafazanis.
Ministr, který patří ke krajnímu levicovému křídlu formace SYRIZA, ale který má ve straně značný vliv, projevil před několika dny naději, že se Aténám s ruskou společností Gazprom brzy podaří dosáhnout dohody o novém plynovodu, kterým poteče ruský plyn přes řecké území dál do Evropy. Řecko projevilo zájem o potrubí během dřívější dubnové schůzky premiéra Alexise Tsiprase a ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě.
WSJ: Oficiální úvahy o plánu B pro Řecko
Řecko se nyní snaží dohodnout s věřiteli na uvolnění dalších peněz ze záchranného programu, neboť mu rychle dochází hotovost. Atény ale zároveň doufají, že od Moskvy dostanou zálohu na projekt plynovodu.
Projekt s názvem Turkish Stream nahrazuje plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán a který Rusko v závěru loňského roku kvůli negativnímu postoji Evropské komise zrušilo.
Turkish Stream by měl přivádět ruský plyn do Turecka a dále přes Černé moře do Řecka. Do roku 2019 chce Moskva přestat s dodávkami plynu přes Ukrajinu, kde Rusko loni zabralo poloostrov Krym.
