Výsledkem obrovského rozvoje informačních technologií, kterého jsme byli svědky za posledních několik desetiletí, je stav, který nám umožňuje zařídit bezpočet důležitých věcí online. Na e-shopech vše nakoupíte z pohodlí domova, díky internetovému bankovnictví téměř nemusíte chodit do banky, s novými e-recepty pak už možná ani k doktorovi a díky sociálním sítím už vlastně ani mezi lidi. Pokud tedy vaše práce umožňuje home office, můžete žít docela spokojený život, aniž byste kdy vystrčili paty z domu. Anebo ne?
Stejně jako je vše zlé pro něco dobré, i na tom dobrém se vždy musí hledat něco zlé. A v případě informačních a komunikačních technologií, které umožňují stlačit reálný kontakt se zbytkem společnosti na minimum, existuje riziko sociální izolace a samoty, kterému jsme vystaveni ani nevíme jak. A i když problém sociální izolace a samoty býval tradičně spojen se starými lidmi, kteří již nemají příbuzné či přátelé, co by se o ně starali nebo je navštěvovali, v poslední době se objevuje stále více statistik, které naznačují, že ze samoty se stala epidemie, která si mezi generacemi nevybírá.
Nová civilizační choroba. Na kolik vyjdou náklady samoty?
Jednu takovou přinesl server CBS News, který citoval novou studii společnosti Cigna. V té 46 % dospělých Američanů uvedlo, že se někdy cítí osamělí a 47 %, že se cítí opuštěni. Ba co víc, nejhůře jsou na tom podle závěrů výzkumu paradoxně ty nejmladší generace, což je často připisováno expanzi sociálních sítí, které mladým umožňují dávat přednost virtuální komunikaci před skutečnou společenskou interakcí. Ačkoliv „index samoty“ měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3, mileniálové (23 až 37 let) hodnoty 45,3 a generace X (38 až 51 let) hodnoty 45,1. Zajímavé je, že nejnižší skóre samoty, a to 38,6, měla nejstarší sledovaná skupina lidí ve věku nad 72 let.
Není pochyb o tom, že negativní emoce, které bývají důsledkem samoty, mohou mít nezanedbatelný vliv na kvalitu našeho života. Nicméně to zdaleka není vše. Podle studie New Economic Foundation má samota značný negativní účinek na produktivitu práce, a to ať již přímo snížením pracovního výkonu či zprostředkovaně prostřednictvím vyššího absentismu a fluktuace pracovníků. Jak uvádí server Daily Mail, nezanedbatelné jsou i rostoucí náklady na zdravotní péči, jelikož samota významně zvyšuje riziko nejen psychických poruch, ale i chronických fyzických onemocnění.
Lidé, kteří mají častěji sex, vydělávají více peněz, tvrdí studie – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/uJJitAtErb prostřednictvím @roklen24 #sex #money pic.twitter.com/xcK0Ymi2WF
— Roklen24.cz (@roklen24) 7. července 2018
A vědci z University of Chicago pak zjistili, že pocit samoty dokonce ovlivňuje fungování mozku. Ze studie, o které píše server Science Daily, konkrétně vyplývá, že u lidí, kteří trpí samotou, je mnohem nižší aktivita v části mozku, která je spojena s odměnami včetně pozitivního hodnocení druhými osobami (ventrální striatum), pokud se dívají na obrázky lidí v příjemném prostředí. Část mozku spojená s empatií (temporoparietální křižovatka) pak u osamělých jedinců vykazuje nižší aktivitu v případě, že si prohlíží obrázky lidí v nepříjemném prostředí. Sociální izolace tak jakoby se přímo odrážela ve fungování mozku, který sám začne přikládat menší váhu ostatním lidem.
Server Daily Mail pak píše o studii vědců z Kalifornského technologického institutu (California Institute of Technology), který účinky samoty na aktivitu mozku testovali na myších, které nejprve podrobili sociální izolaci. Výsledky byly takové, že mozky „osamělých myší“ produkovaly oproti kontrolní skupině mnohem vyšší množství látek spojených se strachem a agresivitou. Osamělé myši byly dokonce natolik agresivní, že již nemohly být vráceny do společného obydlí myší. Zklidnit je ovšem dovedla látka jménem osanetant. Vědci tudíž věří, že tato látka by se mohla stát základem léků proti depresi plynoucí ze samoty a sociální izolace i pro lidskou populaci.
Generace zničených teenagerů. Místo randění a sexu raději iPhone
